České středohoří – jedinečně krásný kout naší země s malebným krajinným rázem

Díky své poloze na břehu Labe, uprostřed obnovovaných vinic, poblíž vstupu do labského kaňonu zvaného Porta Bohemica a na úpatí jedné z nejhezčích českých scenérií je výtečnou základnou pro víkendový i týdenní výlet.

Litoměřice – gotické město renesančních fasád

Královské město založené už ve 13. století leží na soutoku řek Ohře a Labe. Je perlou Českého středohoří a nejlepším výchozím bodem pro průzkum nádherné krajiny plné přírodních i kulturních krás. Litoměřice navíc celý letošní rok slaví 800 let od svého založení a připravily k tomu nabitý program. Ubytovat se můžete nejlépe přímo na náměstí v krásné renesanční budově Grandhotelu Salva s vynikající kuchyní. Výbornou restauraci s pivovarem nabízí i diecézní dům kardinála Trochty U sv. Štěpána.

Litoměřice jsou jedním z nejstarších českých měst a až do období průmyslového boomu na severu i městem nejdůležitějším. O tom vypovídá rozloha tržiště, dnes Mírového náměstí, obklopeného domy, které všechny mají gotický základ, ale přesto vesele hrají různými pozdějšími, především renesančními fasádami. Pozdně gotický dům s dvěma štíty nazvaný Gotické dvojče ukrývá nádhernou roubenou místnost se stejnojmennou galerií. Radnice nebo Černý orel zdobí náměstí vlaštovčími štíty a sgrafitovou fasádou. Nejzajímavější je však pozdně gotický Dům Kalich s modrou empírovou fasádou. Symbolem města je jeho vyhlídková věž ve tvaru obrovské číše. Připomíná majitele domu a správce městských vinic, rodinu Mrázů z Milešovky. V sezóně je vyhlídková věž přístupná denně z informačního centra umístěného v domě (www.litomerice-info.cz).

V rozsáhlém podzemí Litoměřic, které ve středověku měřilo několik kilometrů, je nyní zpřístupněno 366 metrů sklepů. Vstup do podzemí najdete u vchodu do vinárny Radniční sklípek, kde v sezoně každou půlhodinu čeká průvodce. V podzemí se ukrývá také expozice „Důl Richard v proměnách času“, připomíná historii a současnost vápencového dolu na vrchu Bídnice, který se později stal největší českou podzemní nacistickou továrnou na výrobu zbraní. Na její stavbě pracovali i vězni z Terezína.

Nejširší nabídku průvodců a map Česka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Litoměřické hradby – za vínem s výhledem

Litoměřice jsou od středověku významným vinařským městem. Téma českého vinařství zpracované na stálé interaktivní expozici „Cesta za vínem“ dalo nový smysl gotickému litoměřickému hradu. Díky ochutnávce vína zažijete expozici opravdu všemi smysly. Na hradě, který byl nedávno rekonstruován a otevřen pro kongresy a expozice, najdete také hradní restauraci a opravenougotickou kapli se zachovalou klenbou.

Z jihu a západu centrum ohraničuje pěkně zachovalý parkán s podkovovitými baštami. Je to ideální místo pro podvečerní procházku – hradby místy porostlé vinnou révou dávají pěkný pohled na Dómský pahorek i panorama Českého středohoří, hrad Hazmburk a dále na jihu Říp. Podél hradeb se dostanete až do parku Václava Havla, rozkvetlé zahrady s dvěma rybníčky spojenými romantickým dřevěným mostem. Na kávu se zastavte v příjemném Fér Kafe.

Na vyvýšeném Dómském pahorku stál už přemyslovský hrad, dnes se tu tyčí barokní biskupská katedrála svatého Štěpána a blízká biskupská rezidence se zahradami a kanovnickými domky. Zatímco katedrála je otevřená pouze během bohoslužeb, na později přistavenou novobarokní věž můžete o víkendu vylézt a rozhlédnout se do dáli na kopce a kopečky Českého středohoří, mezi nimiž se vine Labe.

Radobýl – vinařská tradice od dob Karla IV.

Na blízký Radobýl (399 m) vyrazte na podvečerní procházku z obce Žalhostice, která leží asi tři kilometry západně od Litoměřic. Odtud je pohled na čedičový kužel Radobýlu s „ukousnutým“ travnatým vrškem nejhezčí. Žlutou trasu doprovází naučná stezka litoměřického vinařství a vy stoupáte mezi loukami, políčky a křovinami. Karel IV. věnoval Radobýl Litoměřicím, aby tu založily nejsevernější vinařskou lokalitu v zemi. Dnes se tradice na svahy pomalu vrací díky vinicím nově založeného Vinařství Pod Radobýlem (www.vinarstvipodradobylem.cz), které sídlí dole v Žalhosticích. Hned po výšlapu tam zamiřte na ochutnávku.

