Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Na ruské dé jedničce je cestovní rychlost automobilů omezena na úsměvných 70 km/hod. Podívejte se na šokující fotografie z tohoto hlavního dálničního tahu spojující Novosibirsk se západem. Myslím, že další komentář je zbytečný.

V Masuku už jsme velmi solidně zabydlení, jen jména všech žáků jsem si doteď nezapamatovala. Je jich prostě moc a navíc někteří mají velmi neobvyklá jména.

Expedici Alaknanda se úspěšně podařilo sjet divokou řeku v Indii a nyní jsou na cestě zpět do Česka. Cesta potrvá nejméně 10 dní i s jejich nadupanými dvoustovkami od Mitsubishi. Je třeba se zastavit na památných místech.

15.9.2006, Masuku – sedím ve sborovně a píšu na laptopu. Doma totiž momentálně nemáme elektřinu a došly mi baterky v počítači.

Na jihu uzbecké části Ferganské kotliny leží Margilan, který už po stovky let představuje centrum produkce hedvábí a obchodu s ním v celé Střední Asii. Důvodem k návštěvě Margilanu je významná továrna na ruční výrobu hedvábí a také pestrý bazar, jednoznačně nejzajímavější, jaký jsme v uzbecké Ferganské kotlině viděli.

Zápisky z pulrocního pobytu a putování po kubánských prírodních krásách vznikaly za cesty v obdobi III-IX/2000 z bezprostredních zázitku a z poznatku a vzpominek nekolika cest minulych.

Nasavam atmosferu mesta a ostrova svobody a pokusim se vylicit nekolik specifik kubanske narodni povahy, tak jak jsem ji poznal behem témer tri let ztravenych v této zemi od meho detstvi doposud.

Kubu zacina pomalu zachvacovat investicni horecka prevazne spanelskych, venezuelskych , cinskych a kanadskych spolecnosti, které pomalu ale jiste, bez ohledu na embargo USA zacinaji tvorbou joit-venture se statem obsazovat klicove sektory mistniho prumyslu – turistiku a tezbu nerostnych surovin (nejvetsi svetova loziska chromu, doprovazena niklem, ropa).

Dnes jsem si po celonocnim tanceni salsy a popijeni Cuba Libre trochu prispal a dopoledne, pri ceste na Akademii k jednomu z mala existujicich pocitacu napojenych na internet, si dopral prepychu a v colectivu si zaplatil za 1 dolar cele predni sedadlo. Pro nepoucene dodavam, ze na prednim sedadle bezne jezdi vedle sofera dva lide a nekdy i vice. Vcera jsem dokonce videl jet na motorce 4 cestujici! Jedna divenka sedela celem k ridici na riditkach, dalsi par za ridicem. Jak to dokazali, nevim, ale jelikoz to mistni lidi i policisty nechalo chladnymi, asi to neni zadny mimoradny vykon……

Konecne vyrazim do vysnene prirody, sam, bez doprovodu, ktery by me branil v rozletu. Odjizdim do vesnicky Soroa, asi 80 km od Havany v provincii nesouci poeticky nazev Pinar del Rio (borovice nad rekou) a ubytovavam se v bungalovu hotylku Villa Soroa. Kupodivu, rezervaci, kterou jsem si pred par dny telefonicky udelal maji zaznamenanou, coz me pri mistnim chaotickem zpusobu administrativy nemalo prekvapuje.

V nedeli se valim na plazi a a rozmlouvam s Miguelem (kubanskym kamaradem z Akademie ved, kdyz tu se mi do mysli vkrade myslenka neco podniknout, co takhle vyrazit na vylet do Oriente (vychodnich provincii Kuby, vzdalenych od Havany asi 1000 km). Myslenku ihned realizujeme, hazime do batohu par tricek a plavky a vyrazime na nadrazi. Pokud cestuje cizinec sam, je to snadne, zaplati jizdne na vlak v dolarech, vzdy se pro nej najde volne misto a jede. Zato Kubanec, platici v narodni mene tu samou castku (takze cestuje dvacetkrat levneji), si musi jizdenku objednat tyden dopredu a opakovane vystat nekonecne fronty. Abychom to trochu popohnali, veze si Miguel velice uredne vyhlizejici dopis s mnoha razitky, ze me jako zahranicniho profesora doprovazi na konferenci, a to dela na nadrazi divy. Behem hodiny ma jizdenku vyrizenou a v pondeli odpoledne uz sedime ve vlaku a pred nami je patnact hodin drkocani.

V západní části Ferganské kotliny leží město Kokand (Qoqan), jehož jméno znamená v překladu „Město větrů“. Kdysi býval zastávkou na Hedvábné stezce, ale z její doby se žádné stavby nedochavaly.

Hedvábná stezka pokračovala ze Samarkandu přes území dnešního Tádžikistánu, přes města Pendžikent, Kir a Kodžand, až dospěla do Ferganské kotliny. Nepředstavujte si však kotlinu jako někde v Krkonoších, tahle má v průměru přes sto kilometrů! Dnes se o ni dělí Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán.

V Samarkandu můžeme navštívit dvě velmi významné mešity. Obří Bibi-Chanym bývala největší mešitou na světě, zatímco malinká Hazrat Hizr vždy ochraňovala cestující po Hedvábné stezce. Že v nejnavštěvovanějším historickém městě Uzbekistánu nestojí pouze památky, ale plyne zde i zajímavý všední život, jsme se přesvědčili na hlavním bazaru.