HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Expedice Lovelo: Stanování je v Myanmaru zakázáno

Expedice Lovelo: Stanování je v Myanmaru zakázáno

V předchozích článcích o naší expedici jsme psali, že je přes avizovanou demokracii může být cestování na kole v Myanmaru občas náročnější. Jednou jsme se večer ocitli ve městě Daik-U, kde jsme našli jediné ubytování, které navíc nebylo autorizováno pro turisty.

Zeptali jsme se tedy u hasičské zbrojnice (jako státního bezpečnostního útvaru), jestli si na jejich pozemku můžeme postavit stan. Problémem byla samozřejmě jazyková bariéra. Během asi 10 minut, kdy ke zbrojnici přicházeli další a další lidé, se objevil učitel angličtiny, který nám vysvětlil, že stanování je v Myanmaru zakázáno a že je v podstatě zakázáno zůstat v tomto městě přes noc, že ale mohou zavolat imigračního úředníka, který nám pobyt může povolit.

Nakonec přišel nejen imigrační úředník, ale i starosta města, který zavolal do místního kláštera, ve kterém jsme přenocovali, dostali večeři a snídani a byli dokonce před spaním přikryti dekou.

Ve středním Myanmaru jsme narazili na dvě zajímavosti, které je pro jejich posvátný význam dobré navštívit. Obě místa jsou v obležení místních poutníků a vyzařují tak neopakovatelnou atmosféru. Jedná se o Golden Rock a jeskyně u Hpa An.

Myanmar je zemí tisíce pagod. Pagoda Golden Rock se však od těch ostatních liší. Byla postavena na viklanu, který vypadá, že se každou chvíli zřítí dolu do údolí. Přečtěte si o ní více v článku Pagoda na hoře Kyaiktiyo: Viklající se zázrak Myanmaru.

Naše cesta vedla dále do Thajského hraničního města Mae Sot, odkud jsme pokračovali na sever přes národní parky Khunpawor a Op Luang do města Chiang Mai, kde naše expedice skončila. Thajsko se od Myanmaru opravdu hodně liší, lidé jsou zvyklí na turisty a my jsme tak ztratili neopakovatelný přátelský kontakt s místními. Také silnice jsme museli pečlivě vybírat, abychom se vyhnuli velkému provozu. Přesto je ale Thajsko také velice zajímavá země, která má co nabídnout.

Marisa LechthalerJiří Koten jsou milovníci outdooru a kempování závislí na dobrodružství, svých kolech a fotografii. Na kole mají nejraději to, že nejede ani příliš rychle ani moc pomalu, a je z něj tedy možné naplno vnímat přírodu, architekturu a splynout s místními obyvateli. Na svém blogu www.lovelo.at představují čtenářům kde všude byli, co viděli a inspirují k podobným výletům.

Cesta probíhá s podporou Sport Arsenal.

Zkušenosti čtenářů

Petr Sladký

Procestovla jsem střed Myanmaru na motorce. Dostal jsem se i do města Mogok které je v zakázané oblasti. Samozdřejmě mě policie hned vyhnala ale slyšel jsem že se dá sehnat povolení – má s tímto někdo zkušenosti kde povolení k cestování zakázaným pásmem získat?

Jiří K.
Petr Sladký:

Pro cestování do zakázaných pásem se dá sehnat na „Immigration Office“, které jsou ve většině větších měst. Problémem je sehnat Immigration Office, které bude příslušit té které oblasti, do nějakých oblastí to jde jen třeba v Yangoonu nebo v Mandalayi. Myslím ale, že získání povolení není žádnou samozřejmostí a že to může i docela dlouho trvat. Slyšel jsem, že pro cestování do určitých oblastí na severu země je čekací doba několik týdnů a že je nutné mít průvodce.
Všeobecně si ale myslím, že je obtížné v Myanmaru získat nějakou relevantní informaci. Možná je pro to nezbytné zaangažovat nějakého lokálního průvodce resp. zprostředkovatele.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí