Články

Bovec, to je ráj na zemi. Malé městečko, krčící se pod nejvyšší horou Slovinska Triglavem, nabízí tak pesteré sportovní vyžití v přírodě jakomálokterá evropská lokalita. Paragliding, lezení, horská kola a především splouvání nádherné řeky Soča a canyoning patří podle mého názoru k největším lákadlům.

Řeka Sáva je nejdelší a také jednou z nejdůležitějších slovinských řek. Vzniká soutokem dvou zdrojnic u městečka Radovljica, které jsou zejména českým vodákům hodně známé.

V hlavě se mi líhne nápad odjet někam stopem, co nejdál, kam to jen půjde. Podle mapy světa je to nejdál do Vladivostoku. Odkráčím na výpadovku a začnu stopovat. Naskočím na první káru za Třebíčí a tradá na východ.

Stopem přes Německo se dá jet poměrně snadno a dost rychle – ne, že by snad zastavil každý, ale provoz je tak hustý, takže dříve či později se dočkáte. A když už jedete, cesta ubíhá rychle.

Mongolsko má 46 tisíc kilometrů cest a dva z toho jsou asfaltové… Po prašných kamenitých cestách plných děr, jezdí velmi málo aut i autobusů. Jenže s končícím asfaltem končí i pohodový autostop.

Cestovatel a autor neběžného cestopisu, Roman Vehovský, strávil na stopu několik let. Projel mnoho zemí, kde si stopnul různé dopravní prostředky. Někde to šlo snadno, jinde to bylo zapeklité.

Vyrazit do světa bez jasného cíle a nechat se jen tak unášet náhodou. Pro jednoho nepředstavitelný počin, pro druhého životní sen, který se ale málokomu podaří splnit. Roman Vehovský si tento sen splnil. Z roku na cestách se staly dva, ze dvou čtyři… Jaké to je žít „na stopu“ sedm let svého života?

V sobotu 7. června hostí pražská Kampa devátý ročník multikulturního festivalu na podporu integrace cizinců nazvaný RefuFest, s podtitulem Seznamte se bez předsudků. Celodenní program nabídne hudební vystoupení od afrických rytmů, přes židovské písně, gospely až po neofunk či surf rock, taneční vystoupení, divadelní představení i workshopy a diskuze.

Sankt Moritz – honosné lázeňské město, vyhlášené atraktivní lyžařské středisko, „vrchol světa“, dějiště dvou zimních olympijských her, ale i pověstné město smetánky, místo, kde prý slunce svítí 322 dnů v roce…

Někdo z nich má strach, někomu přijdou zbytečné a někdo je s nadšením využívá. Výtahy jsou ale nejen každodenními služebníky, ale i možností, jak se dostat do výjimečných výšek a kouknout se na zem z ptačího pohledu.