Sedmý kontinent

Po Grónsku, Nové Guineji a Borneu čtvrtý největší ostrov na světě leží v Indickém oceánu 400 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Západní pobřeží, které směřuje k Mosambickému průlivu a Africe, je členitější. Hřbet hor táhnoucí se po celé délce ostrova od severu k jihu vytváří výrazné geografické rozdělení mezi východem a západem. Podél hřebene tohoto hřbetu se rozkládá centrální vysočina – náhorní plošina s nadmořskou výškou od 750 do 1350 metrů, kde najdete terasovitá údolí s rýžovými políčky. Směrem na východ vede z centrální vysočiny strmý sráz přes pás hustého deštného lesa s palmami, kapradinami a bambusem do úzké pobřežní nížiny. Canal des Pangalanes, řetězec přírodních a umělých jezer propojených kanály, se táhne rovnoběžně s východním pobřežím v délce asi 480 km. 

Západní svahy centrální vysočiny jsou pozvolnější a porostlé savanami a listnatými lesy, na jihu a jihozápadě se tyto pláně stávají zcela suchými a právě zde se nachází jedinečná trnitá poušť a proslulé baobaby. Měsíce duben, květen a září, říjen jsou velmi příjemné, s minimálními srážkami, modrou oblohou a denními teplotami kolem 21 stupňů.

Madagaskar ostrovem endemitů

Přestože Madagaskar leží v geografické blízkosti afrického kontinentu, zůstal relativně izolovaný. Díky této izolaci se velká většina volně žijících živočichů na ostrově nevyskytuje nikde jinde na světě. Jedinečnost zdejší fauny a flóry vedla některé ekology k tomu, že Madagaskar označují za „sedmý kontinent“. Na Madagaskaru žije 200 druhů savců, z toho více než 100 druhů lemurů. Lemuři jsou synonymem pro Madagaskar, ale téměř všechny druhy jsou klasifikovány jako vzácné, zranitelné nebo ohrožené. Lemuři jsou starou skupinou primátů, která se v důsledku izolace Madagaskaru vyvinula pouze na jeho území. Mezi další endemické savce patří obrovská mangusta pruhovaná, která žije pouze na malém území jihozápadního Madagaskaru a je to jedna z nejvzácnějších šelem na světě. Na Madagaskaru žijí také dvě třetiny světové populace chameleonů a mnozí vědci se domnívají, že právě odtud chameleoni pocházejí.

Malgaši – jeden národ, desítky etnik a kultur

Madagaskar je svět sám pro sebe a to platí i o jeho obyvatelích. Ačkoliv se identifikují jako jeden národ zvaný Malgaši, jejich původ, vzezření, způsob života a náboženství se liší podle regionu. Centrální náhorní plošinu a východ ostrova obývají lidé původem z Indonésie, Indie a dalších asijských zemí. Naopak obyvatelé západní části ostrova nezapřou svůj africký původ. Jih a západ ostrova jsou extrémně chudé, zatímco centrální část a východní pobřeží je na tom poměrně lépe. Politická i ekonomická elita země pochází téměř výhradně z kmenů v centrální části ostrova.

Způsob života a zvyklosti určuje region i náboženství. Přes polovinu místních vyznává různá přírodní náboženství. Necelou polovinu tvoří křesťané a najdeme tu i komunitu muslimů. Život většiny obyvatel se točí okolo práce, a to především v zemědělství, které je z velké části stále nemechanizované. Malgaši, hlavně ti z venkova, chodí spát se setměním a vstávají s rozbřeskem.

Nejširší nabídku průvodců a map Madagaskaru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Malgašská kuchyně

Snoubí v sobě vlivy afrických, arabských a indonéských národů, které se v zemi usadily. Určité francouzské vlivy lze nalézt také v plodinách, které sem přivezli první francouzští kolonizátoři, včetně vanilky, kávy, hřebíčku a cukrové třtiny. Tradiční madagaskarské jídlo obvykle obsahuje jedno hlavní jídlo z masa, drůbeže nebo ryb se zeleninovou přílohou, k němuž se podává miska ro (směs bylin, listů a rýže). Malgašská jídla se připravují jednoduchým způsobem bez velkého množství koření. Nejčastěji se setkáte s hovězím masem z místního dobytka zebu, které je tužší než klasické hovězí. V přímořských oblastech si rozhodně dopřejte čerstvé ryby a plody moře.

