Cestovatelé od antiky po 20. století

Důstojník britské armády v Indii, který byl jmenovám do funkce politického představitele v Kašmíru. Jeho touha proniknout do Tibetu se mu vyplnila, když roku 1904 porazil tibetskou armádu a donutil Tibeťany podrobit se Číně.

Vůdce expedice do vnitrozemí Aljašky. Na své cestě využíval saní, člunů nebo kajaků.

Lékař, jež pobýval v Asii a v Africe, kde se dokonce oženil s místní domorodkyní. O svém putování sepsal cestopis, který se bohužel nedochoval.

Mořeplvec, který dosáhl největšího úspěchu v 1. éřě portugalského pronikání.

Posrtugalský mořeplavec Castro zmapoval značnou část pobřeží indického oceánu.

Severní i Jižní Ameriku procestoval francouzský přírodovědec a později i diplomat. Jeho výprava dvakrát prošla napříč rovníkovou Amerikou.

Cartier se významně zasloužil o objevování Ameriky. Kromě řeky Svatého Vavřince zanesl na mapu například Magdalenino souostroví.

Při své cestě kolem světa objevil anglický mořeplavec spoutu nových ostrůvku zejména v Oceánii.

Nizozemec Carstensz vyplul hledat pevninu na jihu země, jeho výprava se ale nepovedla.

Osm měsíců putoval šedesátiletý Carpini z Lyonu do Mongolska s papežským poselstvím. Odpověď, kterou přinesl, ale neznamenala žádný pokrok v možnosti ubránit se Tatarům.

Portugalec Capelo se do Afriky podíval na dvou velkých cestách. Obě podnikl s kolegou Roberto Ivensem.

Portugalský mořeplavec se dostával dál a dál po pobřeží Afriky. Kde doplul, vztyčil kamenný sloup.

Ne Magalhães, ale Cano nakonec úspěšně dovedl loď Victoria zpět do Evropy, aby tak dokončila cestu kolem světa.

Cameron se zasloužil o mnoho významných objevů na africkém kontinentu. Nejvýznamnější byl asi jeho objev řeky odvádějící vodu z jezera Tanganjika

Syn francouzského pekaře toužil po dobrodružství z knih. Už v sedmnácti letech se dostal do Afriky a po tři sta letech jako první Evropan vkročil do Timbuktu. Jeho nedostatečné vzdělání, ale zabránilo hlubšímu poznání Afriky.