Cesta k vrcholu se stáčí a přichází na žlutě rozkvetlou loučku pod skalní stěnou bývalého lomu. Nad čedičovými varhany vyvrásněnými do zajímavých vln se tyčí vrcholový křížek. Při výstupu k němu dávejte pozor, propast není zajištěna zábradlím. Slunce se už pomalu sklání a zlatí pole a políčka České tabule, z níž vystupují Lovoš, Hazmburk nebo Říp. Přímo pod vámi se zrcadlí Žernosecké jezero s písečnými plážemi, několika zalesněnými ostrůvky a resortem Marina Labe.

S Radobýlem je osudově spojen i Karel Hynek Mácha. Právě z této vyhlídky uviděl básník požár Litoměřic a statečně se vydal pomoci při hašení. Vzhledem k tomu, že byl po nemoci, přitížilo se mu a o pár dní později v Litoměřicích zemřel. Můžete tu na něj vzpomenout v jeho bytě v domě Na Vikárce, v expozici „Máchova světnička“.

Ploskovice – barokní perla severu

Malá vesnice zasazená do zvlněné krajiny Českého středohoří mezi Litoměřicemi a Úštěkem se pyšní jedním z nejcennějších českých barokních zámků. Nechala ho postavit Anna Marie Františka Toskánská se vší zdobností a přepychem jako malé Versailles. Podle dynamického průčelí se předpokládá, že stavbu navrhoval architekt K. I. Dientzenhofer. Z výrazného čtyřpatrového rizalitu vybíhají po stranách nízké arkády, které navazují na východní a západní křídlo a dávají zámku vzdušnost a spojení s nádherným parkem okolo. Ploskovický zámek si v polovině 19. století vybral za své soukromé letní sídlo odstupující císař a poslední korunovaný český král Ferdinand V. Habsburský. Atmosféru této doby připomínají interiéry a malby malíře Josefa Navrátila.

Po prohlídce zámku si odpočiňte v Café Páv v západním křídle zámku, kde se můžete těšit na procházku v geometricky řešené zámecké zahradě s glorietem, kašnami, sochami, rybníčky a cennými stromy. V přízemí jižní části zámku navštivte také barokní umělé vodní jeskyně, grotty.

Milešovka – na nejvyšší kopec Českého středohoří

Jeden z nejhezčích kruhových výhledů v Čechách vám bude odměnou za středně náročný výstup na Milešovku. Královna všech kopců Českého středohoří měří 837 metrů a je poměrně exponovaná, za větru i za častých bouří. Na vrchol sice vede od severu lanovka, ta však slouží pouze pro zásobování.

Když se na vás slunce v den výstupu usměje, zazáří stejně žlutě jako políčka v okolí. Auto zaparkujte ve vesničce Bílka na severním úpatí Milešovky. Červeně značená stezka se vine mezi loukami a sady až k lesu, odkud začne prudce stoupat vzhůru. Na rozcestí potom pokračujte po modré až na vrchol. Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 metrů, ale vrchol je hustě zalesněný, a tak si výhledů užijete až z nejstarší české meteorologické stanice. Kromě ní stojí na vrcholku také hospůdka, kde mimo jiné vaří výtečnou zelňačku (www.chatamilesovka.eu).

Trasa z Bílky na vrchol a zpět je dlouhá pět kilometrů. Pokud si chcete výlet prodloužit, sestupte po modré až k sadům a farmě ve vsi Černčice. Odtud se můžete vrátit po zelené přes louky do Bílky (2 km) nebo si z Černčic udělat delší okruh až k zřícenině hradu Kostomlaty.

Terezín – král bastionů

Terezínská pevnost byla založena Josefem II. na obranu před nepřátelskými vojsky během prusko-rakouských válek roku 1780 a jméno dostala po císařově matce Marii Terezii. Hlavní pevnost má osmiúhelníkový tvar s pětibokými bastiony, které vybíhají ze všech nároží. Terezín byl zároveň vodní pevností a nepřítel mohl být smeten ještě před hradbou přívalovou vlnou z připravených nádrží. Terezín tak představuje světovou špičku a vrchol bastionového opevnění po staletí vyprecizovaného k dokonalosti. Uvnitř Hlavní pevnosti fungoval také dvůr a našli byste tu kovárnu, kamenickou, tesařskou i truhlářskou dílnu. Z infocentra Retranchement 5 se vydejte za svitu luceren na dobrodružnou prohlídku podzemních chodeb i pevnosti.

Terezín se smutně proslavil za nacistického Německa, kdy Hlavní pevnost posloužila jako židovské ghetto, z něhož nacisté odváželi transporty židovské obyvatelstvo do likvidačních táborů v Polsku, zatímco Malá pevnost se stala věznicí pražského gestapa. Tuto smutnou část života pevnosti si můžete prohlédnout během dvouhodinové prohlídky v Památníku Terezína, který se nachází v Malé pevnosti.