Tádžikistán

Pamír Trail dlouhý přes 1300 km tádžickou divočinou ještě nikdo nepřešel celý – až do chvíle, kdy se do výzvy pustily Míša Hrdá a Martina Merisi. Za 69 dní překonaly neprošlapaný terén, sesuvy půdy i náročné podmínky. V rozhovoru se dozvíte o složité přípravě, setkáních s místními, i o tom, co všechno znamená vydat se do jedné z nejodlehlejších oblastí.

Sedmiměsíční cesta napříč Asií s dvacet let starou toyotou a vzdáleností přes 63 tisíc kilometrů – to byla cesta, která ve mně vzbudila touhu cestovat a poznávat dál.

Obrazy vysokých štítů s ledovcovým závojem se zrcadlí v tyrkysových jezerech lemovaných pokroucenými jalovci a cestou potkáte bodré vesničany, pohostinné pastevce nebo veselé tádžické turisty. Fánské hory jsou jedním z nejlepších míst ve Střední Asii jak pro trekking všech obtížností, tak i pro lezení, vysokohorskou turistiku, MTB nebo i pohodovou dovolenou s dětmi u jezer s romantickými výlety do hor.

Stařičká čínská dodávka zastavuje u visutého mostu přes řeku Bartang. Uvolněná dřevěná prkna na konstrukci z železných lan nepůsobí moc stabilně, ale jiná cesta dál není.

Vracíme se do Tádžikistánu na Pik Komunismu (7495 m). Já i Lukáš jsme již na Pamíru byli, v minulosti se nám povedlo vystoupat na Pik Korženěvské (7150 m). Oba bychom se rádi posunuli o krůček blíž titulu Sněžný leopard, proto je cíl výpravy jasný. Všechny síly soustředíme na Komundíru.

Hlava se Ti motá, tak vysoko jsi ještě nebyl. Výhledy neskutečné, ale zase to šimrání v zádech. Slunce už je nízko, sotva stojíš na úzkém vrcholovém hřebínku, bezpečnější to bude na čtyřech. Teď, že mám nasadit lyže a pustit to dolů po rychle tvrdnoucím svahu?