[cut]Nejjednodušší cesta do Tádžikistánu je letecká. Nejlepší spojení z Prahy nabízejí Turkish Airlines (přestup v Istanbulu), které létají do Dušanbe několikrát týdně.[/cut] Nejvíce spojů směřuje do Dušanbe či Chodžentu z Moskvy (Tajik Air, S7 Airlines) či St. Petěrburgu (Rossija). [cut]Hraniční přechody s Uzbekistánem, Kyrgyzstánem a Afghánistánem jsou v zásadě otevřené, ve určitých obdobích mohou být uzavřené zejména uzbecko-tádžické hranice (z jednostranného rozhodnutí zejména uzbecké strany). Hraniční přechod s Čínou na Pamíru je uzavřený pro občany třetích zemí.[/cut]
[cut]Řízení vlastního vozu v Tádžikistánu je komplikované, ale teoreticky možné. Řidič potřebuje mezinárodní řidičský průkaz a pojištění, které musí zaplatit na hranicích. V Tádžikistánu není možný pronájem vozu, protože tu neexistují půjčovny. Je vhodnější (a nikoliv dražší) najmout si místního řidiče. Hlavní silnice jsou relativně sjízdné, avšak vozovky jsou spíše špatné. Řada silnic není sjízdná v zimě, přičemž to platí i o hlavní silnici z Dušanbe do Chodžentu [/cut](ne vždy je otevřen tunel Istiklol pod průsmykem Anzob). Celoročně je udržována silnice z Chorogu přes Murgab do kyrgyzského Sary-Taše a Oše.
Autobusová doprava spojuje nejdůležitější města kromě severu a jihu země. V zimě může být problémem sjízdnost silnic. Mnohem hustší a rychlejší je síť „maršrutek“, které jezdí mezi většími městy i mezi vesnicemi.
Většina taxikářů nevlastní licenci, lze říci, že jakékoliv auto může být taxík. Oficiálně označené taxíky jsou bezpečné, spolehlivé a jezdí za ceny jenom o něco vyšší. Při nasedání do taxíku pamatujte i na to, že když se země osamostatnila, byly názvy mnoha ulic změněny. Lidé však užívají nová i stará jména, a proto může být domluva s taxikářem na adrese, kam chcete jet, složitá. Společné taxi (4 osoby) je jedinou pozemní možností přepravy mezi Dušanbe a Chodžentem (Leninabadem). Cena jízdného se pohybuje mezi 80-120 sómoní podle počasí, sezóny a aktuálních cen benzínu (značně proměnlivá položka). Společné taxi (resp. terénní auto UAZ či GAZ pro 8 osob) je také jedinou možností pozemní dopravy na Pamír do Chorogu (cca 20-30 USD za jedno místo podle sezóny a cen benzínu).
V Tádžikistánu fungují tři hlavní železniční trati. První vede z Dušanbe do města Termez na uzbecko-afghánských hranicích. Druhá vede z uzbeckého Termezu do měst Kurgan-Tjube a Kuljob a třetí protíná sever Tádžikistánu po trase Bekábád (UZB) – Chodžent (respektive Čkalovsk) – Kanibadam – Fergánská kotlina Uzbekistánu. Jediným „vnitrostátním spojem“ je rychlík Dušanbe-Chodžent-Kanibadam, který však jede přes území Uzbekistánu s nutností mít uzbecká tranzitní víza (do otevření objízdné trasy v roce 2009 vlak projížděl i Turkmenistán, kam jsou o cizincích rovněž vyžadována tranzitní víza).
[cut]Leteckou dopravu v Tádžikistánu zajišťuje téměř monopolně společnost Tajik Air a směřuje zejména do Chodžentu [/cut](65 USD), Kuljóbu a Kurban-Tjube. Nejzajímavější turistickou linkou jsou spoje do Chorogu na Pamír (80 USD), která je provozována teoreticky denně, ovšem v závislosti na aktuálním počasí.
