Naše cestovatelská vášeň nás zavedla až na jih Íránu do města Bandar Abbas, jehož jedno „předměstí“ tvoří Perský záliv a druhé nekonečná poušť. V některých městech na ulicích vysedávají žebráci, jinde zase prodavači všeho možného i nemožného, ale tady jsme měli tu čest pohlédnout do očí snad nejúchvatněji oděným ženám této země. To jediné, co bylo možno z jejich těla spatřit „obnažené“, byly právě oči.
Sukně jen pod kolena a svěží barevné vzory. I takový může být Írán. Kdo by se divil, že na takovém místě stojí nemovitost více než 300 tisíc dolarů. A nebo že by to bylo tím příjemným podnebím?
Na každém kroku nám Írán vyvracel svoji všeobecně rozšířenou neblahou pověst. Íránci sice žijí ve zvláštním spojení moderního života a pevných muslimských pravidel, ale místo islámských radikálů jsme potkávali jen nesmírně pohostinné lidi snažící se nám všemožně pomoci.
Šalamounův trůn se nazývá místo, kde tento věhlasný muž snad nikdy nebyl a Teherán je přelidněné a k cestovatelům nevstřícné město. Naopak Kashan, oáza vprostřed pouště, nabízí zahrady a parky s tekoucí vodou k odpočinku a osvěžení. Cestovatele navíc láká svými historickými domy, kde kdysi bydleli bohatí měšťané a dnes si je mohou prohlížet turisti. A že stojí za to!
Jak se tak blížíme k hranicím, honí se nám hlavou spousta věcí. Přemýšlíme zda bude přechod hranic opravdu snadný, jestli budou lidé na druhé straně opravdu milí, jak to bude s těma čádorama a podobně.
V novinách se můžeme dočíst o výstřední íránské islámské theokracii, která omezuje svobody a občanská práva svých občanů, menšin a žen. Íránští politici se možná snaží vyrobit jadernou bombu a vyhrožují kdekomu kdečím. I to je důvod toho, proč se do Íránu masy turistů nehrnou a o této zemi jako takové toho moc nevíme. A proto nechť je tento cestopis osvětou.
Německý film Im Juli (V červenci), zhlédnutý někdy v sedmnácti, ve mně zanechal silný dojem. Sice jsme to nezvládli alternativním způsobem cestování až do cíle jako hrdinové onoho filmu, stejně jako oni jsme však na cestě zažili mnoho zábavy a dobrodružství. Na Balkáně to rozhodně stojí za to.
Ráno se vydáváme na obhlídku města, procházíme zatím probouzející se bazar a jsme vypuzeni z nádvoří jedné novější mešity.