HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vodnice je pochoutka i bič muslimů

Vodnice je pochoutka i bič muslimů

Místo do hospody na pivo chodí muži do čajovny na vodní dýmku. Vychutnat si šíšu, pokecat s kamarády, zkontrolovat výsledky fotbalu a jen tak si o samotě urovnat myšlenky mezi bafáním. Co více si muž může přát?

V Egyptě, tak jako i v jiných arabských zemích, plní kuřárny (čajovny) funkci jako v Čechách hospody. Tak jako u nás se sejdou chlapi a baví se o všem možném,  sledují fotbal, fandí,  ale místo piva pijí čaj a místo cigarety kouří vodní dýmku. Muži sedí, vyfukují obláčky dýmu a popíjejí přeslazený čaj.

U nás si mnoho lidí spojuje vodní dýmku z hašišem, opiem a drogami vůbec. Dýmky ve skutečnosti krásně voní, zvlášť když si objednáte ovocný tabák, ten sice v kuřárnách většinou nemají, protože místní kouří přírodní tabák, ale rádi vám pro něho doběhnou do nejbližšího obchodu.

export_hs_gallery

Vodní dýmka je velmi oblíbenou záležitostí zejména mezi mladistvími. Důvodů, proč je kouření vodní dýmky tak populární je několik: ovocný tabák příjemně voní, kouř ochlazovaný vodou tolik neškrábe, spousta atraktivních kaváren k posezení láká k pokouření a koneckonců nelze vynechat vliv médií a internetu. Mnohokrát se ti, kteří vodním dýmkám hoví, ohání tvrzením, že kouření vodní dýmky není zdaleka tak škodlivé jako obyčejná cigareta. Faktem zůstává, že škodlivost kouření vodní dýmky je neprobádanou oblastí. Záleží na mnoha faktorech: způsob, frekvence a doba kouření, druh tabáku, síla inhalace, druh použitých uhlíků.

Kouření vodní dýmky je tak trochu obřad, zvlášť pak pro nás, Evropany, to není jako vykouřit ve spěchu cigaretu. U vodní dýmky musíte posedět a v klidu ji vychutnat, žádný spěch a chvat. Je třeba doplnit do skleněné nádoby vodu, napěchovat kalíšek tabákem, překrýt alobalem a nahoru položit žhavé uhlíky, potom dýmku pořádně roztahat, až začne voda bublat. V klidu si sedíte, povídáte, potahujete z vodní dýmky a nasloucháte uklidňujícímu bublání dýmky.

S kuřárnami se potkáte v Egyptě takřka na každém kroku, jsou to někde jen malé výklenky, kde je plynový vařič na čaj a okolo pár židlí a stolků, ale jsou tu i velké kuřárny krásně malované, se svojí dlouhou historií. Jedno mají však všechny kuřárny společné – vládne v nich klid a pohoda možná i proto, že egyptské kuřárny jsou světem patřícím pouze mužům.

Z historie vodní dýmky

První předchůdce vodní dýmky byl zaznamenán v Indii pod názvem „hookah“. Tyto první dýmky byly ještě velmi jednoduché. Tvořila je skořápka kokosového ořechu a trubice vedoucí ze skořápky. Zprvu se používaly ke kouření hašiše a opia. Až poté dýmka začala sloužit ke kouření čistého vlhkého tabáku. Uhlíky se dávaly přímo na vlhký tabák. Dnešní podobě se vodní dýmka přiblížila teprve před 500 lety v Turecku. Byla přidána hadice a nádoba. Postupem času vodní dýmka pronikla do Libanonu a Sýrie, kde dostala jméno narghile. Všem známé označení šíša však vzniklo až v Egyptě.

V Evropě se dostaly do širšího povědomí veřejnosti koncem 19. a 20. století, v té době nesměla chybět v žádném orientálním salonku. Nástupem rychlého životního stylu se na dýmku pomalu zapomnělo. V dnešní době prožívá svou druhou renesanci, také díky vzniku velkého počtu čajoven. Za domov vodní dýmky lze považovat Egypt, odkud se rozšířila i do dalších arabských zemí.

export_hs_gallery

syrském Aleppu sídlí organizace zabývající se studiem následků kouření (Syrian Center for Tobacco Studies). Právě tato organizace si pod drobnohled vzala pokuřování z vodních dýmek, které k Sýrii neodlučitelně patří.

V červenci roku 2008 byl proveden experiment, který měl za cíl porovnat škodlivost kouření cigaret a vodních dýmek. Do testu bylo zapojeno 60 dobrovolníků, kteří v posledních šesti měsících holdovali každodennímu kouření. 29 účastníků z osmi arabských zemí (Alžír, Bahrajn, Egypt, Libanon, Palestina, Saudská Arábie, Tunis a Sýrie) se setkalo na půdě univerzity v Aleppu, aby si vzájemně sdělili své poznatky z výzkumu. Na kuřácích zapojených do testu byly zjišťovány abstinenční příznaky, množství inhalovaného oxidu uhelnatého a průběh „bafání“ z dýmky. Tyto veličiny byly analyzovány před i po kuřácké epizodě.

Průměrná doba kouření jedné vodní dýmky trvala 33 (± 13) minut. Během kouření se markantně snížily abstinenční příznaky jako nutkání kouřit a  nervozita. Naopak se zvýšily přímé důsledky užívání nikotinu jako je malátnost a závrať. Množství oxidu uhelnatého v plicích se zvýšil ze 4 (± 1,7) jednotek na 35,5 (± 32,7). Průměrně si kuřák 169 krát (± 100) „popotáhl“ z vodní dýmky a během každého „pobafání“ jeho plíce pojmuly 0,5 (± 0,3) litru kouře. Při vykouření jedné vodní dýmky je člověk vystavován mnohem většímu zdravotnímu riziku, než při vykouření jedné cigarety.

Zkušenosti čtenářů

Lucie K.

Narghile (kokos) i shisha (sklo) jsou slova perskeho puvodu, takze se mi zda logicke, ze ty nazvy vznikly nekde v tehdejsim persky mluvicim svete a byly pouze prevzaty (spolu s celym vynalezem)do arabskych zemi.

ewicka

… formulacia: „… potom dýmku pořádně roztahat, až začne voda bublat. “ je zcela mimo.
Vodna fajka bubla uz pri sebemensom zatahani a neni potreba k tomu dymku roztahavat… 🙂

e.v.i.i.k
ewicka:

to není pravda, je vidět že šíšu neznáš. Voda bublá jen když taháš 😀

lůzr!

jirka

proč? 😀

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí