ROZHOVOR: Jezdím na kole a vozím si padák, Tadeáš Šíma

ROZHOVOR: Jezdím na kole a vozím si padák, Tadeáš Šíma

Z Kostariky do Mexika vedla další z Tadeášových cest v sedle bicyklu. Bezmála 3000 km dlouhá výprava skrz Střední Ameriku byla jednou z nejnáročnějších, kterou absolvoval. S sebou si vezl tentokrát i lehký padák, na kterém poletoval na Kostarice, Guatemale i Mexiku. Celá expedice vygradovala slezením nejvyšší sopky Severní Ameriky, „Hvězdné hory“ Pico de Orizaba. Přijďte si poslechnout poutavé vyprávění o cestě skrz Latinskou Ameriku nevšedním způsobem.

Kdy jsi začal jezdit sám na kole a co Tě k tomu vedlo?

Dříve jsem hodně cestoval autostopem, ale to mě po pár expedicích do Asie přestalo naplňovat. Já se totiž snažím v cestování nacházet co možná největší volnost a svobodu. Najednou jsem si asi před šesti lety pořídil bicykl a zjistil, že i na něm se dají ukrajovat poměrně dlouhé vzdálenosti. Uznávám, občas poněkud šnečí rychlostí, ale pořád je to pohyb vpřed. Nemusíte na nikoho čekat a všemu jste blíž. Intenzivněji prožíváte přítomnost okamžiku.

Kolik kilometrů už jsi takhle po světě na kole najezdil?

Popravdě nevím přesně. Nejsem zrovna ten typ, co by to dělal kvůli statistikám. Spíš se kochám kolem sebe. Určitě je to hodně přes dvacet tisíc kilometrů. Já si však vytvořil svou umělou jednotku vzdálenosti, která jednoho dne bude figurovat v soustavě SI. Jmenuje se jeden třešňák, podle naší chalupy v Třešňovém Újezdci a je roven dvaceti kilometrům. Ono je totiž vždycky lepší vstávat na cestě s vědomím, že je před vámi pouhých pět třešňáků než sto kilometrů.

Jak na Tebe působila Střední Amerika? Jsou země jako Honduras nebo Salvador skutečně tak nebezpečné, jak se o nich říká?

Nebezpečí je relativní pojem. Člověk může projet státy jako je Honduras, Salvador, Mali nebo třeba Burkinou Faso bez žádných problémů, ale potom nastane okamžik, kdy se něco nepěkného stane například v Prostřední Bečvě. Je to o nastavení daného člověka. Já měl kliku a nebezpečí se mi ve Střední Americe vyhýbalo. Nastaly však situace, kdy například v Salvadoru po mě jeden veterán mířil zbraní, a to jsou chvíle, které nechcete prožívat každý den.

Nejširší nabídku průvodců a map Salvadoru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

V čem se tyto země liší třeba od těch středoafrických?

Země Latinské Ameriky se například od těch afrických pro mě lišili v upřímnosti tamějších lidí. Z Ameriky jsem se vrátil teprve nedávno, ale neustále dumám nad tím, co si o těch lidech mám myslet. Hledám slovo, které by to všechno vystihovalo a možná „neupřímnost“ se tomu nejvíce blíží. V Africe potažmo v arabských státech jsem se s upřímností setkával den co den, ale ve střední Americe nikoliv, což mě dlouho mrzelo, než jsem si na to zvykl.

Každý ze čtenářů Hedvábné stezky asi někdy sní o tom, že by na několik měsíců vyrazil na cesty. Jaké bys nám dal rady a kterou destinaci doporučil, pokud s bikepackingem teprve začínáme?

Základ je vyrazit! Nečekat na ideální počasí nebo to nejlepší vybavení. Prostě zabalit si pár švestek, sednout na kolo a jet. Kamkoliv

Kolik kilo vybavení vozíš a jak se Ti podařilo vzít s sebou i padák?

Vybavení zásadně nevážím. Asi bych se zhrozil. Nejsem úplný vyznavač cestování na lehko. Dokud mám místo v batohu nebo brašně, snažím se ho vyplnit. Padák mám však lehoučký, tak jsem ho přehodil přes zadní nosič a on se tam hezky napasoval – nebylo pochyb, že musí se mnou.

Kolik jsi toho cestou nalétal?

Létal jsem v Kostarice, Guatemale a v Mexiku. Neměřil jsem to na kilometry, ale hezká řádka hodin ve vzduchu to byla.

Co bylo ve Střední Americe úplně nejlepší? Co naopak nestálo za to, nebo Tě třeba štvalo?

Příroda je ve Střední Americe fenomenální. Taková biodiverzita, jakou se mohou pochlubit v Kostarice není nikde jinde na světě. Mrzelo mě již zmíněné chování obyvatel tak krásného koutu země.

Jaké nejzajímavější setkání jsi na cestách zažil?

V Salvadoru se mi poštěstilo potkat babičku včelařku. Kolegyni, stařenku, které po ramenou a v kadeřích pochodoval papoušek aratinga rudočelý. Byl to pro mě hodně silný moment, když mi babička žehnala na další cestu.

Premiéru přednášky o Střední Americe budeš mít 16.5. v Biu Oko. Co uvidíme a uslyšíme a proč si Tvé vyprávění určitě nenechat ujít?

Přednáška bude o mé nejkratší, ale zároveň nejtěžší cestě, kterou jsem doposud absolvoval. Diváci na přednášce poznají Latinskou Ameriku mýma očima ze sedla kola a ptačí perspektivy. I tato cesta nevedla pouze z bodu A do bodu B, nýbrž měla svůj přesah. Jde mi o to, aby každý host odcházel z přednášky s úsměvem na rtech, s pomyslným balíčkem inspirace a nového poznání.

Pokud Vás rozhovor s Tadeášem zaujal, vstupenky na jeho přednášku v Bio Oko můžete zakoupit zde

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: