Lichtenštejnsko: Průvodce po zemi, kde se potkává bohatství, luxus, krása i vřelý vztah k přírodě

O tom, že je Lichtenštejnsko drahá země, nejenom pro Čechy, svědčí hned několik okolností. HNP státu je přibližně 4,1 miliardy švýcarských franků (CHF), nezaměstnaných je tady asi 2,5 % ze všech obyvatel a inflace se dlouhodobě drží na úrovni 1 %. Životní úroveň v Lichtenštejnsku je vysoká, vždyť se taky jedná o jednu z nejbohatších zemí světa. Přesto stojí za to se sem aspoň jednou vydat za poznáním místních hor i malebných alpských měst.

V neposlední řadě, můžete tady narazit na ochotného hostitele na couchsurfingu a pobyt už vás nevyjde tak draho. Právě díky pákistánskému hostiteli jsem měla jedinečnou možnost strávit v tomto 189. největším státu světa nezapomenutelný týden a oslavit tu i své narozeniny.

Město nevídaných kontrastů

Co pravděpodobně každého (nebo alespoň milovníky velehor) ohromí jsou právě lichtenštejnské Alpy oddělené řekou Rýn od těch švýcarských. I já jsem zůstala na ně hledět s pusou dokořán. Napomáhal tomu i fakt, že jsem bydlela na kraji města Tiersen a přímo z okna jsem se na ně mohla dívat prakticky kdykoliv.

Překvapivě se ale našlo něco, co umocnilo můj zážitek z návštěvy země ještě víc. Něco, co dokázalo předčít i zasněžená úbočí a vrcholky hor, které mám tak ráda a upřednostňuji je před mořem.

Lichtenštejnsko je země kontrastů, kdy na jedné straně vidíte naprostý luxus, na straně druhé pak skromnost a orientaci na přírodu. Když jsem se procházela kolem luk s pasoucím se dobytkem, ne jednou jsem viděla krásnou vilku s vedle parkujícím drahým sporťákem. A na vzorně upraveném trávníku u domu, hned vedle sportovního auta, se pásla kráva. V domech s francouzskými okny jsem mohla zahlédnout, že interiér je často jednoduchý s přírodními motivy. Ale pojďme si teď toto malé knížectví představit od začátku a podrobněji.

Jak se dostat do Lichtenštejnska?

Letecká doprava do cílové destinace výjimečně selhává, neboť největší běžně obsluhované letiště je v Curychu. Výjimečně charterové lety operují i na heliportu v Balzers, městě na východních hranicích země. Nicméně v Curychu najdete autobusy a vlaky, které vás dopraví do města Sargans (Švýcarsko). Tady přesednete na autobusy, které projíždějí celým knížectvím a končí ve Feldkirch (Rakousko). Autobusy jezdí ve špičce každých 30 minut.

V neposlední řadě taky můžete přijet vlastním autem, neboť z České republiky je to do Lichtenštejnska necelý den jízdy. Dálniční známku v zemi nepotřebujete, ale myslete na to, že mimo obec můžete jet nejvýše 80 km/h. V zemi je povolená mírná tolerance alkoholu v krvi, a to 0,8 %. Tankovat doporučuji v rakouském Feldkirchu, kde vás cena za litr benzínu vyjde levněji. Podobně se vyplatí jezdit na nákupy potravin za hranice.

Pokud nemáte vlastní auto, dopravy po zemi se bát nemusíte. Z východu na západ je to jen nějakých 25 km a projíždí tady pravidelné autobusové linky. Městská doprava od meziměstské je k nerozeznání. Některé linky zajíždí i do horské části směrem k Malbune. Cena za lístek je 2,55 euro. Zemí sice projíždí vlaky ze Švýcarska a staví ve 4 železničních uzlech, ale bez výhodných švýcarských tarifů se nejedná o levnou dopravu.

Nejširší nabídku průvodců a map Lichtenštejnska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Stravování a bydlení

Lichtenštejnsko má podobnou kulturu, zvyky i kuchyni jako sousední Švýcarsko a Rakousko. Taky je tu patrný vliv z Německa. Proto neočekávejte příliš odlišnou kuchyni od té naší. Jde vesměs o evropský typ kuchyně, kde největším jídlem dne je oběd. Co oproti České republice je odlišné, tak kvalita zakoupených potravin. Je výraznější na vyšší úrovni.

