Co je dobré vědět o náboženstvích

„Alláh Akbar“ zní krajinou i lehce orientálními městy Balkánu s jakousi samozřejmostí. Aby ne! Mešity jsou tu doma pěkných pár staletí. Některé uchvacují svou nádherou už jen nevěřící, jiné jsou však dosud velmi živé. 

Konzumace lidského masa je s člověkem spojená od jeho nejstarších počátků. Někteří archeologové dokonce tvrdí, že bez kanibalismu by dnešní civilizace vůbec nevznikla.

Holi, svátek barev, je radostnou oslavou příchodu jara. Slaví se v Indii, Nepálu a Pákistánu při posledním úplňku měsíce Phalguna. Živé a veselé oslavy po sobě v ulicích nechají pěkný nepořádek.

S přicházejícím soumrakem okolo chrámu v poutním hinduistickém městě Janakpur nervózně přešlapuji a číhám na poutníky a svaté muže. A skutečně se náměstí před chrámem začíná postupně naplňovat, ať již malými dětmi, či právě různými podivíny.

Jak vidí Ježíše Krista jiná náboženství? Podle muslimů sestoupí na Zem vyzbrojený kopím a probodne Antikrista. Pak bude pohřben po Mohammedově boku v Medíně.

Místo do hospody na pivo chodí muži do čajovny na vodní dýmku. Vychutnat si šíšu, pokecat s kamarády, zkontrolovat výsledky fotbalu a jen tak si o samotě urovnat myšlenky mezi bafáním. Co více si muž může přát?

Pojďte s námi nasát atmosféru budhistického festivalu v severoindickém Ladakhu. Co vyjadřují hrůzostrašné masky s lebkami? Zda je vůbec možné proniknout do tajů tance, se vydala zjistit studentská expedice podpořené Expedičním Fondem.

S objevením prvního srpku nového měsíce, začíná každoročně nejsvatější ze všech měsíců muslimského kalendáře. Jak ho vlastně muslimové na celém světě slaví?

Jeruzalém. Město na křižovatce kultur, z nichž vzešla největší monoteistická náboženství světa. Mnohdy žily v míru a vzájemném propojení, jindy v napětí i bojích. Vycházely však ze stejných příběhů.

Vysoko v Andách byl pocit soudržnosti mezi národem a vládci jedním z nejlepších příkladů splynutí a účinnosti v dějinách lidstva.

Chrám Nebes se nachází v jižní části centrálního Pekingu. Je to skvělá ukázka tradiční mingské architektury. Obklopuje ho 267 ha velký park porostlý čtyřmi tisíci cypřišů, v němž můžeme pozorovat odpočívající, cvičící nebo tančící Číňany.

Wutaishan leží na jih od Pekingu a je charakterizován jako jedna ze svatých hor, i když slovo „hora“ tady není zcela na místě. Jde vlastně o rozlehlé údolí, kolem kterého se zvedá pět vrcholků dosahujících výšky kolem 3000 m nad mořem. Odtud také pochází název pohoří, které lze do češtiny přeložit jako pohoří Pěti teras.

Jestli zrovna nepatříte mezi dobrodruhy, asi by vás hned na začátku zajímalo, co mě to napadlo a proč jsem jela zrovna do Indonésie. Tak začnu hezky popořadě.

Svět, ve kterém žijeme, je zvláštní. Má všechny předpoklady pro to, aby byl dokonalým místem, kde žijí samé šťastné bytosti prožívající naplno každý okamžik svého života. Jenže tomu tak není.

Měsíc v Íránu, který jsme strávili spíc po parcích, lesících, za hromadou štěrku i na kruhovém objezdu, popřel všechny předsudky,  jež jsme si s sebou do země přivezli. Pojďte se s námi podívat, jací jsou vlastně běžní Íránci – jsou opravdu „všichni teroristi“?