HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ovčarsko-kablarská soutěska: klikatou cestu kolem srbské svaté hory lemují kostely a místa s nádhernými výhledy

Ovčarsko-kablarská soutěska: klikatou cestu kolem srbské svaté hory lemují kostely a místa s nádhernými výhledy

Ovčarsko–kablarská soutěska patří mezi nejmalebnější soutěsky Srbska. Zařezaná mezi horskými masivy Ovčaru a Kablaru, s šířkou mezi 50-100 m a délkou okolo 20 km, spojuje kotliny Čačaku a Požegy.

Nalezneme ji 150 km jižně od Bělehradu, na hlavním silničním tahu na Užici a do Černé Hory, asi 8 km za městem Čačak. Vyznačuje se vysokými a strmými vápencovými stěnami, v nichž jsou vidět otvory několika jeskyní, vymodelovanými meandry, jež tu vyhloubila na svém toku řeka Západní Morava a jedinečnou flórou a faunou. Nejvyšší vrchol Ovčar, který se tyčí 710 m nad řekou, tvoří stěnu s největší hloubkou rokle v Srbsku.

V oblasti Ovčarsko – kablarské soutěsky se nachází termální minerální prameny. Léčivé minerální prameny Ovčar Banje pocházejí z hlubokých tektonických zlomů. Jejich škála použití je široká, je vhodná pro čištění revmatismu, sportovních úrazů, kožních onemocnění, poranění. Tuto léčivou vodu zde využívali v minulosti již Římané.

Přehrazením řeky za soutěskou vzniklo jezero Medjuvršje, jež je největším jezerem na Západní Moravě, na jehož pravém břehu se nachází rybářská základna, v níž se konají rybářské závody.Chráněná krajinná oblast soutěsky je bohatá na faunu; bylo tu registrováno 137 druhů ptáků, 19 druhů savců, 8 druhů plazů a 18 druhů ryb. Vzhledem k velkému počtu druhů ptáků je tato oblast zapsána na seznamu významných ptačích oblastí v Evropě.

Svatá hora Srbska

Oblast Ovčarsko – kablarské soutěsky je významným kulturně – historickým komplexem s četnými kláštery a kostely, díky nimž je známá jako „Srbská Svatá hora“. Klášter Blagoveštenje (Zvěstování) se nachází na malém kopci nad městečkem Ovčar Banja. Není přesně známo, ve kterém roce byl postaven a kdo byli jeho zakladatelé. Je postaven ve stylu Raška a svojí architekturou je po klášteru Sv. Trojice nejkrásnějším v této oblasti. Kostel Svatého Sávy ( Svetog Save) – Savinje, je malý kostelík, vestavěný v roce 1938 pod skalní stěnou nad levým břehem řeky, k němuž se lze dostat strmou pěší stezkou od železniční stanice Ovčar Banja.

Na úpatí nejstrmějších skalních stěn Kablaru vyvěrá voda zvaná Savina, o níž se věří, že léčí zrak a bolesti hlavy. Nachází se tu kláštery Ilinje, Jovanje, Nikolje, Preobraženje, Sretenje, Sv. Trojice, Uspenje, Vavedenje, Vaznesenje, Ježevica, Stenik a Vujan.

Na pravém břehu řeky Západní Moravy, asi kilometr proti proudu od Ovčar Banje se nachází jeskyně Kadjenica. Přístup do jeskyně je upraven a hlavní sál s náznakem jeskynní výzdoby je i sakrálně – památným prostorem. Nachází se tu dva kamenné sarkofágy a Ukřižování Krista, jež označují nešťastnou událost z dob vzpoury proti Hadži Prodanovi v roce 1814. V jeskyni se těch těžkých letech ukryla skupina lidí z okolních vesnic, Turci to zjistili a ke vchodu jeskyně naskládali větve a slámu a zapálili. Všichni lidé, kteří byli uvnitř, se udusili kouřem (Kadom) a od té doby jeskyně nese název Kadjenica.

Jižní stěnou přes vrchol Kablar (885 m.n.m.)

