HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Slavomír Horák


Články autora

HELP-CAMP GRUZIE THUŠSKO 2019
Cestopisy a reportáže

HELP-CAMP GRUZIE THUŠSKO 2019

Help-camp v Thušsku se řídí myšlenkou přispět alespoň malým dílem k rekonstrukci některých zajímavých míst a jejich udržitelné přístupnosti pro návštěvníky regionu. Zároveň nabízí možnost poznat tento region mnohem hlouběji než obyčejný turista, vžít se do myšlení i problémů místních lidí a samozřejmě také poznat nové zajímavé lidi.

Úskalí cestování po Střední Asii
Nezařazené

Úskalí cestování po Střední Asii

Získáním víz váš středoasijský boj rozhodně nekončí. Registrace na OVIRu, sbírání hotelových papírků, hádání se s pohraničníky a snaha pochopit nepochopitelné. Pionýre, vydrž!

Vízová byrokracie Střední Asie
Praktické rady na cesty

Vízová byrokracie Střední Asie

Středoasijský prostor je stále pro cestovatele vzdálenou a exotickou destinací, do které není jednoduché a laciné se dostat. Je nutno to brát jako sportovní disciplínu a součást zážitkové turistiky.

Základy tušetské mytologie pro turisty
Nezařazené

Základy tušetské mytologie pro turisty

Ještě dříve, než se podíváme na některé zákazy a normy v životě Tušetinců, které se mohou dotknout i návštěvníka oblasti, je vhodné pochopit jejich příčinu. Ta vyplývá z poměrně propracované kosmologie Tušetinců, která se sice v mnohých rysech neodlišuje od mytologií jiných horských či pasteveckých národů, nicméně v této oblasti zůstávají mnohé tradice velmi živé. V tušetinské mytologii existuje velmi výrazné dualistické myšlení a důraz na rovnováhu dvou protikladných principů. Níže uvedený obrázek vyjadřuje kvintesenci tušetinské duality a z toho vyplývající vzorce chování. V levé části obrázku jsou dvě hlavy, představující mnohoúrovňový symbol. Horní hlava může označovat mužský princip, dobro, nebe, anděla, racionalitu či vědomí. Dolní hlava respektive odpovídá ženskému principu, zlu, peklu, ďáblovi/drakovi, emocionalitu či podvědomí. Jejich zhruba stejná velikost vyjadřuje rovnováhu a zároveň jinakost obou principů. Pro místní obyvatele z toho vyplývá snaha o rovnováhu mezi mužem a ženou a zároveň poměrně výrazném rozdělení jejich rolí. Muži se například tradičně nestarali o dobytek, zatímco ženy nepásli ovce. Přesto se oba principy střetávaly, což vyjadřuje první protnutí obou symbolů. V životě Tušetinců existovalo mnoho her, kde si mladí muži a mladá děvčata hrála proti sobě či spolu soupeřila. Podobně rozdělení a zároveň protnutí rolí je například vyjádřeno v tušetinských tancích, při nichž se páry nedrží a přesto se prolínají. V zemědělské oblasti Tušetie se tyto dva principy – mužský a ženský – tradičně střetávaly například při polním pracích, které dělali muži i ženy dohromady. Střetem obou principu (dobro-zlo, žena-muž, racionalita-emocionalita, vědomí-podvědomí, nebe-peklo apod.) poté vzniká energie, ze které mj. vznikl i náš svět (symbolizovaný terčem). Tato energie může dávat život a její vyhasnutí naopak vede ke smrti. Ta je vyjádřena v pravé části obrázku oddělenými konci. Člověk byl považován v tušetinské mytologii za někoho navíc. To je vyjádřeno symbolem, nad prvním protnutím obou principů. Člověk je sice součástí světa, je ovlivňován jeho dualitou, nicméně může tuto dualitu ovlivňovat. V malém etnografickém muzeu v jedné z věží Kesela nad horním Omalem je citát jednoho z místních obyvatel z roku 1934, kdy nad Tušetií proletělo první letadlo. Tento prostý pasák se vyjádřil, že racionalita u člověka může převážit, což může vést k vychýlení rovnováhy v silně dualistickém světě. Zde je již předpovězena možnost zneužití technických vynálezů či výrazné převážení rozumu nad duchovní či emocionální stránkou života. Toto vychýlení potom může vést k nežádoucímu chaosu a případně i katastrofě, kterou je schopen člověk učinit světu i sám sobě. Pro návštěvníka Tušetie z toho vyplývá nutno respektovat rozdělení světa, v praktické rovině zejména na mužský a ženský princip. Není proto vhodné se rozčilovat nad některými zákazy pro ženy, které by chtěly případně místní obyvatele poučovat o rovnoprávnosti mužů a žen. Ano, muž a žena jsou rovnoprávní, nicméně jejich úlohy v životě jsou chápány jako dva oddělené principy.   1. Posvátná místa Na řadě míst v Tušetii stojí posvátná místa, často malé svatyňky, ale i kostely či jejich zbytky. S ohledem na výše uvedené oddělení mužského a ženského principu v tušetské mytologii jsou rovněž oddělené i tyto svatyně pro muže a pro ženy. Přičemž jsou okolo vesnic viditelné spíše mužské svatyně. K nim by se proto ženy neměly přibližovat. Z hlediska výše vysvětlené tušetinské mytologie by tato zásada mohla vést k narušení rovnováhy mezi dvěma duálními principy a tím i k chaosu. Ke svatyním se proto mohou přiblížit dívky do zahájení měsíčků a ženy po klimaktériu. K významnějším místům, k němuž by se ženy neměly přibližovat, patří například kostel v Šenaku, zřícený kostel v Dartlo či malá svatyně na hřebeni keselského hradu nad horním Omalem.   2. Oddělené sezení mužů a žen V minulosti bylo zcela jednoznačné, dnes již za běžným stolem sedí muži i ženy dohromady, jakkoliv často třeba na jiných stranách stolu. Pro běžného návštěvníka však toto rozdělení nemusí platit. Přísné rozdělení stolů na muže a ženy se objevuje při tradičních událostech – např. svatby, pohřeb či vzpomínky na mrtvé, případně na hostině při příležitosti náboženských svátků.   3. Menstruační cyklus Ženy v menstruaci by se neměly objevovat na místech skladování potravin, v pivovarech (obvykle malé stavení ve vesnici, v horním Omalu například vedle hotelu Omalo. Žena v menstruaci by se neměla objevovat kdekoliv na veřejném shromáždění či v kostele, jakkoliv by se k němu mohla přiblížit (příklad kostela v horním Omalo).   4. Vepřové maso Tušetinci považují vepřové maso za nečisté (patrně pod vlivem sousedním muslimských kmenů a také proto, že v horách je jeho pěstování spojené s většími riziky). Konzervy s vepřovým proto raději vařte pouze pro vlastní potřebu a v nepřítomnosti místních lidí.   5. Jízda na koni ve vesnici Pokud si pronajmete koně, bývá pravidlem (jakkoliv ne striktně dodržovaným), že před vesnici z koně sesednete. Dnes již sice nikdo nepovažuje jezdce na koni za znamení hrozby, nicméně místní průvodci tento zvyk vcelku dodržují. Pravidlo neplatí pro místní obyvatele vesnice.   Zdroje: Idoidze, Nugzar: Tušetie. Průvodce o mravech a obyčejích obyvatel Tušetie pro návštěvníky a o jejich vzájemném vztahu. Omalo, 2006 (k dostání v ruské/německé a anglické/gruzínské verzi v návštěvnickém centru Národního parku Omalo. Cocanidze, Georgij: Ot listopada do listopada. Tbilisi: Kavkasiuri sachli (Kavkazský dům), 2008. Konzultace a informace od místních obyvatel, zejména Anzora a Nugzora Idoidze, červenec 2010.

