HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Srbský Národní park Djerdap – výstup na vyhlídku Ploče nad soutěskami Mali a Velki Kazan

Srbský Národní park Djerdap – výstup na vyhlídku Ploče nad soutěskami Mali a Velki Kazan

Soutěsky Malý a Velký Kotel (Mali i Velki Kazan) se nachází na středním toku Dunaje u srbsko-rumunské hranice na přehradě Železná vrata.

Přehrada byla vybudována v 70. letech 20. století a nachází se na ní velká hydroelektrárna. Hladina Dunaje tím stoupla o 30 metrů a řeka je hojně využívána k lodní dopravě do Černého moře. Soutěska je dlouhá zhruba 9 kilometrů a tok Dunaje je v ní sevřen na pouhých 140 metrů a dosahuje místy až 90 metrů hloubky, takže jeho spodní část je pod hladinou Černého moře asi o 30 metrů.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

V Infocentru NP Djerdap Donji Milanovac mi sice neprodají mapu, ale nabídnou za 270 dinárů výstup s průvodcem na vyhlídku Ploče nad soutěskou Mali a Velki Kazan. Průvodce Goran je vlastně kuchař, jenž dnes zaskakuje za přítele. Projíždíme vlevo kolem Porečského zálivu směr Kladovo, a po asi 25 km zaparkujeme vpravo v lese u silnice, u turistické tabule s výstupem na Velký Štrbac.

Pozvolným výstupem dobře značenou starou lesní cestou, s převýšením 300 výškových metrů procházíme 3,5 km listnatým lesem, až na vyhlídku Ploče. Z ní se otvírají fantastické výhledy na nejkrásnější soutěsky Veliki a Mali Kazan, kde se Dunaj zužuje na šířku 140 metrů. Svahy naproti už patří rumunskému Banátu.

Na zpáteční cestě se zastavujeme u chalupy s evidentně znuděným strážcem Národního parku. Vlevo v dáli ční nad hřebenem z lesa vrcholek Velkého Štrpce. Dočepujeme si výborně chlazenou pitnou vodu ze studny a vydáme se na sestup.

Vyhlídka na Kovilovo – nad městem Donji Milanovac

Z místní silnice Donji Milanovac – Majdanpek v nadmořské výšce 398 m vychází od informační tabule značená cesta listnatým lesem, která po necelém půldruhém kilometru vyústí na náhorní louce s vyhlídkou Kovilovo, ve výšce 358 m. nad mořem. Otevírají se odtud nádherné výhledy na dunajskou kotlinu s městečkem Donji Milanovac, soutěsku Železná vrata s lokalitou Lepenski vir, jakož i výhledy na hornatou krajinu rumunského Banátu naproti.

Plavba Dunajem soutěskami Mali a Velki Kazan k Tajánově desce

Abychom si prohlédli soutěsky Malého a Velkého Kazanu z hladiny Dunaje a mohli se podívat až k Trajánově desce (Trajanova tabla), využíváme nabídky kapitána Bobana Popoviće z města Donji Milanovac. Za cenu 25 € na osobu může naše skupina 8 lidí strávit několik hodin příjemné plavby soutěskami i se svačinkou na palubě.

Pokud se chcete dzvědět více o dalších krásách Srbska, přečtěte si text Na planině Radan se nachází kopec, řečený Magnetický, který ohýbá přírodní zákony

Poblíž rumunské obce Dubova proplouváme pod skalní stěnou, do níž je vytesán reliéf posledního dáckého krále Decebala, jenž vládl v letech 87–106 n.l. Po celou dobu vlády bránil svoji zemi proti Římanům, ale nakonec byl poražen a Dácie se stala součástí Římské říše. Po poslední bitvě si prý raději sám probodl hrdlo, než aby padnul do zajetí.

Reliéf je velký 55 metrů a je na něm latinský nápis „Decebalus Rex Dragan Fecit“ – Král Decebal, zhotovil Dragan. Constantin Dragan je rumunský obchodník a kontroverzní umělec, který s myšlenkou zhotovení reliéfu přišel a sám ji financoval. Práce na něm trvaly 10 let, dílo bylo dokončeno v roce 2004. Původně chtěl na druhou stranu Dunaje, která je na srbském území, nechat vytesat hlavu římského císaře, avšak srbská část okolí kaňonu Dunaje je chráněna jako národní park.

„IMP. CAESAR. DIVI. NERVAE. F NERVA TRAIANVS. AVG. GERM PONTIF MAXIMUS TRIB POT IIII PATER PATRIAE COS III MONTIBVUS EXCISI(s) ANCO(ni)BVS SVBLAT(i)S VIA(m)“

„Císař Traján, syn božského Nerva, Nerva Traján, Vznešený Germanicus (vítěz v Germánii), Pontifex Maximus (stavitel mostů), počtvrté zvolený tribunem, otec vlasti, potřetí konzulem, hloubil v této skále a pomocí dřevěných trámů vybudoval tuto silnici.“

V půli cesty připlujeme ke skalní stěně na pravém, srbském břehu Dunaje, na níž je připevněna pamětní deska římského císaře Trajána – Tabula Traiana, jež byla zhotovena na počest vítězství římského císaře Trajána v Dácko-římské válce, jež probíhala v letech 105–106.

Deska je zasazena do kamene v místech římské silnice, jejíž pozůstatky jsou místy dodnes patrné. Je zdobena reliéfem dvou delfínů a orla vznášejícího se na obloze. Při stavbě přehrady Železná vrata byla vyjmuta z původního místa a znovu postavena o 30 metrů výš, aby neskončila pod hladinou Dunaje. Na desce je vytesán latinský nápis (viz tabulka výše).

Josef Franc je členem Svazu českých fotografů, zakládající člen Spolku prostějovských fotografů, člen Českého klubu cestovatelů a rakouského Alpenvereinu. Miluje přírodu a zvláště hory, kam se vydává s přáteli, aby si odpočinul od pracovního vytížení. Fotoaparát je jeho věčným souputníkem v práci i volném čase. V profesi kriminalistického technika Kriminální policie v Prostějově jsou jeho fotografie odrazem tvrdé reality. Zachycuje lidské neštěstí, jde po stopách pachatele, které zajišťuje, a to všechno proto, aby poskytl vyšetřovatelům co nejkompletnější materiál pro jeho dopadení. To negativní, s čím se v profesi setkává, kompenzuje svým koníčkem. Jeho zálibou je horská a krajinářská fotografie, cestování. Aktivně provozuje horskou turistiku a při svých výpravách zachycuje vše, co hladí po duši. Procestoval už mnoho evropských pohoří, ale nejvíc ho to táhne posledních pár let na Balkán, a hlavně do Srbska, které se stalo jeho srdeční záležitostí.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí