Helsinky: finský ideál spirituality s přírodou

Helsinky: finský ideál spirituality s přírodou

Senátní náměstí, měděný kostel, 50 muzeí a galerií, rybí trh, finské produkty, divocí sobi i polární noci. Jsme v metropoli nebo v přírodě? Nechte se vtáhnout do finského pohodlí a neuspěchanosti evropského stylu.

Z Tallinu do Helsinek

Vlny naráží do trajektu a snaží se změnit jeho směr. Na pomoc přijíždí malý nenápadný remorkér, který hrdě čelí silnému nárazovému větru a vlnovému vzpírání Baltského moře. Těžký remorkér začíná diktovat směr mohutně vzhlížejícímu, leč bezbrannému trajektu s plným nákladem lidí i osobních a nákladních automobilů. Čím více se blížíme helsinskému přístavu, tím větší máme možnost seznámit se s racky, kteří nám nerušeně krouží nad hlavami. Vystupujeme. Čerstvý vzduch voní po moři. Vítr utichl. Nastává čas na prohlídku města.

Konkurenční boj přístavů

Město dříve zvané Helsingfors bylo založeno roku 1550 švédským králem Gustavem Vasou I. jako reakce na rozvoj průmyslově vzkvétajícího, na druhém břehu ležícího, estonského město Tallinu. Za několik let vyrostlo z tallinnského protipólu průmyslové centrum a současně i největší přístav Finska: Helsinky. Žije zde 1,3 milionu obyvatel. Status hlavního města Finska získaly Helsinky roku 1812. Jsou jediné finské město, kde funguje tramvajová doprava.

Trh s finskou tématikou

Na Senátním náměstí (Senaatintori) se pravidelně koná trh s tradičními finskými produkty. Na dřevěné podestě jednoho z dřevěných stánků jsou vyskládány pletené barevné palčáky, kulichy a šály v barvách sámské kultury. Opodál si můžete zakoupit pendreky jak sladké, tak s příchutí mořské soli. Nechybí stánek s finským zlatavě průzračným medem. Dřevěné hračky, kuchyňské vařečky, naběračky a zajímavé podtácky provoňují tržní atmosféru vůní dřeva. V období vánočních trhů však nehledejte svařák. V zemi s 187 888 jezery a 179 584 ostrůvky vládne tichá ruka prohibice. Ale můžete si zakoupit typický finský kořeněný nápoj Glösi, který také zahřeje.

Katedrála Tuomiokirkko se schodištěm

Senátní náměstí střeží křídově bílá novoklasicistní luteránská katedrála Tuomiokirkko, kterou navrhl Carl Ludvig Engel. Bohužel ji architekt nestihl vidět ve finální podobě. Stavba byla dokončena roku 1852 a architekt zemřel roku 1840. Katedrála se pyšní monumentálním 60ti stupňovým schodištěm. Vnitřní prostory jsou vyplněny jednoduchou výzdobou, oltářním obrazem, varhany a třemi sochami známých reformátorů: Martina Luthera, Philippa Melanchthona a Michaela Agricoly. Západní stranu náměstí zdobí budova helsinské univerzity a ve východní části si můžete prohlédnout Senátní palác, kde má sídlo vláda.

Skalní kostel s měděným stropem

Zajímavostí je skalní chrám Temppeliaukion Kirkko, který navrhli roku 1969 bratři Timo a Tuomo Suomalainenové. Kostel, vytesaný do skály, poukazuje na finskou prioritu: spojení ideálu s přírodou. Kopulovitá střecha chrámu s průměrem 24 m je z vnitřní strany pokrytá 22 km vinutého měděného pásu. Kostel s oválným sálem se díky výborné akustice využívá především pro koncerty.

Dřevo: finský export

Chaty v Helsinkách jsou k pronajmutí za přijatelné ceny a nechybí ani tolik oblíbená finská sauna. Dřevěné domečky se často staví u lesa nebo v klidných odlehlejších částech města. Převážná část vybavení a interiéru je tvořena ze dřeva, což je zároveň i jeden z nejvyváženějších finských produktů. Kromě dřeva se vyváží i papír jako například papírové role do německé tiskárny v Chemnitz, kde musí papírové kolosy první tři měsíce po dodání zůstat ležet ve skladu, aby získaly pokojovou teplotu.

Když si někde přečtete, co se říká o Finech, tak věřte, že to je pravda. Tady opravdu většina stereotypů platí. Finové chodí do sauny, Finové pijí litry kafe, Finům nezáleží na tom, zda vyhrají hokejový šampionát, ale pouze na tom, zda porazí Švédy, Finové jsou hrdí na svůj vzdělávací systém, na to, že měli prezidentku, Finové mají Santu, Finové chodí lovit, Finům nikdo nerozumí a samozřejmě Finové mají chaty u jezera. Přečtěte si o nich více v článku Ze života Finů: sauny, odpočinek a víkendy na chatách.

Střípky zajímavostí v číslech

Helsinky stojí na 5. místě v žebříčku kvality života. Roku 1952 se tu konaly letní olympijské hry, na kterých Emil Zátopek získal 3 zlaté medaile (běh na 5 m, běh na 10km a maratón). Z helsinského hlavního nádraží do ruského Petrohradu jsou denně vypravovány dva expresní rychlíky. Nočním vlakem můžete dorazit do santovského města Rovaniemy, které leží nedaleko severního polárního kruhu. Z přístavu Tallin do Helsinek lze využít kromě trajektu (90 min) i vrtulníkovou dopravu (18 min).

Šárka Vacková vystudovala germanistiku na Univerzitě v Pardubicích a v německém Lipsku. Její první velká cesta na vlastní pěst vedla na čajový ostrov Srí Lanka a pak už to šlo jako na drátě Thajsko, Laos, Arménie, Myanmar, Monako, Finsko, Švédsko. Šárka si ráda a ledabyle bloudí životem, vyhledává nová dobrodružství, výzvy a plní si svá přání a sny. Cestování, ferraty, treky, jogging, plavání, bruslení, kolo… Ptáte se na nejdelší cestu? … Domů. Šárka se vždycky někde zapovídá. Více informací najdete i na jejím webu www.on-the-continent.com.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí