HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Výšlap k mohutné zřícenině hradu Cimburk

Výšlap k mohutné zřícenině hradu Cimburk

Čeká nás pěkný výlet krásnými chřibskými lesy, v nichž jsou odpočinková místa ozdobena hezkými pracemi neznámého dřevosochaře. Potěšíme se výhledy z rozlehlého hradního areálu, další pěkné pohledy do kraje nabídne i zpáteční cesta.

Koryčany – Zavadilka – Koryčanská cesta – Cimburk – Vršava – Koryčany – 17 km, mapa č. 89 – 90

Turistická orientace je v Koryčanech na náměstí. Odtud se vydáme jižním směrem po žluté značce, za barem Nevada odbočíme vlevo a začínáme stoupat. Vlevo uvidíme zámecký objekt, jehož prostory využívá střední odborná škola. Vpravo odbočuje cesta ke zdejšímu Hipocentru. Pokračujeme stále rovně vzhůru, vstoupíme do lesa a lesní cestou stoupáme na malou rovinu, kde je menší naftový vrt se dvěma pumpami. Pohodlnou lesní silničkou za stálého stoupání přijdeme k turistickému rozcestí Pod Železňákem.

Zprava se k naší žluté značce připojila modrá turistická značka od Jestřabic a my s oběma značkami pokračujeme po široké lesní cestě stále vzhůru, až do sedla k orientaci Nad Zavadilkou, kde je i odpočinkový altán. Příjemné prostředí doplňují dvě srnky, vyřezané přímo z pařezu. Okolo jsou na stromech umístěné i ptačí budky, opatřené písmeny W a CH – snad iniciály autora. Zprava se připojila ještě červená značka – všechny tři nás vedou úvozovou cestou k významnému turistickému rozcestí Zavadilka. Tři značky (zelená, modrá a červená) nás doprovodí k následující turistické orientaci s názvem Koryčanská cesta. Tady si můžeme odpočinout v dalším altánu, odpočinek nám jistě zpříjemní i pohled na další umělecké dílo – vedle přístřešku je vyřezaná pěkná sova.

Zbytek stromu i tady posloužil jako základní materiál pro dřevěnou skulpturu. Pokračujeme dál už jen v doprovodu červené značky, která nás provází přírodní rezervací Moravanské louky, kde nás i v létě překvapí nečekaná záplava různých květin. Pohodlnou lesní pěšinou, a téměř po rovině, dojdeme k silnici, vedoucí z Koryčan do Vřesovic. Překročíme ji a přijdeme na velké parkoviště, kde je turistická orientace U Křížku. Opustíme červenou značku, která odbočuje vpravo ke skalním útvarům Kozel a Kazatelna, a půjdeme společně se žlutou značkou po celkem příjemné cestě k turistickému rozcestí Cimburk, odbočka. Odtud nás zelená značka asi po 500 m přivede k rozlehlé zřícenině hradu Cimburk.

Od roku 1994 se tu stále pracuje na záchraně této významné památky a od té doby se tu udělalo skutečně mnoho práce. Výsledkem této činnosti je kromě jiného i zpřístupnění vyhlídky na hradbě pod bývalou strážnou věží, kde se nám naskytne nádherný pohled na panorama Chřibů.

Dále se vydáme k bývalé osadě Vršava

Po prohlídce areálu (v sezóně je otevřené i občerstvení) se vrátíme stejnou cestou na rozcestí, spolu se zelenou značkou odbočíme vpravo a klesáme po zpevněné a široké cestě. Pozor na značení, protože značka brzy mizí ze silničky vlevo na úzkou pěšinu do údolí potoka, který musíme překonat a znovu vystoupat na širokou komunikaci. Na ní se dáme vlevo a opět stoupáme. A znovu pozor na značení – zelená najednou odskočí vpravo na strmě stoupající úzkou pěšinku mezi nízké stromy, místy se musíme prodírat i mlázím a ostružiním. Vystoupáme na kraj lesa, přes louku vstoupíme do kaštanové aleje a teď už pohodlně po široké cestě přijdeme k bývalé osadě Vršava, kterou obejdeme zleva a vystoupáme na vrchol kopce (500 m).

Tady se potěšíme dalšími pěknými pohledy do kraje. Sice po široké, ale poměrně nepohodlné kamenité cestě sestupujeme dolů. Odbočíme vpravo k chatové osadě, lesní cestou jdeme nejprve vlevo, pak zase vpravo, překročíme potok a vyjdeme na silnici. Tady se k naší zelené zprava připojí modrá značka a obě dvě nás přivedou do Koryčan na náměstí. Ve městě se nachází několik památek, které si nenecháme ujít – např. židovský hřbitov, kostel nebo hrobka proslulé rodiny Thonetů (viz níže).

Koryčany

Město, které se nachází na jihozápadním úpatí Chřibů na horním toku řeky Kyjovky, je v historických pramenech poprvé zmíněné roku 1321 jako majetek Jindřicha z Lipé. Jak dokazují archeologické nálezy z doby kamenné a z doby kultury zvoncovitých pohárů, bylo místo nepřetržitě osídleno již v dávné minulosti. V roce 1349 jsou již uváděny jako městečko a od roku 1358 až do roku 1611, kdy byly součástí panství hradu Cimburk, jsou těsně svázány s dějinami hradu Cimburk. Během třicetileté války bylo městečko těžce poničeno a podstatně se snížil i počet jeho obyvatel.

Význam Koryčan vzrostl na přelomu 17. a 18. století, kdy byl hrad Cimburk opuštěn, a správa panství se přesunula do koryčanského zámku. V letech 1780 – 1907 byla na panství sklářská huť s vlastní brusírnou a leštírnou, kde se vyrábělo užitkové a broušené sklo, exportované i do zahraničí. Na vzniku sklárny se podílela rodina Gillernů a Münch-Bellinghausenů a zaměstnávala zde i dělníky z nedaleké Stupavy. V roce 1856 založil podnikatel Michael Thonet na okraji Koryčan svou první továrnu na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva. Městem se staly Koryčany v roce 1967. Pro Koryčany byl typický Bohuslavský kroj, který se zároveň nosil v Bohuslavicích u Kyjova, Jestřabicích, Lískovci a ve Stupavě.

Na vyvýšenině nad kostelem stojí zámek, jehož předchůdcem byla stará tvrz z 16. století. K barokní přestavbě tvrze na zámek došlo někdy kolem roku 1677 za majitele panství barona Gabriela Františka Horeckého z Horky. V 2. polovině 18. století Kristián z Gillernu nechal zámek rozšířit o třetí křídlo s balustrádou. Po 2. světové válce se stal jeho majitelem československý stát a objekt byl využíván k mnoha účelům, např. jako čítárna, obřadní síň, ale i jako skladiště textilu. Po stavebních úpravách se dnes v jeho prostorách nachází odborné učiliště.

Po stranách hlavního zámeckého průjezdu jsou umístěny dvě pískovcové desky s erby manželů Horeckých, přivezené sem z Cimburka. Jedna z legend vypráví, že se pod zámkem nacházejí podzemní chodby, ve kterých se dolovaly vzácné kovy a jedna z nich údajně vede ze zámku až na hrad Cimburk. K zámku přiléhá park s několika cennými dřevinami, mezi nimiž vyniká tis červený, starý asi 250 let, srostlý z více tenčích kmenů. Zdejší zámecký park o současné rozloze téměř 3 ha existoval jako okrasná, zelinářská a ovocnářská zahrada již roku 1718.

Kostel sv. Vavřince je dominantou náměstí

Původně se jednalo o gotickou stavbu z roku 1350. Jeho dnešní barokní vzhled je výsledkem přestavby z roku 1716 po velkém požáru, který o čtyři roky dříve zachvátil značnou část městečka. Tehdy byl u kostela ještě hřbitov, využívaný téměř do konce 18. století. Kromě gotického presbytáře je nejstarší částí kostela jeho věž, která stála původně samostatně a měla být součástí městského opevnění. V ní se dochoval velký zvon z roku 1638 s pečetí a znakem pánů Horeckých z Horky. Barokní interiér svatostánku pochází z 18. století a jeho nejcennější částí je socha Panny Marie s Ježíškem, nacházející se ve výklenku za hlavním oltářem. Gotická socha od neznámého autora pochází asi z konce 14. století, je z lipového dřeva a měří 185 cm.

Do kostela ji nechala převézt po roce 1570 Anna Bánffyová ze slovenského hradu Beckova. Při vpádu Turků byla vzácná socha přemístěna do kaple hradu Cimburk, do kostela se znovu vrátila v roce 1664. Socha byla považována za zázračnou a na její počest se tu každoročně 8. září koná pouť (svátek narození P. Marie). Výmalba kostela je dílem F. Dorazila z Uherského Hradiště z roku 1876, cennou součástí interiéru je i barokní křtitelnice z cetechovického mramoru z počátku 18. století nebo obrazy Ignáce Raaba.

U kostela se nachází fara, bývalý panský dům z konce 16. století, a nedaleko stojí socha Panny Marie Immaculaty, dílo Ondřeje Schweigla z roku 1798. Přímo proti kostelu, na začátku Kyjovské ulice, se nachází barokní sousoší Tří Jánů, lidová práce z první poloviny 18. století. Úplně vlevo je sv. František z Assisi, uprostřed sv. Jan Nepomucký a vpravo sv. Antonín z Padovy. Kašna na náměstí pochází z let 1713 – 1714 a nechal ji vystavět tehdejší majitel panství Antonín Emerich Horecký z Horky.

Židovskou komunitu dnes připomíná pouze starý hřbitov

Poměrně málo známou památkou je v těchto končinách vzácný a ojedinělý židovský hřbitov, připomínající někdejší významnou židovskou komunitu, která zde žila již v druhé polovině 16. století. Na hřbitově, který byl v minulosti obehnán kamennou zídkou, z níž se dochovaly už jenom částečné zbytky, se nachází na dvě stovky kamenných náhrobků z rozmezí několika staletí. Nejstarší z nich pochází z roku 1674, nejmladší je z roku 1942. Dnes je hřbitov zařazen mezi kulturní památky chráněné státem a naleznete ho nedaleko náměstí ve svahu proti škole nad ulicí Cihelny. Budova synagogy slouží dnes jako prodejna textilu a naleznete ji na Masarykově ulici naproti České spořitelně.

Na městském hřbitově v Nádražní ulici si můžete prohlédnout hrobku rodiny Thonetů, plastika Michaela Thoneta od vídeňského výtvarníka Petera Breithuta je umístěná v budově továrny.  Na kopečku za městem stojí od roku 1716 kaple sv. Floriána, jejíž interiér zdobí oltářní obraz sv. Floriána od litenčického malíře Josefa Hromádky.

Teď k něčemu veselejšímu, čímž vodní radovánky bezesporu jsou

Východně od města, směrem na Stupavu, se nachází vodní nádrž Koryčany, která slouží jako zásobárna pitné vody. Přehrada, která byla uvedena do provozu v roce 1959, má sypanou 20 metrů vysokou a 180 metrů dlouhou hráz, koruna je široká 8,5 m. Vzhledem k funkci nádrže je celá přehrada v ochranném pásmu 1. stupně, a proto je zde koupání zakázáno. Severně od vodní nádrže se vypíná Lysá hora (490 m), pod níž byla v provozu až do 19. století vápenná pec. V 17. století ji údajně využívali i stavebníci při rozšiřování hradu Cimburk.

Na samém okraji Koryčan, na konci chatové osady, se nachází silný pramen minerální vody zvané Zdravá voda. Jako první se v historii o něm zmiňuje v roce 1580 Tomáš Jordán z Klausenburku ve svém díle „Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských“. Koncem 19. století vyrostla nad pramenem malá kaplička Panny Marie a v jejím sousedství byly zbudovány malé lázně. Brzy k tomu přibyla restaurace s kuželnou a několik dřevěných pavilonů. Pramen byl vyhledáván jako zázračný a v kraji byl znám také pod názvem Svatá studýnka.

Lázně utrpěly nezájmem během 1. světové války a po krátkém provozu za první republiky již nikdy nedosáhly své původní proslulosti. Z restaurace se později stala hájovna a ubytovna pro lesní dělníky a okolí během času zpustlo. Dnes tu zůstala pouze kaplička Panny Marie nad slavným pramenem a přilehlá budova, která v současnosti patří soukromému majiteli. V Zámecké ulici se nachází Hipocentrum, které se specializuje na pobyty s jezdeckým výcvikem.

Cimburk

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází na návrší v severním výběžku Chřibů nad vodní nádrží Koryčany. Hrad založil kolem roku 1330 Bernard z Cimburka, podkomoří krále Jana Lucemburského a vlastník Střílek, na výhodně položeném místě – nedaleko křižovatky dvou cest. Jedna z nich vedla z města Hradiště kolem Buchlova na Koryčany, druhá procházela z Kroměříže přes Střílky a Koryčany do Hustopečí. Bernardův vnuk Ctibor v roce 1358 prodal hrad mladšímu bratru Karla IV., moravskému markraběti Janu Jindřichovi, který palácovou část hradu zcela přestavěl. Úpravu Cimburka na pevnost dokončil Janův syn Jošt, pak se ale zadlužil a panství musel zastavit. Jako zástavní zboží Cimburk putoval z ruky do ruky po více jak sto let.

V roce 1468 opevněné sídlo dobylo a poškodilo vojsko krále Matyáše Korvína. Později za Mikuláše France z Háje, na konci 15. století, byl dobudován nový okruh hradeb s baštami a další opevňování se uskutečnilo i v polovině 16. století, kdy hrad vlastnili pánové z Víckova. Zvláště Vilém z Víckova se zasloužil o rozkvět cimburského majetku, méně už jeho bratr Přemek, který hrad v druhé polovině 16. století prodal Gabrielu Majlátovi. Od poloviny 17. století ztrácel hrad postupně svůj vojenský význam, a když se tehdejší majitelé Horečtí rozhodli vystavět v Koryčanech zámek, bylo o osudu hradu rozhodnuto. V roce 1671 je ještě Cimburk uváděn jako obydlený, pravděpodobně však již jen služebnictvem. V roce 1703 však již hrad není uváděn ani v pozůstalosti Františka Gabriela Horeckého, zmínka z roku 1709 uvádí hrad jako opuštěný, postupně se jeho zdiva využívalo i ke stavbě panského dvora na nedaleké Vršavě.

Zhruba od 30. let 20. století jsou datovány první pokusy o jeho záchranu, další v roce 1940. V roce 1945 byl hrad zestátněn a jeho majitelem se staly Státní lesy. V roce 2004 přešel Cimburk do společného vlastnictví města Koryčany a občanského sdružení Polypeje, které se snaží o jeho konzervaci a umožňuje zpřístupnění památky. Do současné doby se z původního hradu dochovaly zbytky dvoupatrového hradního paláce s předsunutou okrouhlou věží a s baštami z 16. století, je tu k vidění i zazděné ostění někdejšího kaplového arkýře. Hrad je pro veřejnost přístupný celoročně a koná se zde řada kulturních akcí.

Vršava

Na chřibském vrcholu kopce Vršava v nadmořské výšce 500 m kdysi stávala malá osada s dvorem a ovčínem, patřící ke koryčanskému velkostatku. Osada později zanikla a na jejím místě zůstala jen panská myslivna, sídlo koryčanského revírníka. Nachází se zde kamenná studna krytá dřevěnou nástavbou. Na Vršavě měla v minulosti svoje sídlo trampská osada z Koryčan.  „JM“, patrně někdo z generace trampů, v roce 1988 vypálil následující nápis do dřevěných dvířek krytu studny před myslivnou:

Já les – vítám Tebe kdož jsi mě přišel navštívit. Jsem teplem Tvého domu v době studených dnů. Jsem stínem, který Tě chrání v době letních úpalů. Jsem vazbou Tvého domu, která drží krov nad příbytkem. Jsem Tvým stolem, na kterém jídáš, čteš a píšeš. Jsem Tvou lavičkou, na které sedíš a odpočíváš. Jsem Tvým ložem, do kterého se každý večer ukládáš ke spánku. Jsem dveřmi Tvého domu a kolébkou, v níž jsi dřímal jako děcko. Jsem krásou a dobrem, a proto příteli vyslyš mou prosbu – „NEŠKOĎ MI“

Z Vršavy se otvírá výhled do centra chřibských lesů, před sebou jako na dlani máme celé stupavské údolí s hřebenem Ocásku, Hroby a Kržle. Nedaleko odtud se nachází Pečínkova skála, ke které se váže pověst o pytlákovi a loupežníku Pečínkovi. Ze svého úkrytu v této skále se prý vydával po nocích na loupeživé výpravy. Dokonce údajně s dalším zlodějem vyloupili i buchlovický zámek a nakradené cennosti pak prodávali na kyjovském trhu. Nakonec oba skončili ve vězení – Pečínka v Kyjově, ten druhý na Buchlově.

Zmiňované skalní útvary Ocásek, Hroby či Kříže mohou být dalším cílem vašich výletů

Zavadilka

Významná křižovatka turistických cest v údolí mezi Velkou Ostrou a Bradlem u pramenů potoka Moštěnky. Jméno křižovatky je odvozeno od názvu zdejší hájovny.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí