Majdanpek je hornické město, ležící v národním parku Djerdap v údolí říčky Mali Pek, v němž se zlato těžilo kolem 7000 let. Poprvé městečko zmiňuje roku 1560 turecký dokument.
V době Jugoslávie to býval nejvýznamnější důl na zlato. Dnešní jméno města Majdanpek je od svého vzniku historickou směsicí starověkého řeckého, staroslovanského a arabsko-tureckého výrazu, jehož konečným významem je „měděný důl na zlaté řece“.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Mimo jiných turistických atrakcí zde stojí za zmínku kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, jenž byl postaven v letech 1856 až 1858 na rozkaz knížete Alexandra Karadjordjeviče, s myšlenkou postavit chrám pro domácí pravoslavné věřící i katolíky, kteří byli pozváni ze západní Evropy srbským i úřady jako důlní odborníci, kteří měli pracovat v místním dolu.
Současně proto začala výstavba škol, bytů a důlních zařízení. Vypracování plánu kostela svěřil kníže malíři Uroši Kneževići, jenž se rozhodl pro takzvaný „Švýcarský styl“, rozšířený v té době v Evropě. Kostel byl zasvěcen svatým apoštolům Petru a Pavlovi, které si vzali majdanpekští horníci za své patrony, a až dodnes se 12. červenec slaví Slavnost dolů a církevní svátek, spolu s velkým svátkem celého města.
V srdci Národního parku Djerdap
Do města se dostaneme okresní silnicí z města Donji Milanovac, ležícím na břehu Dunaje, jež je centrem Národního parku Djerdap. Silnice odbočuje před městem doprava vzhůru do kopců a do Majdanpeku měří 25 kilometrů.
Jeskyně Rajkova pečina se nachází ve východním Srbsku, 2 km od hornického města Majdanpek, odkud sem vede asfaltová silnička po břehu řeky Mali Pek. Jeskyně byla pojmenována po místním zbojníku Rajko Vojvodovi, jenž se ve dne živil jako řemeslník a v noci přepadal turecké karavany. Svůj poklad, jenž nebyl nikdy nalezen údajně ukryl v této jeskyni.
Jeskyni jako první prozkoumal roku 1894 slavný srbský geograf Jovan Cvijić; výzkum pokračoval až v sedmdesátých letech 20. století pod vedením Dr. Radenka Lazareviće. Pro turisty byla otevřena v roce 1975, s délkou 2304 m prozkoumaných chodeb je nejdelší jeskyní v Srbsku. Rajkova jeskyně je říční, průtoková jeskyně, kterou protéká Rajkova řeka, jež se po výtoku z jeskyně spojuje s řekou Paskovo, vytékající též z podzemí a vytváří řeku Mali Pek. Teplota v jeskyni je + 8 ° C, relativní vlhkost je téměř 100 %, takže při její návštěvě i v létě je třeba se patřičně obléct.
Nová rekonstrukce jeskyně propojila suchý a říční kanál, což umožňuje návštěvníkům této jeskyně okružní prohlídku s délkou 1410 metrů. Vstupní část jeskyně byla osídlena již v pravěku, o čemž svědčí nález kamenného kladiva, uloženého v archeologické sbírce muzea v Majdanpeku.
Půjčovna holí
Skalní průrva Prerast Valja je chráněný přírodní kamenný most, jenž je se svojí výškou 44,8 metrů k hornímu okraji oblouku nejvyšším v Srbsku. Šířka otvoru ve spodní části, kterou protéká horská říčka činí 9,7 metrů. Chráněná průrva se nachází asi 12 km od Majdanpeku, z výchozího místa při silnici k němu vede necelého půldruhého kilometru dlouhá cesta.
U výchozího bodu výšlapu se nachází vtipná půjčovna dřevěných „trekingových“ holí, s prosbou o vrácení při návratu od průrvy. Držíme se červené značky, i když nás vede vpravo lesem do kopce, zatímco náš místní psí průvodce naznačuje jít doleva loukou, za níž se, jak později zjistíme, skalní průrva již nachází. Stojí za to si ovšem udělat hezký okruh a skalní průrvou projít z druhé strany, po potoku.
Josef Franc je členem Svazu českých fotografů, zakládající člen Spolku prostějovských fotografů, člen Českého klubu cestovatelů a rakouského Alpenvereinu. Miluje přírodu a zvláště hory, kam se vydává s přáteli, aby si odpočinul od pracovního vytížení. Fotoaparát je jeho věčným souputníkem v práci i volném čase. V profesi kriminalistického technika Kriminální policie v Prostějově jsou jeho fotografie odrazem tvrdé reality. Zachycuje lidské neštěstí, jde po stopách pachatele, které zajišťuje, a to všechno proto, aby poskytl vyšetřovatelům co nejkompletnější materiál pro jeho dopadení. To negativní, s čím se v profesi setkává, kompenzuje svým koníčkem. Jeho zálibou je horská a krajinářská fotografie, cestování. Aktivně provozuje horskou turistiku a při svých výpravách zachycuje vše, co hladí po duši. Procestoval už mnoho evropských pohoří, ale nejvíc ho to táhne posledních pár let na Balkán, a hlavně do Srbska, které se stalo jeho srdeční záležitostí. |