Cestopisy a reportáže

Jako dvě ženy cizinky se stopování po Íránu spíše vyhýbaly. Nabídku couchsurfisty Saeeda však nemohly odmítnout. A tak se Češka, Švýcarka a Íránec vydali stopem do jižního Íránu, do ráje pašeráků.

Teherán nabízí ta nejlepší muzea v celé zemi. Jeho pýchou je především Národní muzeum klenotů. Spatříte v něm to, co jinde na světě není. Toto muzeum nacházející se za dveřmi podzemního trezoru Íránské národní banky totiž ukrývá jednu z nejvýznamnějších sbírek klenotů na světě.

Na úbočí pohoří Alborz se nachází hrad, jehož obyvatelé se v dávném středověku obávali vládci jak muslimského, tak křesťanského světa. Přestože z něj zbyly už jen ruiny, stále budí ve svých návštěvnících respekt a chuť poznat dávná tajemství.

Írán je krásná země, která u nás nemá bohužel moc dobrou pověst. Realita je naprosto odlišná než představy většiny lidí. Ten, kdo z Íránu odjíždí, je naprosto okouzlen. Každopádně je potřeba počítat s určitými specifiky. Zaměřil jsem se na jedno z nich, které je trochu zvláštní.

Vybrat sedm míst je těžké, deset by bylo úplně stejně, sto by možná už pokrylo alespoň nějakou část všech krás Íránu. Persie je obrovská, její historie sahá více jak tři tisíce let do minulosti, a památky se nacházejí pro nás na nepředstavitelné ploše. Vybral jsem tedy sedm míst, které si myslím, že stojí v Íránu za navštívení. Je to však subjektivní dojem, a hlavně, na Blízkém východě stačí zajít za první roh a tam se najde něco, co cestovali, vyrazí dech.

Návštěva malebné vesnice Abyaneh je nejenom výletem do historie jednoho z nejstarších osídlení v Iránu, ale také cestou kolem (pokud se jede ze správného směru) jednoho z nejkontroverznějších objektů v Íránu.

I když má Írán stále mezi spoustou lidí špatnou pověst, byla by škoda na tuto asijskou zemi zanevřít. Pravda je taková, že kromě měst s typickou orientální atmosférou, tajemných bazarů s klikatými uličkami a prodavači koberců, krásné a pro nás netradičně exotické přírody vás tam přivítají hlavně vřelí a pohostinní lidé. Přečtěte si rozhovor s Petrem Štětinou, který Írán dobře zná.

Vítr se pomalu prohání mezi badgíry (důmyslné iránské klimatizační šachty) a ochlazuje domy, slunce žhne a lidé hledají úkryt v uličkách lemovaných do oranžova zbarvenými zdmi z hlíny. Na hlavním bulváru proudí davy lidí směrem k tržišti, mezi nimiž se tu a tam objeví nějaký ten turista, jenž si chce prohlédnout místní nádherně zdobené kupecké domy. Tak vypadá Kashan, město staré více jak devět tisíc let, ležící na okraji pouště Dašt-e Kavír.