HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Reportáž: Prožila jsem prastaré a původní Vánoce v srdci etiopského křesťanství – Lalibele

Reportáž: Prožila jsem prastaré a původní Vánoce v srdci etiopského křesťanství – Lalibele

Úzká hluboká ulička se snad ještě zúžila. Nebo se mi to jen zdálo, protože přibylo lidí? Všichni se tlačili vpřed, mladí i staří v bílém či oranžovém poutnickém oblečení s holemi a růženci v rukou. Někteří třímali Bible. Začínala bohoslužba a do podzemního kostela vedly jen tyto úzké průchody. Přeplněné stovky mi tisícovkami lidí. Inu, moje vina, měla jsem s tím počítat. Ostatně, nebylo to poprvé co jsem si takto „vyjela.“ Každý cestovatel má své vysněné destinace a místa, kam se chce podívat nebo kam se chce vracet. Já s oblibou cestuji za zážitky – zejména za těmi náboženskými. Tentokrát padla volba na Vánoce mezi etiopskými křesťany. A to přímo v do skal vtesané Lalibele.

Lalibela, bývalé hlavní město dynastie Zagwe, která vládla na přelomu prvního a druhého tisíciletí, je dnes známé kvůli jedenácti kostelům, vytesaným ve skalách. Nebylo to ale vždy svaté město. Některé kostely byly dříve paláci, jiné vězeními. Až ve 12. století zbožný vládce Gebre Mesqel Lalibela začal stavět kostely, aby vytvořil Nový Jeruzalém. Jeho dílo přetrvalo staletí.

V pravý čas

„Přijeli jste v pravý čas! Teď začnou v Lalibele šílené časy!“ Vítá nás u minibusu dredatý mladík. „Víte, teď jsou Vánoce. Máte rezervaci v hotelu?“

Měli jsme. Naštěstí. Do dvacetitisícového města se během následujících dvou dnů sjede na sto dvacet tisíc lidí. Hotely jsou beznadějně plné už týden, poutnické domy okupované, vetché stany stojí u každého stromu a zdi a desetitisíce lidí spí každou noc jeden vedle druhého na ulicích, na schodech, na kamenech a kolem prastarých kostelů. Noci jsou zde neuvěřitelné, se zvuky bubnů a mihotavou září ohňů.

„Uvidíte tady samotné kořeny křesťanství.“ Řekl nám ještě dredatý mladík u minibusu. Má pravdu. Syrové, prastaré a původní křesťanství zde na člověka dýchá na každém roku.

Etiopští poutníci jsou oblečeni do výšivkami zdobených bílých šál, které halí hlavy mužům i ženám. Jsou dlouhé a tlusté, takže pokrývají téměř celá těla svých majitelů. Další oděv je také většinou bílý. Kněží a mniši se chlubí zdobnými čepci. A všichni do jednoho mají poutnické hole, zakončené křížem. Cítíme se, jako bychom propluli do minulosti.

Denní chaos

Nebyl by to svátek, kdyby se k němu nepřidali obchodníci. Vánoční trhy najdeme i zde. Prodávají se poutnické hole, šátky, stovky druhů křížů od malinkých po takové, že vám svou vahou odtrhnou krk. Ale také se prodává dobytek, skot, koně a osli. Tržiště s nimi je obrovské a kupující zde seženou jakékoliv zvíře si usmyslí. Tedy, kromě velbloudů, ty ve městě neseženete.

Ne všichni zde jsou hluboce věřící. Mnozí přišli pouze za výdělkem, ať už čestným, tak nečestným. Vánoce nevánoce, křesťané nekřesťané, zlodějů je tu hodně. A se zipy na kapsách to opravdu umí. Snad jediné místo, kde se o své věci bát snad nemusíme, je uprostřed věřících davů v kostelních uličkách. Není tu místo na to, aby se člověk mohl nadechnout, natož aby mu někdo vytáhl z kapsy telefon.

Cizinců je tu málo. I přesto ale máme zákaz vstupu do kostelů během mší. Respektujeme to, samozřejmě, a sedíme na skále u kostelů a posloucháme starodávné chorály. Etiopané hodně zpívají i bubnují. Je to zážitek.

Pravá masová noční šou ale probíhá druhý den v kostele Bet Medhan Alem. Zapomeňte na stovku lidí. Této noční vigilie se účastní snad všichni. Desetitisíce samozřejmě nestojí v kostele nebo u kostela. Stojí na skálách kolem a v ulicích. Je tu plno už od sedmi, lidé si přišli zabrat místo. Davy jsou tak obrovské, že nás časem vytlačují stále dál a dál, až se rozhodneme to vzdát a pozorovat vše zdálky.

INFO Většina etiopských křesťanů jsou ortodoxního vyznání a jejich rok se řídí podle gregoriánského kalendáře. Vánoce tak slaví mezi šestým a sedmým lednem. V Lalibele ale náboženské běsnění začíná o několik dní dříve.

Pohled na davy na zvířecím trhu shromážděné u Lalibely
Pohled na davy na zvířecím trhu shromážděné u Lalibely

Noční vigilie

Kromě mší jsou nedílnou součástí Vánoc noční vigilie. A ano množné číslo je tu správně. Vigilie totiž není jen jedna. První noční vigilie probíhá den před Vánocemi v kostele Bet Ammanuel. Přicházíme brzy. Lidí je zde málo a ještě spí. Probouzí je až zpěv a bubny mnichů, kterých je okolo třiceti a lidí snad jen stovka. Atmosféra je neuvěřitelná. Kostel je vytesaný hluboko ve skále a průrvou je vidět hvězdná obloha a je slyšet vítr. Je zima.  Kněží začínají modlitby v devět večer a pokračují v tichém zpěvu a bubnování až do rána. Mrzí nás, že nemáme spacáky a nespíme tu s ostatními.

Noční mše v nejdůležitějším lalibelském kostele je to, co sem poutníky přitáhlo. O půlnoci si stoupnou a zapálí svíčky a budou se modlit. Do půlnoci budou spát na zemi, jako bílé stádo ovcí, obalení ve svých šálách. A až modlitba ráno skončí, dokoupí poslední suvenýry a rozprchnou se do svých domovů tak, jak přijeli. V džípech, minibusech, v náklaďácích a někteří pešky, tak jak přicházeli po uplynulá staletí.

Etiopský poutník
Etiopský poutník

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí