Průvodce Santiago de Compostela

Rozhodnutí napsat tohoto průvodce padlo již před deseti lety, kdy se autorky na svatojakubskou pouť vydaly samy a bez jakýchkoliv informací. Vlastně ani netušily, zda cesta fakticky existuje, nebo se jedná jen o pomyslnou síť katedrál podél jakési historické, dávno již zaniklé cesty.

V terénu je však potkalo ohromné překvapení, když zjistily, že se jedná o velmi dobře organizovanou a pro poutníky vybavenou cestu (ubytovny, restaurace, informační kanceláře, slevy do muzeí a dalších atrakcí…). Cestou prochází v sezóně několik tisíc poutníků denně, a to nejen z Evropy, ale např. i z Izraele, Japonska, Koreji, Nového Zélandu, Argentiny… Jen Čechů zde pojde málo. Mnoho poutníků se často divilo, že Čechy tu zatím nepotkali, a to jdou cestou již po čtvrté, po páté, po šesté… Jak je to možné? Důvod je jednoduchý: v Čechách se o této cestě moc neví, na rozdíl od zahraničí nevyšly zde o ní dosud žádné praktické informace. A tak vznikl nápad vydat průvodce.

Autorky průvodce sepsali po několik let usilovně, ale bohužel marně hledaly vydavatele. Mezitím text průběžně aktualizovali, vždy po opětovné návštěvě poutní cesty.

Průvodce popisuje nejnavštěvovanější část svatojakubské cesty, tzv. Camino frances, v úseku ca 760km z obce Roncevalles na francouzsko-španělské hranici v Pyrenejích do Santiaga de Compostela v západním Španělsku a dále dalších 90km dlouhou trasu na Finisterru (konec světa). V průvodci jsou popsány jednotlivé obce, veškeré atrakce a průběh cesty, vše je doplněno praktickými informacemi, které se předem těžko získávají, ale pro plánování cesty jsou nezbytně nutné (jak se tam dostat, kde přespat, za kolik, co s sebou atd…). Autorky tyto informace získaly přímo v terénu.

Průvodce je určen komukoliv, kdo se chce na svatojakubskou cestu vydat a neví jak, neví odkud jít či jak se k výchozímu bodu dostat, nebo pro každého, kdo se chce o této v Evropě tolik populární cestě zkrátka něco dozvědět. Nezáleží, z jakého důvodu se na cestu vydáte – informace obsažené v průvodci jsou určeny jak věřícím, tak sportovcům, zvědavcům či kunsthistorikům. Pro pěší i cyklisty. Jsou to informace důležité pro každého.

Projít touto cestou je neobvyklý zážitek a velmi dlouho se na něj vzpomíná. Na cestě najdete mnoho nových přátel, setkáte se se zajímavými lidmi z celého světa a zcela určitě se na cestu ještě někdy vrátíte.

Knihu vydalo nakladatelství Tribun EU s.r.o., kniha má formát A5, 85 stran, kroužkovou vazbu, čímž je pro tuto cestu velmi praktická – stránky lze pohodlně otáčet nebo popis prošlé trasy jednoduše vytrhnout, čímž váha zavazadla postupně ubývá. Zní to možná směšně, ale v terénu to oceníte – všechny průvodce po této poutní cestě mají právě kroužkovou vazbu.

Knihu můžete zakoupit v naše e-shopu.

Na závěr lze jen popřát buen camino!

Ukázka z knihy

TRASA RONCESVALLES – SANTIAGO

Camino měří z Roncesvalles do Santiaga přibližně 738 km. Trasa pro cyklisty je delší než pro pěší, protože nesjízdné úseky Camina obchází po silnici. Camino vede přes více než 250 obcí a zajímavých míst. Na mnoha místech se trasa rozdvojuje a po několika km se zase spojí, přičemž jedna větev může být delší než druhá, nebo vést přes více obcí. Na trase jsou i odbočky k zajímavým místům.

0km
Roncesvalles/Orreaga 960m     737,5km
A (50 ) H Info R

první obec Francouzské větve Camina na Španělském území

Obec blízko francouzsko – španělských hranic (cca 10 km), startovní místo většiny poutníků, především těch, kteří přijíždějí z Francie, Itálie a střední Evropy.

Roncesvalles a O Cebreiro jsou dvě nejstarší místa na Caminu, která vznikla jako zázemí pro poutníky.

Tato malá kamenná vesnička byla velice významná, protože právě tudy přecházelo Pyreneje nejvíc poutníků. Zdejším průsmykem přicházela cesta z Francie, proto je tato cesta nazvána Francouzská, Camino Francés. Pro dnešní poutníky je obec symbolickým začátkem pouti, protože právě v Roncesvalles se v historii spojovaly cesty vedoucí z Evropy.

Kdo se rozhodne začít svoji pouť právě tady, v hraniční obci Roncesvalles, musí ujít cca 740 km, aby stanul před katedrálou v Santiagu de Compostela, cíli své pouti.

Nejstarší záznamy o obci pocházejí z roku 1130. V té době tu byl zřízen klášter s hospicem, jehož hlavním úkolem bylo chránit poutníky a pomáhat jim v nesnázích při přechodu hřebene Pyrenejí. I když význam kláštera stále rostl a klášter se stal na poutní cestě velice významným místem, proslavil toto místo především hrdinský epos Píseň o Rolandovi. Ten udělal z obce symbol kraje. Hrdinský epos, který vznikl kolem r. 1100 ve Francii, opěvuje bretoňského markraběte Rolanda, slavného bojovníka, vazala krále Karla Velikého, který poblíž Roncesvalles 15.srpna 778 padl v bitvě, při které ozbrojené pluky hispánských národů porazily zadní voj Karla Velikého.

Podle pověsti má být v Roncesvalles Rolandův hrob.

• kostel Real Colegiata (13. stol.) – dřevěná socha P.Marie, panteon shrobem krále Sancha VII. a jeho ženy Clemencie, řetěz krále z Navarry, který se dostal do znaku obce, křížová chodba ze 14. stol., vmuzeu kostela se uchovává šachovnice krále Karla Velikého.

Dojmy poutníků:

Nahlídli jsme do kostela. Starobylá vznešenost kostela mi vyrazila dech. To byla nádhera! Vysoké sloupy sklenuté do gotické klenby, úzká okna od země až do stropu, nahoře zaklenutá do špičky, jednoduchý kamenný oltář, několik svící. Tohle je ze starodávných kostelů snad nejhezčí kostel na celém Caminu. Mária, studentka, Slovensko

• kaple sv.Jakuba (13. stol.)
• Silo de Carlomagno – kaple, jejíž krypta sloužila jako kostnice pro poutníky, kteří vhospici zemřeli. Podle legendy zde leží hrob Rolanda. Podle historiků však náhrobní kaple pochází zdoby pozdější, cca z11. stol.
• Tradice Rolandova hrobu se váže též kruinám kaple vzaniklé obci Ibaňeta, kde byly nalezeny kostry dvou velkých mužů. Tyto kostry jsou považovány za ostatky Rolanda a jeho společníka Olivera.
• kamenný poutní kříž (za obcí, 14. stol.) – tyto kamenné kříže ukazovaly poutníkům cestu. Na Caminu se jich do dnešní doby uchovalo asi sto, nejstarší stojí vMelide, 52 km před Santiagem, poslední stojí na mysu Fisterra, 93 km za Santiagem.

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.