Články

Musím přiznat, že jeden z důvodů, proč nakonec padla volba jet právě do Arménie, je skutečnost, že o ní existuje na internetu i v knihách relativně málo informací. Lákalo nás jet na místo, které není pečlivě popsáno v mnoha cestopisech, a to, že má Arménie své kouzlo, jsme se nakonec přesvědčili jak při důkladnějším průzkumu, tak i při cestě samotné. Arménie láká nejen svojí rozmanitou přírodou a nedotčeností, ale hlavně pohostinností místních obyvatel, kteří jsou připraveni vás kdykoli pozvat přes svůj práh.

Let do Sofie proběhl bez potíží. Teda zklamalo mě, že se nízkonákladovost té letecké společnosti projevila v tom, že jsme nedostali jídlo. Místo toho nám totiž dali ceník se vším možným, mimo jiné i jídlem. Naštěstí jsme ale zatím měli dost řízků a svačin z domova. První cestovní legrace nás potká hned na letišti. Je totiž neděle, ta je odvozená od slova nedělat a Bulhaři to moc dobře vědí. Na letišti není kromě bistra otevřené nic, ani námi hledaná směnárna. Problém je to palčivý, protože bychom rádi do centra, a to ne ledajak, ale autobusem, a k tomu by se nám hodil lístek. Nakonec něco směníme u jediného člověka, co nevypadá, že pro nás má nabídku super-výhodného taxi.

Pokud se vydáte do ulic Staré čtvrti hlavního města Vietnamu, obrňte se trpělivostí, předvídavostí a nadhledem. Vládne tam totiž chaos.

Městečko Aquas Calientes zná nejspíš každý návštěvník Peru. Je to neustále rušné, poněkud přelidněné východisko pro Machu Picchu.

Cesta Laponskem na saních – to je putování pohádkovou zimní krajinou, kdy v naprostém tichu uslyšíte jen štěkot psů a třpyt sněhu. Vydejte se tam s námi!

Nový turistický průvodce autorek Veroniky a Jitky Škvárových vás jako první na českém trhu provede po Svatojakubské cestě ve Španělsku. Nechte se inspirovat a vydejte se na tuto kultovní pouť s nimi.

Po půl roce dobrovolné práce na unikátním projektu rozvojového vzdělávání nastal den „D“, začínají první kurzy angličtiny. Výuka chudého venkovského obyvatelstva v Mexiku přináší zcela nové zkušenosti.

Klimatizovaný autobus si to šine po rozpálené asfaltce kousek od břehu Kaspického moře. Vzadu sedí skupina mladíků ve ve výborné náladě. Jejich cílem je Ardabíl, město v severozápadní části obrovské íránské země. Můj cíl se také blíží – jsem rád a zárověň i nerad, budu totiž muset vystoupit z příjemného vyklimatizovaného chládku do horka panujícího za okny autobusu.

Zažijte pravý objevitelský pocit při prodírání se australskou džunglí. Musíte se však nejdříve poprat s hady, vedrem i záplavou, a hlavně se odvážit jít tam, kam lidé nechodí.