ROZHOVOR: Bhútán, země blízko nebe, vás oslní v Náprstkově muzeu

Návštěvníci mohou v Náprstkově muzeu navštívit novou expozici Bhútán. Na co konkrétního se můžou těšit?

Návštěvníci se mohou těšit především na textil, který je prvořadým uměleckým řemeslem v Bhútánu, dále na nádherné fotografie, které zachycují bhútánskou přírodu a architekturu.

Výstava je tvořena zápůjčkou z Královské textilní akademie v Thimphu, kterou doplňují předměty z Náprstkova muzea.  Jedná se zejména o textil a oděvy, a dále o šperky, které oděvy doprovázejí. Tkalcovství je vskutku výsostným uměleckým řemesel v Bhútánu, kterému je věnována neobyčejná pozornost. Tradičně tkaly pouze ženy, a to i ženy z aristokratických rodin. V současnosti je Její výsost královna-matka patronkou Královské textilní akademie. Cílem akademie je uchovávat tradiční řemeslo a zároveň ho přenést do moderní doby. To můžeme vidět i na vystavených ukázkách, kde můžete obdivovat historické oděvy a zároveň moderní zpracování, které zhotovili současné designérky a tkadleny.

Symbolická okna do Bhútánu potom představují fotografie otce a syna Thomových, které byly vybrány tak, aby ukázaly krajinu a architekturu Bhútánu, a především obyvatele země v tradičních oděvech, které se zde dodnes nosí.

Bhútán je jedna z těch tajemnějších a méně objevených oblastí himálajské části Asie. Čím zaujal Vás?

Nebudu hovořit o horách a krajině, i když to je zde bezesporu nádherné. Zaujal mne přístup Bhútánců k tradici, tedy konkrétně ke tkalcovství. Tkalcovství oficiálně podporují a považují je za výraz bhútánské identity. Zároveň se však nesnaží uměle v čase konzervovat cosi jako „starobylost“. Inovují a myslím, že to dělají velmi dobře. Používají tradiční ruční tkalcovské stavy, užívají tradiční techniky tkaní, ale vytvářejí nové vzory, takže současné výrobky působí zcela moderně.

Ruční řemeslné  textilní techniky bohužel u nás hodně mizí. Jsou pracné, náročné na čas, a výsledek bývá pro spotřebitele finančně náročný. Navíc je běžný spotřebitel vnímá jako něco, co se nehodí do dnešní doby. Také se ztrácí povědomí o kvalitě. Naše textilní výroba a i umělecké řemeslo bohužel také hodně utrpěly během posledním dvaceti let. Je proto sympatické vidět výrobky z tak vzdálené země, kde tradice udržují, ale tak, aby byly skutečně stále živé.

V čem je vlastně bhútánská kultura výjimečná?

Podle mne určitě vztahem k tradici. Líbí se mi, že je zde stále živá. Bylo by ale laciné a i chybné stěžovat si, že v jiných asijských zemích tradice mizí. Některé mizí, jiné se přetvářejí, a jakmile se přetvářejí tak, že výsledek neodpovídá naší představě o „uchovávání tradice“, máme sklon nad tím naříkat. Je však pravda, že v mnoha zemích mizí to, co by vlastně mizet nemuselo a co by mohlo nadále zůstávat součástí kultury. Zdá se, že v Bhútánu je vývoj docela vyvážený.

Hodně se mluví o již zmiňovaném místním tradičním tkalcovství. Na co přesně se může návštěvník těšit z tohoto oboru?

Návštěvník uvidí různorodý textil, od interiérového po mužské a ženské oděvy. Mimo jiné zde máme dvě velmi zajímavé obřadní haleny, které patří do venkovského prostředí, dále roucho patřící sestře prvního bhútánského krále z počátku 20. století, ale i moderní výrobky, které získaly ocenění na designérských soutěžích v Bhútánu.

Nedílnou součástí jsou i hory. I těch si návštěvník výstavy užije?

Určitě. již jsem zmínila fotografie otce a syna Thomových. I když tato výstava nebyla koncipována cestovatelsky.

Výstava je připravená pouze z Vašich sbírek nebo i z předmětů přímo z Bhútánu?

Zápůjčka je doplněna o předměty z naší sbírky. Jedná se též o textil a šperky, které jsou součástí daru, které muzeum získalo počátkem osmdesátých let od soukromé osoby, která zde pobývala.

Ideální dobou pro návštěvu je tato sobota. Budou připravené i jiné výstavy?

Určitě chceme pozvat návštěvníky na výstavu Rituály smrti, která patří do cyklu Smrt, pořádaného Národním muzeem. Je to výstava, která přibližuje vztah k mrtvým a pohřební rituály v mimoevropských kulturách, jak historických tak současných.

Bhútánský večer – Pražská muzejní noc 13. 6. 2015 Emoce Bhútánu – promítání fotografií z Bhútánu na nádvoří po celou dobu programu Bhútánské imprese – bhútánská hudba na nádvoří po celou dobu programu Bhútán: poslední Šangri-la – přednáška o Bhútánu v historickém interiéru knihovny Náprstkova muzea, přednáší Rudolf Švaříček Největší stádo draků – vyhlášení soutěže o nejlepšího draka, vyvrcholení shromažďování maleb a dalších ztvárnění draků Degustace Himálaje – ochutnávky exotické kuchyně Tekutý Himálaj – ochutnávky nápojů zemí pod Himálajemi – kávy, čaje Výtvarná dílna pro děti – „Vytiskni si svoji lungtu“ – razidla a razítka s motivy Bhútánu Nejdelší lungta – vytvoření nejdelšího provazce modlitebních praporců, společné vytvoření rekordu Dewali: svátek světel – krátkodobé rozsvícení posvátných 108 světýlek (lampiček) na nádvoří Holi: svátek barev – malování bhútánských motivů na obličej Další informace k programu cyklu festivalů Barevné nádvoří najdete na webu Náprstkova muzea.