Pokud rádi vybočujete z obvyklých turistických tras, potom se při putování Tanzánií zcela jistě zastavíte u jedné z původních masajských vesnic, které tu jen pár kilometrů od hlavní prašné silnice žijí po staletí svým stále stejným způsobem a rytmem života.
Výprava podpořená Expedičním Fondem potvrdila to, co badatel Pavel Šebesta předpokládal. Tedy, že malajští Semangové jsou přímými potomky nejstarších lidí, kteří se sem dostali před 80 tisíci lety z Afriky.
„Smrt v Rusku má jiný pach než v Africe.“ (první slova knihy Čas žít, čas umírat – E.M. Remargue), dává mi ještě v autobusu přečíst Honza. Směju se a trošku mě zamrazí v zádech. Jaké máme o tomhle světě představy?!
Již cesta přes Polsko byla pro mne a mého kolegu Mirka jeden velký „zážitek“. Stav místních komunikací, kde místy nebylo rozdílu mezi dálnicí a silnicí první třídy, v nás vyvolával obavu, zda vůbec dojedeme včas do Wladyslawowa, nejseverněji položeného přístavu na poloostrově Hell.
Město Hue ve středním Vietnamu bylo po 143 let i jeho hlavním sídlem. Za zdmi pevnosti vzniklo okázalé Císařské město, které si své kouzlo uchovalo dodnes. Pojďte jej s námi nyní navštívit.
Mezi skalnatými hory se pomalu vynořuje ledovec Franz Joseph Glacier. Vede k němu několik menších treků. Nejdříve si jej prohlížíme z vyhlídky. Vypadá majestátně, jakoby se řítil dolů údolím, po stranách pokrytý kamením a prachem, uprostřed jasně modrý.