Ochutnejte:

• Foza sy hena-kisoa – smažené vepřové maso a krab podávané s rýží
• Ramazava – tento pokrm se skládá z listů, bylinek a kousků hovězího a vepřového masa, které se vaří na oleji, dokud nezhnědnou
• Vary amid’anana – tento pokrm obsahuje rýži, listy nebo bylinky, maso a někdy krevety
• Lasopy – jedná se o polévku připravenou z telecího nebo hovězího vývaru a zeleniny včetně mrkve, tuřínu, bílých brambor, šalvěje, fazolí, rajčat a následně soli. Jakmile polévka zhoustne, podává se se suchary nebo čerstvým chlebem
• Koba – oblíbená svačina – rýže podávaná s banánem a mořskými plody. 

Co navštvit

ANDASIBE – malé příjemné městečko stojí za návštěvu díky krásným národním parkům v okolí. Najdete tu primární deštné pralesy a budete mít možnost pozorovat nejvzácnější druh lemura indri indri.

AKANIN ´NY NOFY – hnízdo snů, systém jezer propojených umělým kanálem z dob francouzské kolonizace nabízí krásné koupání ve sladké vodě, pralesy a domorodé rybářské vesničky.

NP ISALO – ukázka suchých a slunných plání porostlých travinami a křovisky. Nádherné jsou pískovcové skály všelijakých tvarů, skalní rokle a vodopády.

NP RANOMAFANA – tato část původního horského pralesa na východních svazích unikla kácení a můžeme se tu projít bambusovým lesem, vlhkými stráněmi porostlými orchidejemi a kapradinami, slyšet hukot řek a vodopádů a potkat některé z lemurů, chameleonů a žab. 

OSTRŮVEK NOSY BE – luxusní a pěkné hotely, korálové útesy, písečné pláže a azurové moře. Zasloužený odpočinek po náročném průzkumu ostrova. 

OSTRŮVEK ILLE SAINT MARIE – autentičtější varianta pro odpočinek bez luxusních resortů, ale se stejně krásnými plážemi a domorodými vesničkami.

SAFÍROVÉ DOLY ILAKAKA – malá vesnička se stala slavnou v roce 1998, kdy se tu našly první safíry. Dnes je tu k vidění jakýsi Divoký západ – chýše místních, luxusní vily těžebních společností, horníci, kteří za nuzný peníz dělají jakýsi lidský bagr a místní ženy hledající safíry v řece. U hlavní silnice je možné nakoupit drahokamy nebo vidět brusiče při práci. 

ANTSIRABE – koloniální městečko a termální lázně, „Vichy Indického oceánu“. Nedaleko leží dvě vulkanická jezírka – Andraikiba a krásná Tritriva. 

ANTANANARIVO – hlavní město, zkráceně Tana, je poněkud chaotické a špinavé. Většina turistů se tu moc nezdrží. Zajděte si ale do centra ke královskému paláci a projděte se po ulicích s koloniální architekturou. V noci se nedoporučuje chodit ven.

TSIGNY DE BEMORAHA – šedý kamenný les, který chrání cennou a nedotčenou přírodu. Jurské vápence tu tvoří až 100 metrů vysoké skalní jehly s mnoha okny, jeskyněmi a roklemi. Stěny skal jsou vrásněny hlubokými škrapy, část kamenného lesa je zpřístupněna pomocí lehkého zajištění. 

ALEJ BAOBABŮ – slavný háj asi dvaceti baobabů zvaný Adansonia Grandidieri najdete u města Morondava. Na prašné cestě mezi nimi potkáte také místní školáky a zemědělce.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.