Cestopisy a reportáže

Se mnou je to tak. Rád cestuju. Cestuju sám. Cestuju daleko. Daleko od komerce. Snažím se vidět, co nejvíc za co nejméně. Proto jsem i při cestě z Blantyre v Malawi na tanzanský Zanzibar dal přednost autobusům, lodím a vlastním nohám před letadlem. A byla to dobrá volba!

Konečně nastává ten den, kdy odlétáme na pár měsíců z České republiky. Čeká nás cesta napříč jihoamerickým kontinentem s motocyklem Jawa 350/640, které říkáme Doris. Jelikož šetříme každou korunu, cesta, která by normálně trvala kolem 17 hodin, bude trvat bezmála dva dny. Letíme ale s Turkish Airlines přes Istanbul, kde strávíme krásných 12 hodin.

Přilétám do Recife před třetí hodinou ranní. Přilétám do neznámého spícího města, kde není z taxíku vidět ani živáčka a snažím se nemyslet na to, že se o městu traduje, že patří k jedněm z nejnebezpečnějších v Brazílii. Druhý den jako bych se probudila na úplně jiném místě; druhý a mnohem silnější dojem z Recife a blízko ležícího historického města Olindy ve mně navždy zanechal karnevalový rej masek a nekončící několikadenní party ve starých oprýskaných ulicích obou měst.

Stovky táborových ohňů. Jedna z prvních věcí, kterou spatřím, když po několika hodinové cestě stopem přijíždím pod horu Meron v severním Izraeli. Tisíce poutníků rozprostřelo svá ležení kolem hrobky Šimona Bar Jochaje a nyní se chystají na slavnost. Lag ba-omer začíná.

V následujícím článku bych Vám chtěl ukázat svůj způsob, jak si opravdu užít Nový Zéland s WHV vízama. Jak víza sehnat, kde bydlet, kde nakupovat, jak si připravit životopis, kde hledat práci, jestli dobrovolničit, za jakých podmínek a jak. Heslo dobrodružství: Za málo peněz – hodně muziky! Je to boj, ale o to víc to stojí za to:)

Konečně přišel ten dlouho očekávaný den. Stojím na letišti s ohromným černým kufrem na hranici váhového limitu a těším se na odlet.

Nový Zéland je vnímán jako jedna z nejdražších zemí, kam se můžete vydat na dovolenou nebo se usadit. To ale neznamená, že si tu nemůžete půjčit auto s plnou nádrží za dolar na den, ubytovat se a jíst zdarma a ještě k tomu získat zkušenosti z života místní farmářské rodiny. Nebo si užít atrakce, včetně bungee jumpingu, se slevou až 75 procent. Čtěte, jak na to!

Na úplném severozápadě USA leží stát Washington – neuvěřitelně pestrá a krásná země s úžasnou přírodou. Při pobřeží Washingtonu se prostírají věčně zelené deštné pralesy. Z nich se prudce zdvihá pásmo Kaskádového pohoří se zasněženými dřímajícími sopkami. To vše na dohled od typických amerických velkoměst s mrakodrapy, fastfoody a nejmodernějšími technologiemi. A za tím vším ještě dále na východě se táhne nekonečný kraj sluncem rozpáleného vnitrozemí a ospalých, téměř westernových městeček.

Naše kolegyně Míša Kofrová, šéfredaktorka www.SvetBehu.cz, letos v létě navštívila souostroví Raja Ampat v Západní Papue (Indonésie), jedno z nejméně navštěvovaných míst na zemi. S přítelem tam objevovali podmořskou faunu a floru a rozmanitost místní přírody je naprosto ohromila. Přečtěte si rozhovor, jaké to bylo, cestovat do těchto končin!

Při pohledu do zrcadla ještě jednou upravuji svou sváteční košili. Venku už na mě troubí, vybíhám z domu a naskakuji do jednoho z aut v malé koloně. Jedeme podél leknínových jezer a já jsem trochu napnutý, jelikož nevím, co mě čeká. Je lednová sobota časně ráno, venku 30 stupňů. Jsem dnes pozván na svatbu kolegyně. Bude to pravá vesnická veselka v Thajsku, kde momentálně bydlím.

Při cestě z Asie, se vám snadno může stát, že zvolená letecká společnost naplánuje stopover na Maledivách. Nezoufejte a využijte tyto neplánované hodiny k poznání hlavního města velkého ostrovního státu. Jedná se o město s jednou z největších hustot zalidnění na světě a platí tu velmi přísné sunnitské zákony. V případě, že máte oblečení odpovídající muslimským zákonům, snadno zapadnete do mumraje hustě obydlené metropole, kterou si můžete skvěle užít.

Vracíme se do Tádžikistánu na Pik Komunismu (7495 m). Já i Lukáš jsme již na Pamíru byli, v minulosti se nám povedlo vystoupat na Pik Korženěvské (7150 m). Oba bychom se rádi posunuli o krůček blíž titulu Sněžný leopard, proto je cíl výpravy jasný. Všechny síly soustředíme na Komundíru.

Skupina studentů plzeňských gymnázií ve věku 15 – 19 let splnila sen sobě i vozíčkáři Janu Kraukopfovi – společně vyjeli na expedici do Himálaje. Při svém putování oblastí Malého Tibetu v Indii překonali několik pětitisícových sedel včetně sedla Tanglangla (5300 m) nebo Šingula (5100 m) a odvezli si nespočet zážitků. Hlavní myšlenkou expedice bylo překonání limitů, které vznikají především v naší hlavě.

Před několika týdny mě zaujala informace iniciativy Češi Tibet podporují: „Vstupenky do malého prostoru v Lucerně (poměrně drahé) byly prakticky nedostupné. Většinu z nich si ponechalo Forum 2000 pro VIP, malou část si koupili zájemci a velkou překupníci. Domníváme se, že si Dalajláma zaslouží srdečné přijetí od občanů ČR, kteří ho mají v úctě. A také se domníváme, že by lidé žijící v ČR měli mít možnost zdarma a neomezeně Jeho Svatost spatřit. Na veřejném prostranství přístupném komukoliv s otevřeným srdcem.” Proč je ale tento duchovní vůdce tak oblíbený?

Na severu Argentiny leží úžasné barevné hory. Turistické pěšiny tady nevedou, ale po oblých holých svazích si člověk může chodit, jak se mu zachce. Treky, které nikdo nezná, také nikdo nechodí a údolími se prohání jen indiáni na koních. Opuštěné vrcholky hor, kam noha člověka vstoupí jen zřídka, lákají stejně jako incké ruiny schované v údolích. Přečtěte si ukázku z knihy Pozpátku kolem zeměkoule, kterou o své šestnáctiměsíční cestě kolem světa sepsali Katka Krejčová a Petr Ptáčník.