Jsme zpátky v Uzbekistánu a míříme přímo do pouště Kyzylkum. Město Nurota se nachází 200 kilometrů severně od Samarkandu, v minulosti se jmenovalo Nur a již ve starověku mělo významnou strategickou pozici na hranicích kultivované krajiny a prázdné stepi.
První zprávy o městě Buchara pochází z roku 2500 př.n.l. Díky své poloze na řece Zaravshan to byla vždy významná oáza v poušti, která se stala důležitou zastávkou všech obchodních karavan. Její příjemné prostředí ještě podpořilo město výstavbou dobré kanalizační sítě. V Buchaře se nachází celkem 120 bazénů a posezení ve stínu 400 let starých morušovníků přijde v odpoledním vedru k duhu i dnes. Proto se zde taky vždy dařilo řemeslníkům a obchodníkům. Například výroba nožů má v Buchaře staletou tradici.
Cesta přes poušť Karakum byla pro karavany kvůli vedrům jednou z nejnáročnějších částí celé Hedvábné stezky, proto zde byly rozmístěny karavanseraje každých 20 kilometrů. Jednu z důležitých zastávek na trase z Mervu do Nisy představovalo město Abiverd. Starobylý Abiverd prožil svůj vrchol v 10. století, v roce 1221 však byl zničen Mongoly.
Setkání s toaletami v jiných zemích v každém z nás vyvolává různé pocity. U někoho rozčilení a touhu vrátit se domů, u jiného zase úsměv a radost ze seznámení se s jinou kulturou. Nyní vyrazíme do Ladakhu.
Již „plnohodnotným“ občanem! Dojel jsem si na radnici (kde jsem začátkem prosince nechával žádost) pro průkazku! Je to fajn, Japonci na to slyší mnohem víc a malá kartička je samozřejmě mobilnější oproti relativně velkýmu pasu. U přepážky pro cizince nikdo nebyl, čili za pět minut bylo po všem a jak mě paní upozornila „nosit stále s sebou.“
Dobrodružstvo, príroda, poznanie. To sú tie správne oktány do motora cestovateľskej duše motorkára. A práve takáto zmes poháňala motory ôsmich Slovákov počas 9000 km dlhej výpravy zo Slovenska ku Kaspickému moru.
Nedávné mistrovství světa v hokeji se konalo v lotyšské Rize. Riga, to je nejen město hokeji zaslíbené,ale bezesporu jedno z nejzajímavějších měst Evropy. Největší město Pobaltí, hlavní město Lotyšska, díky své poloze u ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu byla už od pravěku osídleným místem, obchodní a dopravní křižovatkou cest mezi východem a západem, jihem a severem.
Ráno se na nás cestou z recepce tak trochu nalepil Nor Egil, samotář, už asi měsíc na cestách. Povídal nám o Myanmaru, kde jel v noci autobusem, kterýmu nesvítila světla, pročež nějaký malý dítě prej sedělo na kapotě a svítilo na silnici baterkou. Taky byl v Severní Koreji a zdá se, že komunistickej režim začal větřit možnost dobrýho výdělku přes turisty lačný návštěvy tohodle panoptika, všechno je tam (pro turisty) dost drahý. Nakonec nám ještě sdělil, že u nich doma je v zimě světlo jen čtyři hodiny denně a v létě pak zase světlo furt, což je blbý, protože když jde v noci z hospody, tak už svítá a on pak nemůže spát. Nakonec nám dal vizitku i s odkazem na jeho cestovatelský web, rozloučili jsme se a každej šel po svejch.
V Pakse jsme velmi časně ráno, takže se nám podaří chytnout pěkný pokoj u pana Vonga. Mluví nejen plynně anglicky a francouzsky, ale také polsky. Prý od šedesátého prvního studoval deset let v Polsku a z té doby zná i Prahu. Při snídani rozkládáme trochu po polsky a plánujeme další výlety. Rádi bychom to zkusili po vlastní ose. Organizované výlety jsou na nás trochu drahé a trochu moc organizované. Guest house nabízí půjčování motorek za sedm dolarů na den. Do toho jdeme. Pan Vong vybírá ze svého motoparku dva pěkné modré kousky, které zdobí nápis Zong Shen. Výborně, vyzkoušíme čínskou výrobu. Naštěstí jsou stroje konstruované tak, aby to pochopili i Číňani. Je to poloautomat bez spojky s trochu pofidérním řazením.
Největší šance máte určitě při cestování po Asii. Je zde totiž mnoho různých kultur, náboženství a národů a takřka každý slaví svůj vlastní Nový rok. Většina jich připadá na začátek kalendářního roku.
Nshima je kaše uvařená z hrubé kukuřičné mouky (zásadně z bílé kukuřice). Je to jednoduché jídlo, ale po třech měsících pobytu v Zambii, když nemáme nshimu dva dny za sebou, jsme celí nesví.
San Juan Hlavní město Portorika je rozvinutou moderní metropolí s nádherným pobřežním pásmem udržovaných pláží, je obchodním centrem země, ale zároveň má zachovalou historickou část, která je více než 500 let stará.