Články o těch nejkrásnějších národních parcích najdete u nás na jednom místě.
Chorvatsko je pro nás Čechy jednou z nejoblíbenějších dovolenkových destinací. Málokdo však už ví, že jenom pár kilometrů od pobřeží se nachází nejdelší chorvatské pohoří Velebity, které svou krásou a přírodním bohatstvím okouzlí snad každého turistu.
Oblast Střední Dalmácie ležící ve východní části Jadranu je považována za jednu z nejkrásnějších přímořských oblastí v Evropě. Prvním městem, které jsme při našem putování navštívili, byl starobylý Trogir, který je zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO již od r. 1997.
Pod povrchem Islandu se u žhavého nitra země formují zemské desky, na povrchu zase dotváří kolorit krajiny mohutné ledovce. Právě kontrast mezi horkými prameny vyvěrajícími ze země a ledovci je pro Island typická. Vytváří tak jedinečný kus země, který uchvátí každého cestovatele i fotografa.
Karhunkierros trail má asi 80km, pokud půjdete kratší verzi, tak 50km. Karhu znamená ve finštině medvěd. A co pod tímto slovem ještě určitě zaznamenáte? Karhu je jedno z nejlepších finských piv. Najdete jej v každém supermarketu.
Rezervace se nachází na úplném severu Finska. Tvoří ji oblast kolem kaňonu řeky Kevojoki. Trasa má zhruba 65km a jedná se zase o jednosměrný trail. Můžete si vybrat, zda ji chcete jít ze severu či z jihu. Jižní verze nabízí možnost se zhruba v polovině odpojit směrem na západ a okruhem kolem hory Guivi se vrátit zpět do výchozího bodu. Tuto verzi, která je dlouhá asi 80km, jsme si vybrali i my.
A jsme zase ve finském Laponsku. Tentokrát kousek od ruských hranic v rozlehlé divočině, která svůj název Urho Kekkonen získala po slavném a oblíbeném finském prezidentovi. Toto místo se malinko liší od okolí. Nejsou to jen nekonečné lesy a lesy. Krajina tady působí drsněji a různoroději, mírně zvlněné kopce s nízkým porostem nám nabídnou i řadu krásných výhledů.
Do Lausanne přijíždím za vytrvalého deště a zamračeného počasí, hned na nádraží roztahuju deštník a přes kaluže se vydávám pomalými kroky ke svému hotelu. Na začátek se tedy příliš nepředvedlo, ale naštěstí mi to během několika dní mého pobytu ještě mnohokrát vynahradí. Páté největší švýcarské město se totiž pyšní skvělou atmosférou a ještě lepší polohou.
Koupit „funkční“ skútr v Palu, natankovat, nakoupit konzervy a hurá do džungle. Bez map, bez signálu, bez navigace. Tak začíná to pravé dobrodružství.
Přesně před dvěma roky jsme při lovení magické polární záře na norských Lofotech odhalili dech deroucí působivost kontrastu moře a z něho se tyčících hor.
Bublající a kouřící bahnitá jezírka, pach síry, fantaskní tvary lávových soch, sopečné krátery i temná lávová pole. To je drsně krásná krajina v okolí jezera Mývatn.
Národní Park Langtang (LNP) ležící severně nedaleko hlavního města Nepálu – Káthmándú, je vůbec prvním založeným národním parkem v této zemi. Titulem Národní park se Langtang pyšní už od roku 1976 a jeho hranice se rozkládají na 1.710 kilometrech čtverečních. Langtang sousedí na severu s proslulým Tibetem a svojí morfologickou strukturou tibetské plato také připomíná.
Pět třicet. Vstávat se mi nechce, ale plán není radno měnit. Pozdější horko, vlhko, nekonečné stoupání i přibývající turisti by nám mohli zhatit cíle. O spaní stejně nebyla moc řeč, sice v pohodlných hamakách, zato pod notně přecpaným přístřeškem plných turistů, kteří včera přes den dorazili do El Caba; to se jen tak mírně pohupujete a pouze čekáte, až budete muset vstávat.
Zapomeňte na chvíli na horské velikány Cotopaxi nebo Chimborazo, které jsou pro mnohé cestovatele a milovníky výstupů na vrcholy hlavním důvodem návštěvy Ekvádoru. Tato jihoamerická země je tak neuvěřitelně pestrou paletou přírodních prostředí, že byste se pouhým běháním po vysokých kopcích o mnohé ochudili.
Projíždím nádhernou krajinou, tyrkysově modré moře kontrastuje se zlatavými písčitými plážemi. Je srpen, doba dovolených a přesto tu něco nehraje. Ty pláže jsou úplně prázdné, teplota vzduchu je okolo sedmi stupňů a lidi by se snad v této krajině dali spočítat na prstech ruky. Přesto jsem stále v Evropě. Na jejím nejzápadnějším výběžku, na poloostrově Látrabjarg, na Islandu.
Sierra Nevada zcela jiný svět skrývající se jen čtyřicet kilometrů od turistického pobřeží Costa del Sol. Vznešené ticho a klid, na který jen tak nezapomenete.