Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

16.10. Sobota Naše cesta začala příjezdem na letiště v Praze – Ruzyni. Jako správní turisti jsme tu byli 2 hodiny dopředu. Což se nakonec ukázalo jako zbytečné. Nejdříve jsme museli si nechat předělat letenky u Student Agency, protože Air France změnil čas odletu z Havany.

O Jeruzalému by se daly napsat stovky stran. Hlavní město Izraele je posvátným místem židů, křesťanů i muslimů. První zmínky jsou již od 2.tisíciletí př.n.l., od 10.stol.př.n.l. hlavní město Izraele (zván Davidovo město), v 6.stol. př.n.l. dobyt a téměř zničen Babylóňany, obnoven ve 3.stol.př.n.l. Počátkem našeho letopočtu centrum římské provincie Judea, působiště Ježíše Krista.V letech 132-135 neúspěšné povstání Bar Kochby, Židé vyhnáni z Jeruzaléma-počátek diaspory.

Jde se uz od tri rano a pomalu se rozedniva. Pod nami zacinaji byt krasne osvetlene hory, na ktere Elbrus vrha obrovsky stin. Fuci neskutecne studeny vitr a my traverzujeme porad vys a vys. Jdou nas desitky, nekteri dokonce „podvadi“ a nechavaji se vyvezt co nejvejs na rolbe, ale s pribyvajici vyskou se lide zastavuji a nekteri otaci a jdou dolu. Nejhorsi je zima, zaleza do bot i do rukavic a neda se ji zbavit, kdyby tak nefoukal ten protivny vitr…

Provincie Ratanakiri je skoro na konci světa. Ve špatně dostupném severovýchodním cípu Kambodži dostane cestovatel dávku dobrodružství a romantiky najednou. Počínaje doly na drahokamy a konče křišťálovým jezírkem vulkanického původu Yeak Laom.

Jsou chvíle, na které často vzpomínáme a které bychom rádi vrátili. Nebo alespoň zastavili hodiny a mohli vstoupit do času setkání s usměvavými přáteli. Vítejte v grónském království ledu u malých Inuitů.

Úspešně jsem dokončil letošní cestu „Přes Litvu na Ukrajinu“ na jízdním kole s brašnami – „natěžko“. Jel jsem samostatně, spaní především v přírodě, vše potřebné s sebou. Kolo s věcmi při odjezdu vážilo 54 kg, i se mnou dohromady 136 kg.

Do „království“ Turkmenbašiho nebylo nikdy úplně snadné se dostat kvůli drahým obtížně získatelným vízům. Vízová politika se ještě více zpřísnila v roce 2002 po neúspěšném atentátu na Turkmenbašiho. Protože jsme nyní chtěli projet po Hedvábné stezce, jejíž hlavní trasa kdysi vedla právě přes turkmenský Merv, řešili jsme problém, jak získat vízum snadno a levně. Zde tedy popisujeme situaci z června 2006.

V Bibli se píše, že člověk žil původně v ráji a později byl vyhnán. Vědci zase tvrdí, že člověk pochází z Afriky, odkud se naši předkové rozešli na další místa Zeměkoule. Je tedy Afrika oním rájem? Jakmile ji jednou navštívíte, začnete si myslet, že ano…

Dítě = konec cestování? Vůbec ne. Cestování s malými dětmi v exotických zemích (na vlastní pěst, bez CK) je sice dražší a časově náročnější, ale přesto dobře možné.

Samota, ticho, nekonečná láva mnoha tvarů a barev, to jsou nejsilnější dojmy z výstupu na nejmasivnější horu světa, Mauna Loa,  měřící 18 480 m (ode dna oceánu).

„Turecko obývá směsice národů, Řekové, Arméni a Turci. Turci vlastní jazyk mají a vyznávají zákon odporného Mohameda. Jsou to lidé nevzdělaní a hrubí a zdržují se na horách a kopcích podle toho, jak se jim podaří nalézt vyhovující pastviny. Mají velká stáda koní a ovcí. Tamější koně a muly mají velkou cenu. Arméni a Řekové, žijící v té zemi, bydlí ve městech a městečkách. Vyrábějí věhlasně proslulé hedvábné látky.“

Perlou Afriky častoval Ugandu Winston Churchill a moc dobře věděl proč. Lidé v Ugandě zase o své zemi říkají, že byla darována přírodou, a rozhodně taky vědí proč.

Tři dny jsme strávili na poloostrově z naplaveného kamení. Z pravé strany dvěstěkubíková Obichingou, z levé její stokubíkový přítok Obimazor, za zády až k obloze pamírské kopce a kdesi za nimi Pik Komunizmu a ledovec Garmo, ze kterého Obichingou pramení. Celé dny nám naše hovory podbarvoval hukot peřejí, které nikde nezačínají ani nikde nekončí, které k téhle řece patří stejně přirozeně jako k železnici koleje.