Vyberte si z širokého spektra aktivit na cestách. Můžete se vydat do hor, na safari, potápět, za tradicemi, přírodou nebo třeba za památkami UNESCO.
Městské bazary tisíců barev, vůní a chutí, pohostinní lidé, nebetyčné hory a ledovcová jezera zbarvená neuvěřitelnými odstíny. To je Tádžikistán – nejchudší, ale nejkrásnější země bývalého Sovětského svazu.
I když nám nenarostly žábry a nezadržíme dech dlouhé hodiny, můžeme si už dnes s rozkoší a klidem prohlížet krásy podmořského světa. Bali, Velký bariérový útes nebo mexický ostrov Cozumel jsou jedny z takovýchto podvodních perel.
Pod obrovskou Mount McKinley se rozkládá pravá severská divočina. Pěšiny tu nevedou, takže musíte (stejně jako medvědi grizzly) vybírat nejlepší cestu sami. Až vás to omrzí, vezměte kánoe a zamávejte tuleňům.
Dva rozčilení ptáci kolem sebe krouží v provizorní aréně. Dav lidí okolo skanduje a sází na výherce. Zvířata budou bojovat o holý život! Kohoutí zápasy asi jen tak nevymizí.
Kousek za hradbou skalnatého hřebene pohoří Dauladhar, který se zvedá z indického Panžábu, se ukrývá zapomenutý svět vysokohorského Himachal Pradeshe. Čas tu plyne pomalu, aby ukázal soužití lidí a hor.
Migrace je pozoruhodný přírodní úkaz, při kterém dochází k přesunům milionů zvířat po povrchu planety. Pro zebry, medúzy nebo tučňáky ovšem rozhodně nejde o nějakou „nedělní procházku“, ale o klíčovou životní událost, při níž jde o život.
Země za polárním kruhem je plná divoké přírody, adrenalinu a zajímavých lidí. Bez pochyby je to velká exotika, kterou jsem si nemohl nechat ujít. Cílem cesty nebylo pouze poznávání tundry na konci Evropy, ale také jejich původních obyvatel – Sámů.
Hlavní město Polska znají – alespoň podle jména – všichni. Město povstalo z ruin 2. světové války jako bájný Fénix. Psát o Varšavě a nezmínit hrdinství jeho obyvatel je jako psát o Novém Městě Pražském a vynechat Karla IV.
„Ze všech činností, které znám, je nejlepší jízda na kole. Ještě lepší než jízda na kole je jízda na kole v Itálii. A ještě lepší než jízda na kole v Itálii je jízda na kole v Toskánsku.“
Kdyby Irsko nemělo ve znaku zelený trojlístek, mohlo by v něm být jízdní kolo. Je to země na samém kraji Evropy, a protože není nikterak hospodářsky silná, nejezdí po zdejších silnicích tolik aut, jak bychom snad čekali.
Aktivní vulkány Poás a Irazú jsou součástí horské soustavy Kordillera Central, jedné z nejvýše položených oblastí hřebene středoamerické Kordillery.
Divoké indiánské kmeny, snové pláže a stovky malých ostrovů obydlených třeba jen jedinou rodinou. To je turisticky opomíjené panamské souostroví San Blás.
Pot, mouchy a píchlé duše jsou daň za cyklistiku v Pyrenejích. Získáte ale tolik, že vám to vůbec nebude vadit. Odlehlé hory totiž rozhodně nejsou tak zasažené turismem jako Alpy.
Do Alžírska ročně zamíří jen velmi málo cestovatelů, a to především do oblasti pohoří Hoggar a Tassili. Avšak ty největší klenoty této chudé země, která byla více než deset let zmítána občanskou válkou a terorismem, se nacházejí právě na severu.
I během vlády Sovětského svazu si dokázali až překvapivě zachovat své zvyky a tradiční způsob života. Dnes je ohrožuje intenzivní těžba plynu v severních oblastech Sibiře a s ní související rozvoj infrastruktury. Dokáží si Něnci, národ tradičních pastevců sobů, poradit a přežít i v 21. století?