Od útulného ubytování DOM Lovac nedaleko železniční stanice Ovčar Banja, pod jižními stěnami Kablaru, se vydáme vzhůru značenou strmou kamenitou pěšinou, vcházející do lesa. Po zhruba půlhodince úporného stoupání, si chvíli oddechneme na lavičce pod památníkem srbským planinářům ve skalní stěně. Otevírá se odtud pohled na rozeklaný vrcholový hřeben Kablaru i vrchol Ovčaru na druhé straně hluboké soutěsky.

Po dalším dvacetiminutovém stoupání se nám naskytne pohled na vysokou skalní stěnu, do jejíhož výklenku je vestavěn pravoslavný kostelík Svatého Sávy (Svetog Save). Cesta věřících z údolí sem na bohoslužby musí být sama o sobě pokáním. Kamenitou pěšinou pokračujeme dál a výš, až k rozcestníku, u něhož přecházíme doleva na cestu č.4B, jež nás zavede k zajištěné skalní vyhlídce, z níž se otvírají široké výhledy na soutěsku s městem Ovčar Banja i okolní planiny. K vrcholu Kablaru nás čeká ještě půldruhé hodiny stoupání, při němž celkem překonáme 600 výškových metrů.

Pokud se chcete dzvědět více o dalších krásách Srbska, přečtěte si text Na planině Radan se nachází kopec, řečený Magnetický, který ohýbá přírodní zákony

Ty nádherné panoramatické výhledy, které se odtud naskýtají, stojí opravdu za to! Celá Ovčarsko-kablarská soutěska je pod námi jako na dlani, se svojí plasticitou jednotlivých planin a vrcholků, majestátním kuželem protilehlého vrcholu Ovčar, pod jehož úbočím leží přitisknut klášter Sretenje.

Kolem klášterů na nejvyšší vrchol Ovčár (986 m.n.m)

Od železniční stanice sejdeme dolů k řece a po kovové lávce se dostaneme na druhý břeh k silnici od Čačaku na Užici. Od parkoviště se po značené cestě č. 7 vydáme do kopce, po pravé straně míjíme klášter Preobraženje, zatímco stoupáme lesní cestou vlevo nad Koronjským dolem, proti toku vody směrem k ženskému klášteru Sretenje.

Obyvatelky kláštera si zde vysoko v kopci samy chovají hospodářská zvířata a pěstují všechny potřebné plodiny na okolních políčcích. K dobrému jménu naší české výpravy přispěl i kamarád Dušan, který jeptiškám pomohl s drobnou opravou motorové sekačky na trávu.

Nakonec jsme si od nich zakoupili několik kelímků hojivé masti, kterou samy vyrábějí z nasbíraných bylinek. I když jsem jejich výklad o zázračné hojivosti masti bral s rezervou, s odstupem času musím uznat, že tato mast (Prirodni melem za opekotine) pomohla skutečně vyhojit několik kožních problémů.

Když odečtu čas strávený v klášteře, zabral nám celkový výstup z doliny s překonáním 700 výškových metrů zhruba dvě a půl hodiny.

Josef Franc je členem Svazu českých fotografů, zakládající člen Spolku prostějovských fotografů, člen Českého klubu cestovatelů a rakouského Alpenvereinu. Miluje přírodu a zvláště hory, kam se vydává s přáteli, aby si odpočinul od pracovního vytížení. Fotoaparát je jeho věčným souputníkem v práci i volném čase. V profesi kriminalistického technika Kriminální policie v Prostějově jsou jeho fotografie odrazem tvrdé reality. Zachycuje lidské neštěstí, jde po stopách pachatele, které zajišťuje, a to všechno proto, aby poskytl vyšetřovatelům co nejkompletnější materiál pro jeho dopadení. To negativní, s čím se v profesi setkává, kompenzuje svým koníčkem. Jeho zálibou je horská a krajinářská fotografie, cestování. Aktivně provozuje horskou turistiku a při svých výpravách zachycuje vše, co hladí po duši. Procestoval už mnoho evropských pohoří, ale nejvíc ho to táhne posledních pár let na Balkán, a hlavně do Srbska, které se stalo jeho srdeční záležitostí.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: