HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vůně, pachy, smrady

Vůně, pachy, smrady

„Z vědeckého hlediska je kvantitativní míra pachu mnohem významnější, než kvalitativní popis, jako silný, sladký, štiplavý apod. Páchnoucí emise lze kvantifikovat několika způsoby…“ (Vědecká práce o znečištění…)

Na ulici

Praští to do nosu hned na letišti, vzduch je jiný než doma. Takový výraznější, hned začnete čuchat, co je tu cítit jiného. A možná raději rychle přestanete, záleží, jak moc citlivý nos vlastníte.

Stačí se projít po ulici. Všude se něco vaří, všude jsou odpadky roztodivných druhů, všude kravská hovna, a všechno to nějak voní a smrdí. Intenzivněji než doma, mnohem intenzivněji. Z pouličních restaurací se linou příjemné vůně a vybízejí nahlédnout do obrovských hrnců na plotnách postavených přímo na ulici, co jídlo, to jiný čichový zážitek.

Vedle stánky s vajíčky voní po omeletě, lisy na limonádu ze třtinového cukru sladce lákají a z cukráren se line sladká vůně přeslazených cukrovinek. Jenomže, nadechujte se opatrně, kdykoliv vás může přes nos praštit zákeřný smrad.

Povrchové kanály mohou být i čisté, ale spíše jsou zanešené hnijícími odpadky, které zrovna nevoní. Pouliční záchody, kam se stačí postavit zády k chodcům, vydávají neskutečný smrad. A motoroví rikšáci produkují oblaka smradu svým dvoutaktním motorem. Někdy stačí udělat krok a vůně se změní na neskutečný smrad, zavane vítr a zase je tu jiná vůně. Nebo ještě horší smrad.

Zatuchlá zákoutí někdy docela odrazují projít se úzkou uličkou, vůně vonných tyčinek naproti tomu láká k návštěvě chrámů a svatyní, kde se line příjemný kouř. A kravská hovna překvapivě moc nesmrdí, ta sušená vůbec. Pokud chcete, můžete si koupit brambory pečené v kravských hovnech.

I vlaky a autobusy mají své pachy, o nádražích nemluvě, tedy hlavně o nádražních záchodech, kantýnách a ubytovnách. Úřady voní po papíru, tržnice po tom, co se tam právě prodává. ohřební gháty na březích řek jsou z dálky cítit kouřem. A kdykoliv a kdekoliv můžete ucítit vůni čerstvého čaje s mlékem.

Ani lidé zrovna nevoní. Deodoranty? Ty zapomeňte v Evropě. Propocené špinavé oblečení je občas cítit na dálku, zubní pasta s mentolovým nádechem také není samozřejmostí. Cpěte se pak někde v davu…

Komu to všechno nevoní, ten se jde raději schovat do hotelu. Ale zatuchlé hotelové pokoje také nejsou žádná výhra, musíte to tedy v Indii nějak vydržet. Mít problém s nosem a nic necítit, tak se zcela ztratí jeden rozměr Indie. Někdy bych takovým lidem záviděl, možná i docela často. Ale ne, ty vůně stojí za překousnutí několika smradů. Hmm, no docela hodně smradů.

A smrdící hromady odpadků všude, úplně všude, to je na další psaní.

Z Indie již lehce zapáchající cestující Vojta.

P.S.: Jsem nyní ve svatém městě Varanásí, v internetové kavárně kousek od pohřebního ghátu, kde se spalují zemřelí. Než jsem mail napsal, pronesli kolem asi osm mrtvých na nosítkách…

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí