Cestopisy a reportáže

Chalan, ktorý spravuje hotel nám vybavil, že nemusíme ísť na stanicu do mestečka, ale že nám autobus do Homsu zastaví priamo na našej ulici. Je to vlastne cestou, takže s tým nebol žiadny problém. Z okna sa ešte pozerám prebúdzajúce sa ruiny púštnej Palmýri a za 75 SYP na osobu vyrážame. Poslednú dve miesta sú voľné v úplne vzadu, tak sa s domácimi trochu tlačíme. Krajina vonku je stále rovnaká, vôbec nič sa na nej nemení. Aj v telke stále púšťajú tie isté hudobné klipy. Teda možno ani nie sú tie isté, ale všetky vyzerajú na jedno kopyto.

Expedice Peru studentů Institutu tropů a subtropů ČZU v Praze mapovala v amazonské oblasti Pucallpy vliv tamních farmářů na biodiverzitu. Jejich projekt v březnu finančně podpořil Expediční fond. Přinášíme 2. díl o expedici Jitky Krausové a Jakuba Víchy.

Od poslední reportáže z přímořské Esperance uplynuly již 3 týdny. Od té doby jsme zažili zase plno zajímavých a krásných zážitků, našlapali stovky kilometrů a hlavně se rozloučili s největším australským svazovým státem Western Australia a překročili hranice do South Austrália (Jižní Austrálie).

Asám vám předvede své kouzlo v třpytící se hladině Brahmaputry, ale také na vás vystrčí drápky v podobě teroristické organizace ULFA. Myslíte si, že jako turisty a cestovatele se vás to netýká? Tak si dávejte pozor, aby se ve vedlejším pokoji neubytoval třeba indický ministr…

Namísto pařezové chaloupky obrovský cedr, místo studánky vodopád a místo datla hejno pelikánů. Tahle pohádka z mechu a kapradí totiž není z českých luhů a hájů, ale z národního parku Olympic v USA.

Expedice Peru 2007 mapovala v Amazonii vliv tamních farmářů na biodiverzitu. Studenti pražské ČZU v Peru spolupracovali s univerzitou v Pucallpě. Jejich projekt v březnu finančně podpořil Expediční fond. O expedici Jitky Krausové a Jakuba Víchy přinášíme třídílný fotoseriál.

„Nejnebezpečnější silnice světa – El Camino de la Muerte“! Uznejte, že taková nálepka přitahuje snad každou alespoň trošku dobrodružnou povahu. Podle našeho tištěného průvodce přepadne ročně přes její okraj kolem 26 vozidel!

Tady ty dny jdou tak pomaloučku…. dlouho spíme, pak celé odpoledne moře, každý večer nějaký program, či chodíme po krámkách /bazaarech tomu tady říkají/.

Postojenská jeskyně, Julské Alpy nebo Plitvická jezera. To jsou místa, kam každoročně míří spousta Čechů na dovolenou. Ale ze sedla vlastního bicyklu mají tato místa zvláštní kouzlo. Možná ho dodává ten pocit nespoutanosti.

Po stopách dávné kadidlové stezky se můžete vydat spolu s Romanem Garbou v jeho fotografiích. Zavede vás za „květinovými lidmi“ i na atrakci číslo jedna v Saúdské Arábii.

Zvolávanie muezzína z neďalekej mešity ma nezobudilo. To robí až nastavený budík. Schádzame dolu na raňajky. Na stole už čakajú syry, vajcia, maslo, džemy a arabské placky. Aspoň niečo kým opäť vyrazíme objavovať skryté krásy Petry. Otvárajú ju už o šiestej ráno. My prichádzame hodinu po otvorení, no vonku sa tvoria fronty pretože predajňa lístkov je otvorená až neskôr. S lístkom v ruke ich len obchádzame a vstupujeme do areálu.

Kapitán Goméz nám rozdal záchranné vesty a již nic nebránilo tomu, abychom se  odrazili od břehu a vydali se na cestu do neznáma. Poklidná hladina jezera a slunce právě zapadající za hory nedávaly tušit následující události.

Co se stane, když dostane Čech do ruky zlatou cihlu? Jak vypadá „nekonečné nic“? Koho potkáte, když je váš anděl strážný alkoholik? A kde v Austrálii leží Mordor? Že to spolu nesouvisí? To byste se divili…

Právě teď, právě dnes vyráží tři odvážlivci – dva lidé a Toyota Heduš, po zemi a vodě až do Vietnamu. Sledujte s námi osudy a příhody Expedice Mekong 2007.

Když se řekne Ázerbájdžán, mnoho z nás si představí velice exotickou, nepřístupnou a ortodoxně islámskou zemi. Opak je pravdou. Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí.