Portugalský jezuita se snažil svou víru šířit mezi pohany z Indie. Jeho velkým úspěchem bylo proniknutí do Tibetu a založení prvního křesťanského kostela v této dodnes záhadné zemi.
ANDRADE Antonio de (* 1580, Oleiros, Portugalsko, † 19. 3. 1634, Goa, Indie) – portugalský jezuita v Indii
Misionáři z Tovaryšstva Ježíšova výrazně pomáhali svým mateřským zemím zakládat opěrné body a zesilovat vliv na Indickém poloostrově. Sídlem jejich provincie byla Goa a k pronikání na sever sloužily misie v Dillí a v Ágře.
Od roku 1601 působil zde portugalský jezuita Antonio de Andrade, který se 30. března 1624 vydal s bratrem laikem Manoelem Marquesem (1596–1646) k vysokým horským štítům na severu. Cílem jejich mise bylo ověřit pověst o křesťanech žijících izolovaně na sever od Himálaje. V srpnu 1624 pronikli do Cabrangu v západním Tibetu. Zůstali zde jen krátce a počátkem listopadu už byli nazpět v Ágře. Andradeho spis Nový popis Velké Kathaje neboli Království Tibetu, který vyšel tiskem roku 1626, byl prvním dílem evropského autora o záhadné zemi, které se dodnes připisuje mystická síla.
Misionáři v Tibetu
Mezitím se 17. června 1625 vydal A. de Andrade znovu do Tibetu (v doprovodu pátera Gonzalese da Silvy a dvou Tibeťanů, kteří s ním před půl rokem sestoupili z Himálaje). S pomocí místního vládce založili v dubnu 1626 v Cabrangu misii a položili základní kámen k prvnímu křesťanskému kostelu v Tibetu.
Za deset let existence (do 1635) se v Cabrangu vystřídalo několik dalších bratrů z Tovaryšstva Ježíšova, kteří studovali lámaistické náboženství a hledali jeho příbuznosti s křesťanstvím či odlišnosti od něj. Přinesli přitom řadu údajů a získali mnoho zkušeností, které přispěly rozvoji geografie. Andrade setrval v Cabrangu do roku 1630, kdy odešel vykonávat úřad provinciála v Goa.
Změna vládců v Cabrangu vytvořila nevlídnou atmosféru pro další pobyt cizinců, což vedlo roku 1635 k zániku misie. Pokus o její obnovení v roce 1640 skončil neúspěchem a vyslaní misionáři se ocitli ve vězení. Tibetským územím prošli při návratu z Číny jezuité J. Grueber a Albert d’Orville. Zájem jezuitů o Tibet se znovu probudil počátkem 18. století a pro misijní činnost v této oblasti byl roku 1713 vybrán I. Desideri.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
