Zajímavá místa

Posvátná hora Hua Shan, v překladu Květinová hora, se nachází v provincii Shaanxi. Leží přibližně 120 km východně od historického města Xi-An, u něhož byla nalezena slavná terakotová armáda. Pět vrcholů hory se tyčí do výšky nad dva tisíce metrů a svým tvarem připomínají květ. Odtud také pochází její název a právě na ní můžete zažít jeden z nejadrenalinovějších zážitků!

Po dlouhá staletí musely říše v údolích čínských řek čelit nebezpečí nájezdu kočovných a polokočovných kmenů ze severu. Proto již císař první centralizované čínské říše – Qin Shihuangdi (Čchin Š’-chuang-ti, 220 př.n.l.) propojil již existující obranné zdi jednotlivých státečků v mohutnou jednolitou zeď, která měla jeho říši před nájezdníky ochránit. Zeď začíná na východě na pobřeží zálivu Bohai (Po-chaj), v místě nazvaném Shanhaiguan (Šan-chaj-guan) – průsmyk Mezi mořem a horami, a končí na západě v průsmyku Jiayuguan (Ťia-jü-guan) v poušti Gobi, důležitém místě na hedvábné cestě, kde se nacházela čínská celnice. Kromě hlavního tahu má Zeď několik odnoží, jež kopírovaly hranice některých samostatných států.

Areál hrobek čínských císařů dynastie Ming ze 14.–17. století nalezneme asi 50 km na sever od hlavního města Pekingu. Na ploše asi 40 ha je zde mezi políčky a vesničkami roztroušeno třináct hrobek bývalých čínských panovníků.

Zakázané město je chybný, nicméně vžitý název pro císařský palác v centru Pekingu. Čínsky se jmenuje Gu gong (Ku-kung) – Starý palác. Císařský palác byl v dobách dynastií Ming a Qing (Čching) centrem obrovského „Zakázaného města“ – komplexu, do kterého byl povolen vstup pouze osobám, které měly co do činění na císařském dvoře.

Klášter Yonghegong najdeme v Pekingu a je to nejlépe zachovalý a největší lamaistický chrám nacházející se mimo území Tibetu.

Nejbarevnější pekingský chrám Yonghegong stojí poblíž a je nejznámějším chrámem tibetského buddhismu mimo Tibet. Původně se jednalo o rezidenci vladařů, a teprve roku 1744 byl přeměněn na lamaistický klášter pro mnichy z Tibetu a Mongolska.

Velká Čínská zeď nám nijak obrovská nepřipadala. Číňané sami ji nazývají Zdí dlouhou.