ROZHOVOR: S Vendulkou Pánkovou o bollywoodském tanci i dalších tanečních stylech

Jaký styl tance máte vlastně nejraději? A proč?

Co se týče orientálního tance, miluji drum sola (tanec na bubnová sóla), tanec s rekvizitami (např. křídla Isis, hedvábné vějíře) a orient fusion (fúze orientálního tance s jiným tanečním stylem – například orientální flamenco, gypsy fusion, tango oriental).

Na drum solech mě baví „vychytávat“ jednotlivé údery bubnu, křídla Isis mě už jako začínající tanečnici okouzlila svou efektností a dramatičností. Při tanci s vějíři můžu do vzduchu „kreslit“ jemné nuance v hudbě a více se položit do emocí, a poslední dobou mě nadchly fúze tanečních stylů, které dávají prostor kreativitě, fantazii a originálnímu pojetí tance – například flamencem nebo cikánským tancem lze orientální tanec hezky „opepřit“ a přidat temperament.

Samozřejmě nemohu zapomenout ani na bollywood, který mne učaroval svou energií, dynamičností, emocemi a možností tancem vyprávět příběhy. A čím dál více mě také baví zkoušet i jiné taneční styly než jen tanec orientální, a obohacovat tak svůj „taneční slovník“.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Je ještě něco, na co jste si ve své taneční kariéře netroufala a chtěla byste?

Pohrávám si s myšlenkou setřást trému a nechuť k soutěžení a vyrazit na nějakou profesionální taneční soutěž, ať už u nás, nebo v zahraničí. Vyrazit za tancem třeba do Egypta, uspořádat svou malou taneční show v divadle, nebo se učit bollywoodský tanec přímo v Indii… Tak uvidíme, co z toho se zdaří, držte mi pěsti.

Kam byste se za tancem chtěla vycestovat a proč?

Jak jsem již zmiňovala výše, moc ráda bych se podívala do Egypta, kolébky stylů orientálního tance, které jsou u nás nejvíce rozšířené, abych „přičichla“ k prostředí, z kterého tento tanec vyšel. Zúčastnila se místního tanečního festivalu, učila se od zdejších tanečních „hvězd“, naučila se autentický folklór a samozřejmě bych se také hned vrhla na trh, abych obohatila taneční šatník výtvory místních kostýmových návrhářů.

A v neposlední řadě mě vždy fascinovala historie Egypta, takže bych tuto zemi a její památky a lákadla ráda navštívila i z tohoto důvodu. Dalším snem je cesta do Indie, kde bych ráda využila možnosti naučit se jak místním klasickým, tak folklórním tancům.

Je nějaká země, kam se touží jet vzdělávat každá tanečnice? Proč?

Myslím, že z odpovědí výše je to jasné… Egypt.

Pokud by chtěl nějaký lajk poznat (pouze z pozice diváka) o čem vlastně orientální tanec je, kam by se měl vydat, ať už v České republice za nějakou profesionální show nebo do zahraničí?

Pod pojmem orientální tanec se skrývá nespočet různých stylů, takže nejlepší volbou je dle mého navštívit nějaký větší taneční festival, kterých se u nás během roku koná hned několik. Na nich tanečnice představují pestrou paletu stylů orientálního tance a jeho tradičních, folklórních i moderních podob.

Určitě můžu doporučit například festival Let’s dance, který letos slaví již 10. jubilejní ročník, a jehož galashow je každý rok velice pestrá a poskládaná tak, že si na své přijde každý. Výkony jsou vždy vysoce profesionální a pravidelně zde můžete vidět i zahraniční hvězdy orientální scény. Jinak je jistě nejlepší jet přímo do země, která je „kolébkou“ daného tance. Ale to už je přeci jen dražší a časově náročnější.

Vy své zkušenosti v kurzech i předáváte dál. Co vás na tom nejvíce baví?

Výuka mne naplňuje z mnoha důvodů. Kromě toho, že se mohu živit tím, co mě baví, a co miluji, mne vždycky naplňuje radostí vidět, jak ženy na kurzech „rozkvétají“, jak se zlepšují, rozhýbávají, jsou ženštější, radostnější a lépe se cítí ve svém těle.

Vnímám tanec nejen jako estetickou záležitost, ale také jako činnost terapeutickou – je lékem pro tělo i duši. Proto mne také čím dál více láká téma taneční terapie a zdravotní aspekty pohybu, neustále se vzdělávám a snažím se nabité vědomosti svým tanečnicím předávat, a pečovat nejen o jejich krásu a ladný pohyb, ale i zdraví a psychickou pohodu.

Čím je orientální tanec pro ženy lákavý?

Orientální tanec, jak jsem už zmínila výše, je nejen skvělý pro zlepšení ladnosti pohybu, flexibility těla a jeho posílení či jemné vytvarování. Kromě toho, že vás nenásilně rozhýbá od hlavy až k patě a naučíte se pracovat i se svaly, které jste netušili, že máte, prokrvuje především oblast pánve (proto láká třeba ženy, které mají problémy s otěhotněním, nebo gynekologické problémy). Považuji ho za prospěšný pro ženy všech věkových i váhových kategorií (vedu například i kurzy pro zralé dámy, které dokazují, že tančit se dá s entuziasmem i po sedmdesátce!).

Samozřejmě je ale třeba mít zkušenou lektorku, která ví, jak vás pohyby naučit tak, abyste si neublížili. Tanec je to také velmi feminní, takže v dnešní uspěchané (a někdy až příliš emancipované) době ženám umožňuje vrátit se sama k sobě a dovolit si být skutečně ženská. Tancem se také skvěle uvolňují emoce, a vyplavené endorfiny spolehlivě zlepší náladu. Nezanedbatelný je také aspekt sociální – ženy na kurzech mohou potkat nové kamarádky.

Tančí jej ve světě i muži?

Orientální tanec není jen doménou žen, ale tančí ho i muži. I k nám často zavítají egyptští i jiní zahraniční lektoři. Takže pánové – nebojte se toho, a začněte tančit! Jen mužům budou pravděpodobně bližší spíše folklorní styly, i když i v Čechách máme skvělé tanečníky klasického orientálního tance, nebo tribal fusion. Případně můžu pánům doporučit tanec bollywoodský – hodila by se nám posila do skupiny Diwali!

Občas se stane, že žák překoná učitele. Překonala vás už některá z vašich žaček? Jak to nesete?

Taková situace nastat určitě může a nevidím důvod, proč to nést špatně, každý má svou cestu a své možnosti, a pokud jsem mohla k cestě šikovné žačky přispět a alespoň kousek ji „doprovodit“ a pomoci ji se dostat zase o kus dál, je to pro mne čest.