Etiopie

Klimatická změna je téma, které má zvuk. Nejen, že je předmětem mnoha debat, ale také významně rozděluje společnost na dva extrémní póly. Jeden ji přijímá a mnohdy podléhá environmentálnímu žalu, druhý ji zase odmítá a tvrdí, že nic takového neexistuje. Jasné je to, že dopady změny klimatu v České republice prostě nepociťujeme tolik jako v jiných částech světa.

Každý cestovatel má své vysněné destinace a místa, kam se chce podívat nebo kam se chce vracet. Já s oblibou cestuji za zážitky – zejména za těmi náboženskými. Tentokrát padla volba na Vánoce mezi etiopskými křesťany. A to přímo v do skal vtesané Lalibele.

Etiopská kuchyně sice není příliš známá, ale je vyjímečná nejen v Africe, ale i ve světě. Základem každého jídla je placka injara, na níž se klade další jídlo. Injara se vzhledem podobá palačince, ale těsto se před uvařením nechává 3 dny kvasit, čímž získává svoji typickou nakyslou chuť.

Když můj přítel rezolutně hodil průvodce po Etiopii na stůl a řekl, že na žádné kmeny na jihu země se rozhodně podívat nepojedeme, byla jsem nešťastná. Jednak je to prý mimo trasu a druhak stejně prý pojedeme na hory.

Na naší dlouhé cestě Afrikou kráčíme etiopským deštným lesem v netrpělivém očekávání, že snad brzy spatříme domorodce nebezpečného kmene Mursi. Přicházíme do malé vesnice.

Když si vzpomenu na dva roky cestování po Africe, vybaví se mi hlad a žízeň. Většina území subsaharské Afriky je pro gurmána stezkou odvahy. Někdy není co jíst, jindy to nemá žádnou chuť a odporně to páchne nebo je to polosyrové maso neznámého původu, ze kterého lze snadno chytit nebezpečnou chorobu.