Zkus cestu s Dagmar – spaní v autě na Novém Zélandu, Severní a Jižní ostrov a mnohem více

Z téhle nové životní zkušenosti mám velkou radost. Koupila jsem si velké, prostorné auto, v němž se dalo pohodlně spát na tenké matraci. Pro přesun z místa na místo jsem používala aplikaci WikiCamps, která mě vždycky bezpečně dovedla k nejbližšímu kempu, kde se dalo bezplatně přenocovat. Obvykle to bylo velké parkoviště, vybavené toaletami a sprchami a někdy i přístřeškem, kde se dalo posedět a uvařit. Když se nad tím zamyslíte – co víc vlastně k životu potřebujete? Místo, kam si můžete dojít na záchod, umýt se, vyčistit si zuby, uvařit si jídlo nebo aspoň kávu či čaj a jednou za čas si vyprat oblečení. Tohle všechno jsem během oněch 47 dnů zvládla v autě a nasbírala přitom spoustu zkušeností. Taky jsem přišla na velice užitečné vychytávky.

Co je potřeba k přespávání v autě

Abyste mohli na Novém Zélandu přespávat ve svém autě, musí být certifikováno jako „self-contained“. Za nocování na parkovištích, která si můžete vyhledat pomocí již zmíněné aplikace WikiCamps nebo podobně fungující CamperMate, vám bez této certifikace auta hrozí pokuta 200 dolarů a při případném soudním stíhání až 10 tisíc dolarů. Co je k certifikaci auta jako „self-contained“ potřeba? Musíte dokázat, že jste se svým autem soběstační a že v něm můžete minimálně 3 dny nocovat, aniž byste potřebovali doplňovat vodu, využívat jiné WC, a musíte mít také možnost uskladňovat odpadky. V autě tedy musíte mít: přenosné WC, dřez, barely s užitkovou vodou, barely s pitnou vodou a odpadkový koš. Vzhledem k tomu, že vám tato certifikace dává možnost daleko častěji zdarma nocovat v kempech pro vozidla tohoto typu, zatímco jedno přespání v běžném kempu stojí zhruba 15 – 35 dolarů, vrátí se vám investice do ní po prvním měsíci cestování. Nemluvě o nesporně větší svobodě, kterou vám takové auto nabízí. Podělím se teď s vámi o několik zážitků z vybraných destinací, které jsem na své cestě navštívila a užila si je právě díky „self-contained“ autu.

A ještě poslední poznámka o kempech. Jenom jednou se mi stalo, že jsem byla na parkovišti přes noc sama a asi dvakrát byl kemp zavřený a aplikace to zjevně nezaregistrovala. Kempy se lišily, většinou ale byly všude k dispozici odpadkové koše a WC s umyvadlem, takže jsem v podstatě nikdy nemusela po- užít svůj vlastní přenosný záchod z auta. Toalety byly všude dobře vybavené, čisté a větrané, s otvory ve zdi. Všude byl také k dispozici toaletní papír, který jsem si pro jistotu nosila ještě i v kapse u bundy. Snažila jsem se pokaždé parkovat co nejblíže k toaletám, abych to měla blíže nejen na WC, ale i k umývárně, kde jsem někdy i prala a umývala nádobí.

Nejširší nabídku průvodců a map Nového Zélandu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Co vidět na Zélandu

Nový Zéland je tvořen Severním a Jižním ostrovem. Já jsem přiletěla na Severní ostrov do Aucklandu, největšího města Nového Zélandu, ve kterém žije kolem 1 700 000 obyvatel. Jeho největším turistickým lákadlem je ikonická vyhlídková a telekomunikační věž Sky Tower, která je vysoká 328 metrů a je nejvyšší stavbou na jižní polokouli.. Milovníci historie ale určitě ocení i maorské muzeum, podávající návštěvníkům celkový přehled o dějinách Nového Zélandu. Moje cesta dále pokračuje z Aucklandu do města Gisborne a potom do Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu, které se nachází na nejjižnějším cípu Severního ostrova. Odtud je možné cestovat trajektem na Jižní ostrov, což byl další cíl mé cesty. Z Gisborne do Wellingtonu vede úžasná silnice po východním pobřeží Severního ostrova. Během jízdy po ní jsem mohla obdivovat nejen moře, ale i zelené pastviny s množstvím krav a ovcí, nádherně bílých a čisťoučkých.

Město Queenstown na Jižní ostrově leží v provincii Otago a v turistických příručkách bývá obvykle obdařeno přívlastkem „světová metropole dobrodruhů“. Oficiálně zde žije 15 800 obyvatel, ale v létě stoupne počet lidí na dvojnásobek. I v zimě se to tady však turisty jen hemží. Lidé z celého světa zde pobývají po celý rok, Queenstown je vysloveně multikulturní. Podobně jako já tady studuje, pracuje a nebo obojí současně mnoho cizinců. První Evropané připluli do těchto míst Nového Zélandu v roce 1860, kdy bylo v údolí řeky Arrow objeveno zlato. Nejprve vkročili na zdejší půdu Irové. Traduje se, že jméno Queenstown dostalo město na počest anglické královny Viktorie. Svědčí o tom i podoba historického centra s typickou koloniální architekturou. Ani v modernějších částech města však nenajdete paneláková sídliště, jenom LEGO domečky rozložené po krajině.

Turisté sem přijíždějí především za adrenalinovými sporty. Mimořádně populární je bungee jumping, provozovaný z Kawarau Gorge Suspension Bridge, a též jet boating po řekách Shotover a Dart. Můžete tady ale i surfovat či zkusit flyboarding, nebo hoverboard. V zimě se na Novém Zélandu hodně lyžuje, především na svazích pohoří The Remarkables, které se tyčí přímo nad jezerem Wakatipi a jehož nejvyšší štít Coronet Peak měří 2 319 metrů.

Kromě vodních a zimních sportů je celá oblast Queenstownu pověstná svými rozlehlými vinicemi a výborným vínem, které se exportuje do celého světa. Známá je odrůda červeného vína Pinot noir a bílého vína Sauvignon blanc, kterého produkuje Nový Zéland nejvíce na světě. Novozélanďané bývají někdy označováni jako „Kiwis“. Málokdo ví, že tuto přezdívku dostali po zdejším stejnojmenném nelétavém ptákovi, a ne po známém zeleném ovoci. Co se týče ovoce kiwi, vždy bylo mým snem utrhnout si čerstvé ovoce přímo ze stromu. A to se mi také tady na Zélandu podařilo. Zdejší sady s kiwi působí, jako by byly nekonečné. Stromy nejsou vysoké, ale občas se při práci dost natrápíte, protože plody kiwi se na rozdíl od mandarinek a citrónů, na jejichž sklizeň se používají speciální nůžky, trhají ručně a někdy je třeba, abyste se pro ně pořádně natáhli.

Zajímají vás další informace o Novém Zélandu? O tom, jak se zde studuje, nebo pracuje? Nejen to, ale i životní příběh autorky článku Dagmar Honyisové o tom, jak procestovala Sardínii, nebo Mexiko se můžete dočíst v její zbrusu nové knize – Zkus cestu s Dagmar. Tento exkluzivní cestopis vznikl na Novém Zélandu originálním způsobem!