Vyberte si z širokého spektra aktivit na cestách. Můžete se vydat do hor, na safari, potápět, za tradicemi, přírodou nebo třeba za památkami UNESCO.
Vedro, mráz, prázdné pláže i plné promenády, klid i ruch, Slunce i sníh, památky bez hord turistů, vítr a vlny, ale i úplně klidné moře. To vše je Řecko v zimě a my se jej letos vydali objevit.
Zhruba 450 kilometrů cyklostezky z Prahy do Vídně je opravdová lahůdka pro všechny milovníky jízdy na kole, které nebaví jezdit neustále jen na chatu a nechce se jim řešit problémy s přepravou kol na větší vzdálenosti. Zároveň to je ovšem cesta, kterou určitě zvládne každý, byť je to jeho první delší výlet na kole.
Hranice z Indie do Nepálu překračujeme v městečku Belahiya. Veškeré autobusové linky zde končí, dál jet nemohou, takže musíme přejít pěšky nebo na rikše a na nepálské straně nastoupit do jiného autobusu.
V úterý odpoledne přilétáme z Bangkoku do Hanoje. Letiště se nachází asi 30 kilometrů od města. Do samotné Hanoje přijíždíme po mostě Chuong Duong, který se klene přes Červenou řeku (Song Hong) a je to nejdelší most ve Vietnamu.
Krása podmořských zahrad v Malajsii se nedá slovy popsat. S potápěcími brýlemi a šnorchlem jsme toho viděli tolik a přeci ne všechno. Na křišťálové moře, milióny korálových rybek, obrovské želvy a barevné podmořské sasanky nemohu zapomenout. Chci se tam vrátit!
Z historického pohledu byl Nepál dlouhá staletí rozdělen na spoustu malých království, dalo by se říct spíše knížectví. Jen v samotném Kathmandském údolí existovala tři – Kathmandu, Patan a Bhaktapur.
Všude okolo nás jsou monumentální ledovce. Nejsme ale vysoko v horách – spíš naopak. Vlastně už o mnoho níž ani být nemůžeme, protože sedíme v mořských kajacích, které nás nesou na hladině ledově chladného moře aljašského zálivu Prince Williama.
Lucie Kinkorová a Petr Drbohlav Svižnými dlouhými kroky ukrajujeme prví metry z devíti kilometrů, které nás dnešní odpoledne čekají. Políčka domorodců přechází v les a zpoza stromu se na nás drze šklebí dřevěná cedule s nápisem „Park boundary“ (hranice parku). Máme dojem, že tu stojí na špatném místě. Podle našeho názoru by se měla nacházet až za nějakých pět kilometrů – u parkové brány Ciremon. Bohužel není tomu tak a my debatujeme, co dál. Původně jsme chtěli dnes dojít až ke zmíněné bráně, tam přespat, ráno oficiálně vstoupit do parku a vstupné platit až od zítřka. Buď můžeme zalézt někam do lesa, přespat tam a brzy ráno „dobýt“ bránu nebo zůstat u původního plánu a riskovat, že nám naúčtují vstupné za celý dnešní den a kempovné k tomu, ač jsme v parku zatím vůbec nebyli a ani nic zajímavého, co by za to stálo, neviděli.
Nejčastější asociace vybavující se spojení s himálajským královstvím Nepál jsou Himálaje a horolezci. Ovšem zdaleka nejen horolezci a trekaři najdou v nitru Himálaje optimální a jedinečné podmínky pro svůj sport. S trochou nadsázky lze totiž říci, že na dně himálajských údolí se nachází pravý vodácký ráj.
260 kilometrů dlouhý trek územím Jaliů na nejdivočejším ostrově světa naučí mnohému. Přečtěte si, jaké druhy kanibalismu existovaly (či existují?), jak si chránit penis proti zlým duchům a jak daleko i zde postoupila „civilizace“.
V srpnu a září roku 2005 jsme se rozhodli pro sjezd řeky Snake River v severní části kanadského Teritoria Yukon. Tentokrát jsme se vydali na cestu v šestičlenném týmu a celková doba našeho putovaní po řece trvala zhruba jeden měsíc.
Co o ní říci na prvním místě, aby vás první věta zaujala natolik, že na toto zatím zcela neprávem cyklisty z českých luhů a hájů opomíjené místo slunné jižní Itálie dostanete takovou chuť, že ani vyhlášená místní gastronomie vám nijak nepřebije tenhle prvotní zážitek? Odpovím vám takto:
Dnes se podíváme do jižní části Egypta a začneme v údolí králů a královen, kam se přijíždí normálními vesnicemi- dosti komerčně zaměřenými na alabastr, papyrus apod. . Jezdí tam normálně pick-upy…. Myslel jsem, tam lidé nebydlí.
V této majestátní stavbě, která se svou rozlohou a velikostí podobá pozdějšímu Taj Mahalu, je pochován druhý mughalský císař Humájún. Humajúnova hrobka je zařazena na seznam UNESCO. Nechala ji postavit v 16. století (1562-1571) manželka zesnulého císaře Hadži Begum narozená v Persii. Jedná se o první velké mauzoleum mughalské architektury s výraznou zahradou. Dnes patří Humajánova hrobka mezi oblíbené cíle indických novomanželských párů. Na rozdíl od slavného Taj Mahalu se zde mohou s impozantní stavbou v pozadí nerušeně vyfotografovat.