Stravovat se samozřejmě můžete v restauracích, levněji vás ale vyjde si vařit. Já takto ochutnala pákistánské speciality. Pokud si budete objednávat, tak místní doporučí některé z národních jídel, kterými jsou Riebel, Käsknöpfle a Röschti. Riebel je smíchaná kukuřičná mouka s vodou a mlékem. Pod Käsknöpfle čekejte těstoviny sypané sýrem, ten bývá obvykle pikantní. Posledním pokrm jsou pak pečené brambory. Večeři čekejte lehčí, obvykle nějaký sendvič se sýrem a šunkou nebo zeleninou. Bydlení je tu přirozeně dražší než u nás. V hostelu se pohybují ceny za noc a osobu okolo 35 CHF. Hodně záleží ale na zvolené lokalitě.

Kam se v Lichtenštejnsku nezapomenout podívat

Jak už bylo řečeno. Země leží ve svazích Alp a podél jedné z hranic protéká řeka Rýn, kde vede i cyklostezka. Ve Vaduz zapůjčíte kola i elektrokola a můžete se po ní projet. Vede dalších 100 km do Švýcarska.

Turisté míří nejčastěji do Vaduz a do horských středisek v zimní sezóně. Nejznámějším je Malbun. Nicméně země nabízí i další atrakce, například hrad ve městě Balzers. Jedná se o první město za hranicemi se Švýcarskem na jihovýchodě země. Aby nedošlo k žádnému omylu, tak na začátek uveďme, že oficiálně se Balzers dělí na dvě vesnice – Balzers na východě a Mäls na západě. Mě osobně město nezaujalo, protože tady převažují industrializované zóny. Ale doporučuji se vydat na obhlídku hradu Gutenberg, který se vypíná na kopci nad samotným městem. Historie hradu se datuje do 12. století.

Než vás přece jenom pozvu do hor, zavítejte se mnou do města Vaduz. Nachází se přibližně uprostřed země na hlavní silnici. Ostatně v něm zahnete do vysokánů místních Alp. Žije tady asi jen 5 000 obyvatel (z celkových 37 tisíc v zemi), takže hlavní město působí spíše jako větší vesnice. Veškerý život zde je centralizován kolem náměstí, kde se můžete pokochat typickou alpskou kulturou. Nachází se zde banka, radnice, ale i sídlo vaduzské arcidiecéze lichtenštejnské římskokatolické církve včetně chrámu Svatého Florina. Avšak nejznámější památkou města Vaduz je zámek (nebo také středověký hrad).

Zámek není turistům běžně přístup, než na pouze jediný den v roce. Tím je svátek Staatsfeiertag (taky nazývaný jako Mariä Himmelfahrt), česky pak Nanebevzetí panny Marie. V tento den se lichtenštejnský prince setkává s veřejnosti právě na zámku a nabízí jim pohoštění zdarma. Bohužel jsem tady byla v listopadu, tak stojí za zvážení, zda nepřijet v srpnu.

Nesmím zapomenout zmínit úžasný výlet do horského střediska Malbun. My jsme sem jeli autem, ale dostanete se tam i pravidelnou autobusovou linkou. Odbočuje se ve Vaduz a za chvíli se začnete šplhat serpentinami do horské vísky Triesenberg. V Malbun silnice končí a kolem vás se rozkládají svahy se sjezdovkami. Na vrcholcích okolních kopců vede státní hranice se Švýcarskem. Od podzimu do konce jara tu leží sníh. I já si ho užila dosyta, vleky ale nejezdily.

Vydejte se i za hranice

Byla by škoda nevyužít návštěvu Lichtenštejnska k tomu, abyste se nepodívali i na další zajímavá místa v okolí za hranicemi. Jednak se můžete zkusit projet po už zmiňované cyklostezce od Balzers po Feldkirch, kde jde přenocovat v nějakém z městských domů ze 12. století. I interiér v nich je dobový.

Já vás ale pozvu na výlet do švýcarského města Buchs. Leží přibližně 9 km od hlavního města Vaduz směrem na jih. Nachází se v kantonu St. Gallen. Město by samo o sobě nebylo ničím extra zajímavým, kdyby tu nestál zámek Schloss Werdenberg, kolem kterého se rozkládá skanzen a rybník s vinicemi.

Navíc samotný skanzen je zdarma volně přístupný turistům, stejně jako venkovní nádvoří zámku. Celou oblastí vedou dvě trasy, které máte za chvíli proběhnuté včetně nafocení scenérií lichtenštejnských hor z nádvoří zámku. Nádherný výhled je tu při západu slunce. Určitě si počkejte.

Jsem ráda, že jsem tuto turisty někdy opomíjenou zemi mohla navštívit. Přestože je tady výrazně dráž, vynahradí vám to místní klid, žádný spěch a nádherná neznečištěná příroda.