Města

Budíme sa do krásneho rána. Na dnes sme si vymysleli, že nachvíľu opustíme brány Damašku a pôjdeme sa pozrieť do 50km vzdialenej dedinky Maalula.

Autobus nám z Hamy odchádza presne o 8:00. Pred hotelom zastavujeme taxík a sme zaskočený, že nás vôbec nechce obrať. Za cestu na stanicu platíme 30 SYP, čo nám hovorili aj v hoteli. Za necelé dve hodiny prichádzame do Aleppa.

Od předchozí reportáže utekly zase asi dva týdny, během kterých jsme definitivně opustili více pustou, méně obydlenou, divočejší a dobrodružnější půlku naší cyklocesty a nyní už nás bude čekat více obydlená jihovýchodní a východní půlka Austrálie.

Po návšteve „najúchvatnejšieho hradu na svete“ nás sýrske cesty vedú do známeho mestečkaHama. Berieme to opäť cez Homs, ale v meste sa nezastavujeme. Z Homsu to je do Hamy len okolo 50 kilometrov. Ani sme sa nenazdali a víta nás ceduľa „Welcome to Hama“. Prichádzame z kopca a tak sa zdá, že je mesto poriadne veľké a roztiahnuté…

Když se řekne Ázerbájdžán, mnoho z nás si představí velice exotickou, nepřístupnou a ortodoxně islámskou zemi. Opak je pravdou. Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí.

Po prílete do Damašku skúšame hľadať nejaké ubytovanie. Neviem prečo, ale všetko je plné. Keď myslím všetko tak to tak naozaj je. Blúdime Damaškom pričom som vbehol asi do 50 rôznych hotelov a všetko s rovnakým výsledkom. Kašleme na to a hneď pár hodín po prílete meníme plán. Veď od čoho iného sú plány? Už dnes ideme do Jordánska! Na stanici „Somarie“ (neviem či sa to takto správne píše, mám to na papieri v arabčine, no foneticky to takto znie), ktorá je niekoľko kilometrom za mestom nasadáme do dodávky čo slúži ako taxi. Z pôvodných 800 SYP sa cena darí stlačiť len na 700 SYP/osoba a nižšie už nejdú ani bohovi.

Sukně jen pod kolena a svěží barevné vzory. I takový může být Írán. Kdo by se divil, že na takovém místě stojí nemovitost více než 300 tisíc dolarů. A nebo že by to bylo tím příjemným podnebím?

Víte, jak nejlépe probudit spící gejzír? K čemu je možné využít vnitřní energii naší planety? Na tyto a další otázky odpoví nejlépe domorodí Maoři z nejbarevnější geotermální oblasti Nového Zélandu.

Kdo je nejslavnější detektiv? U nás možná Rada Vacátko, jinde snad Sherlock Holmes. Ale co v Číně? Znáte neúplatného a moudrého detektiva a soudce Ti? A znají ho Číňané? Co vše je možné v Číně zažít při pátrání po slavném krajanovi se můžete dočíst v dvoudílném článku Jakuba Horáka.

Stojím mezi několika obřími dřevěnými koly a ve mě se mísí úžas, pokora a obdiv s pocity krásna. Ano, přestože tyto výtvory lidských rukou sloužily původně zcela prozaické funkci zavlažování políček syrských zemědělců, a jsou vlastně produktem bídy a nedostatku, pohled současnýma očima je zcela jiný.

Pokud patříte mezi ty, kdo se nemohou nabažit slunečního svitu a teplého moře, je pro vás Djerba tím pravým místem. Rozhodně tu nemusíte zůstat uvězněni v hotelovém rezortu. Na Djerbě je spousta zajímavých míst.

Druhý díl mexického seriálu Milana Kulhánka nás zavádí do Izamalu, který lze nazvat katolickým srdcem poloostrova Yucatán. Toto město skýtá spoustu zajímavostí, ne jen podivné okrově natřené fasády všech domů.

Jak se tak blížíme k hranicím, honí se nám hlavou spousta věcí. Přemýšlíme zda bude přechod hranic opravdu snadný, jestli budou lidé na druhé straně opravdu milí, jak to bude s těma čádorama a podobně.

Brzy ráno nás všichni známí z Čolpon-Aty vyprovázejí na autobus do Biškeku. Alex a spol. odjíždějí do Almaty zítra a paní Zulajce je souzeno, aby i nadále vítala bohatší turisty ve stánku “Naproti 1. nástupišti”. Ale nese svůj osud statečně – nic jiného jí ostatně ani nezbývá.    

Maroko je pro Evropana lákavou zemí, plnou barev, vůní, historických památek, přírodních krás a nevšedních zážitků. Přitom cesta za dobrodružstvím není nikterak složitá, stačí na starém evropském kontinentě nasednout na loď a ta vás během 40 minut zaveze do země, která je Evropě svojí kulturou, náboženstvím a způsobem života přeci tak vzdálená.