Snaha o nalezení kosterních pozůstatků mamutů vedla ruského lovce Ljachova na břehy Severního ledového oceánu.
Opravdovým velikánem mezi cestovateli se stal Skot David Livingstone. Značnou část života strávil v Africe, kterou také důkladně prozkoumal. Dnes je znám zejména objevením Viktoriiných vodopádů.
Symbolem ruských mocenských snah se stal cestovatel Fjodor Litke. Účastnil se mnohých plaveb, později dokonce vedl vlastní cestu kolem světa. Stal se také jedním ze zakladatelů Ruské geografické společnosti.
Jeden z mnoha cestovatelů po Austrálii byl i David Lindsay, který se věnoval zejména západní oblasti onoho kontinentu.
Portugalský zlatokop Lima objevil možnost vodní cesty naskrz Jižní Amerikou.
Nejprve vychovatel, později biolog cestující po Jižní Africe přinesl spoustu zoologických poznatků pro berlínskou univerzitu.
Poprvé se přes americký kontinet k Pacifiku dostala dvojice cestovatelů, Lewis a Clark. Tak začalo objevování americké pevniny dál od Atlantiku za prezidenta Jeffersona.
Profesor a později rektor německé univerzity v Praze se zamiloval do Afriky a podnikl po ní několik zajímavých cest, z nichž přivezl množství nových poznatků.
Dvě velké a odvážné výpravy vedl Němec Leichhardt do vnitrození Austrálie. Jeho odvaha ale končí tragicky, když se s celou výpravou ztrácí v australské pustině.
Ještě před Colombem pravděpodobně objevil Ameriku vikngský mořeplavec Leif Eríksson. Narodil se na Islandu, ale značnou část života trávil v Grónsku se svou matkou, která do těchto míst přinesla křesťanství.
Cesta kolem světa zaručila ruskému mořeplavci Lazarevovi velkou prestiž, a proto se stal velitelem dalších velkých námořních expedicí. O několik let později byl dokonce jmenován kontradmirálem.
Smrti z rukou účastníku vlastní výpravy se za svou přísnost a nepřístupnost dočkal Francouz La Salle při snaze objevit spojnici mezi Tichým a Atlanským oceánem skrze Ameriku.
Velmi podrobně dokázal ruský námořník Chariton Laptěv zachytit podobu poloostrova Tajmyr. Na Sibiř vyrazil spolu se svým bratrem, ten se ale věnoval zkoumání jiných oblastí.
Velitelem Velké severeské výpravy na Sibiři se na pár let stal i námořní důstojník Dmitrij Laptěv. Plavil se po sibiřských řekách a u Nižněkolymského ostrohu jeho loď na dlouhou dobu dokonce zamrzla, proto vyrazil Laptěv dál na saních.
Velká výprava kapitána La Pérouse zkončila ztroskotáním na ostrově Hledání. Celých čtyřicet let trvalo, než se o smutném osudu dověděl zbytek světa. Záchrana proto přišla s tříletým zpožděním, posádka žijící na ostrově již byla mrtvá.