Tušetie – praktické informace
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Tušetie – praktické informace

Tušetie je patrně nejzapadlejší místo Gruzie, dostupné po poměrně špatné silnici, které projede auto na 4×4, a to pouze v letní sezóně. Přesto se jedná o duchovní atmosférou prosycené místo, kde se kloubí tvrdý život, konzervativní tradice i duchovní a filosofické hodnoty. Doprava do Tušetie. Ze Tbilisi (nádraží Ortačala) se jede maršrutkou do tušetského městečka Alvani (nejlépe ráno, cena 8 GEL), případně pouze do Telavi (cena 6 GEL, společné taxi 10 GEL/místo, odjezd z Ortačaly), odtud dále taxi nebo další maršrutkou do Alvani. Zde již čekají řidiči a nabízejí odvoz do Omala. Typická cena je cca 200-240 GEL za auto, pokud se řidič bude vracet do Omala, lze získat levnější odvoz. Vzhledem k tomu, že Tušetinci mají obvykle jeden dům v Tušetii a jeden dům v Alvani, nemusí toto pravidlo fungovat. Při odjezdu ráno ze Tbilisi se tak lze do večera dostat do Omala. V roce 2010 se plánovalo sezónní zavedení letecké linky Telavi – Omalo. Cena za 1 let by měla být 50 GEL, nicméně letový řád ani reálné otevření linky nejsou známy. Ubytování. Jenom v dolním Omalu jsou dva hotely pro 12-15 lidí každý. Typicky je to bez jídla, ale pokud si připlatíte, dostanete obvykle průřez tušetinskou kuchaní. Cena za nocleh bez jídla obvykle 30 GEL, za každé jídlo 10 GEL. Další možnosti ubytování jsou v horním Omalu, Šenaku, Dartlu, Češu a v mnoha dalších tušetských vesnicích. Pohostinnost místních lidí a Vaše taktnost může často otevřít dveře k jednoduchému noclehu i u někoho doma, pokud zabloudíte do některých opravdu zapadlých vesniček Tušetie.   Etiketa chování: Tušetinské tradice jsou velmi živé a pro turistu z toho vyplývají některé zásady, které je velmi vhodné dodržovat. Jejich přestoupením sice neriskujete život, nicméně projevem úcty k místním zvyklostem si můžete snáze vydobýt úctu místních obyvatel. Viz podrobněji o tušetské mytologii a filosofii Zajímavá místa v Tušetii Horní Omalo a vrch Keselo. Rodové věže na kopci Keselo jsou typickým příkladem tušetinské obranné architektury. Byly obývané obvykle v létě, kdy hrozilo největší nebezpečí nájezdů ze sousedního Dagestánu či Čečenska. Od 19. století však pod vlivem stabilizace Ruska v oblasti tyto nájezdy skončili a obyvatelé Omalo se v letních měsících přestěhovali do pohodlnějších domů, jež tvoří dnešní Horní Omalo pod věžemi. Věže začaly chátrat a jejich epilogem se stala 2. světová válka, kdy je Rudá armáda ze strachu před vnitřním i vnějším nepřítelem zaminovala a následně na konci 2. světové války byly tyto věže vyhozeny do povětří. Péčí fondu Keselo se v posledních 15 letech podařilo vybudovat 5 věží a v plánu je rekonstrukce dalších. V jedné z věží se dnes nachází zajímavé etnografické muzeum a pokud se sejdete s místním správcem Nugzorem Idoidze (bydlí v dolním Omalo), může Vám povědět leccos zajímavého o místní kultuře.   Dartlo. Cca 3 h pěšky od Omala je vesnice Dartlo. Zde zaujmout především původní domy z 19. století, většinou ještě s původními kamennými střechami (v Omalo jsou tyto střechy často nahrazovány kovovými konstrukcemi. Jiné jsou již i místní věže, které jsou poněkud podobné chevsurským. Za zchátralým kostelem (ženy se k němu nesmějí přibližovat) byly pomocí českých brigádníků zrekonstruovány soudní kameny, které v minulosti sloužily pro místní soudní procesy podle zvykového práva, stejně jako pro rokování Rady starších o závažných otázkách komunity. Dnes je toto místo unikátní svého druhu v horských oblastech Kavkazu. Na vesnicí Dartlo se potom nachází letní útočiště před leninskými (dagestánskými nájezdy) – Kvavlo. Tento hrad je dnes již opuštěný, avšak rovněž ukazuje typickou ukázku obranných věží chevsursko-tušetinského typu. Ubytování. Ve vesnici je jediný guest house s možností stravování.   Šenako a Diklo. Z dolního Omala vede cesta okolo bývalé pošty a telekomunikační ústředny, poté dolů do údolí Pirikiti Alazani a opět nahoru na náhorní plošinu. Šenako je vzdálené asi 6 km od dolního Omala. První jsou vidět dnes opuštěné domky starého Omala, které jsou charakteristickým způsobem rozeseté po strání. Dominantou nového Šenaka je kostel z 19. století, k němuž však ženy opět nemají přístup. Nicméně se zde konají pravidelné bohoslužby, jediné v celé vnitřní Tušetii.   Cesta pokračuje okolo starého Šenaka do Dikla, kam vede polní cesta, sjízdná autem. Z nového Dikla se otevírá panorama na pohraniční hřbet mezi Gruzií a Dagestánem. Dále se nachází ještě staré Diklo, vesnice opuštěna v roce 1836, kdy jí vypálil imám Šámil jako pomstu za podporu Tušetinců carskému Rusku v boji proti němu. Jakkoliv z této vesnice zbyly pouze trosky, představuje staré Diklo jedinečnou ukázku tušetské vesnice tak, jak vypadala od 17. do 19. století. Na cestě se může pohybovat gruzínská pohraniční hlídka. Dále za novým Diklem jsou totiž dvě dagestánské vesnice, které již jsou pouze pod částečnou kontrolou gruzínských úřadů (jakkoliv jde stále o gruzínské území). Údolím Tušetis Alazani. Z Omalo lze vyjít směrem na Dartlo, avšak uhnout po hřebeni na vesnice Doču a Buchurta a dále pokračovat přes hřeben do Dartla, případně zpět po okruhu do Omala. Celá cesta zabere spíše 2-3 dny.

Vízová byrokracie jižního Kavkazu
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Vízová byrokracie jižního Kavkazu

Aktuální informace o vízové politice zemí Kavkazu, včetně vstupu na území Abcházie, Osetie, Karabachu atd.

Cuzco a barevné trhy
Cestopisy a reportáže

Cuzco a barevné trhy

Rozhodujeme se zůstat v Cuzcu co nejdéle a prozkoumat podrobněji jeho okolí. Vynecháme sice jezero Titicaca, ale zato nebudeme muset nikam spěchat. Zde v Cuzcu a nedaleko od něj jsou nádherné památky, přírodní scenérie a řeka Urubamba.

Bída andského venkova
Cestopisy a reportáže

Bída andského venkova

Projíždíme vesnicemi a městečky And, kde se objevuje pravá bída andského venkova, projíždíme okolo nádherných hor, které by určitě stály za několikadenní trek a na sklonku dne se blížíme k průmyslovému městu Juliaca, které leží asi hodinu cesty od břehu jezera Titicaca.