HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Projekt „Cesta domů“

Projekt „Cesta domů“

Cesta domů je projekt Charity České republiky. Umožní malým šestiletým dětem na mongolském venkově zůstat s rodiči a nemuset odcházet na dlouhých 10 let do internátních škol.

Charita Česká republika právě zahájila nový projekt zaměřený na pomoc pro malé děti na venkově, financovaný ze strany Ministerstva Práce a Sociálních věcí ČR. Tímto článkem bychom se s Vámi rádi podělili o radost z jeho zahájení.

Cesta k jeho realizaci začala již před několika lety a byla podpořena ze strany Ministerstva školství Mongolska, českého zastupitelského úřadu v Ulánbátaru a ve finále  již zmíněným Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, které na projekt uvolnilo 17 milionů korun.

Mongolsku se podařilo odtrhnout od sovětského bloku v roce 1990 a vzápětí nastoupilo, poprvé ve své historii, cestu k parlamentní demokracii a zavedení tržní ekonomiky. Bohužel léta závislosti na bývalém Sovětském svazu udělala své. Po krátké době přišlo zhroucení ekonomického a sociálního systému. HDP poklesl mezi léty 1990 a 1992 o neuvěřitelných 20 procent. Následoval pád, měny, po kterém se situace začala pomalu stabilizovat.

Sociální rozvrat, který chaotická transformace způsobila, se i přes obnovení hospodářského růstu, stále nepodařilo úspěšně vyřešit.  Na mongolském venkově byly změny způsobené kolapsem ekonomiky markantnější než ve městech a mnoho obyvatel odešlo již tehdy do hlavního města Ulánbátaru. Tento migrační trend pokračuje dodnes a zdá se, že se v posledních letech ještě více zrychluje.

Špatná zdravotnická, vzdělávací a dopravní infrastruktura na venkově vytvářejí složité životní podmínky, které často komplikují život  i zdraví obyvatel. Migrace do měst je navíc umocněna televizí, která si velmi rychle našla místo v mongolských jurtách. Mnoho převážně mladých venkovanů prochází deziluzí a nechtějí dále žít tradičním způsobem života, který se stále více jeví jako velmi riskantní a značně nepohodlný. Vše dotváří neucelená státní politika, která na venkov už nedosahuje a tak jen zesiluje u venkovských obyvatel oprávněný pocit, že se na ně jaksi zapomnělo.

Mongolsko

Mongolský venkov byl dlouhá léta na okraji zájmu společnosti. Kdo měl možnost, snažil se přestěhovat do města, pokud možno do Ulánbátaru. Jsou tam lepší školy, zdravotní péče, služby a mnoho dalších věcí, které lze označit jako výdobytky civilizace. Kdo by nechtěl mít tekoucí teplou vodu, splachovací záchod v teple domova, telefonní signál, či možnost vyrazit na nákup skoro kdykoliv.

Mongolský venkov žádnou z těchto možností nenabízí. Život je tam extrémně tvrdý a náročný. Život pastevce provází povětšinou jen dřina a odměnou je mu nejistá obživa. Nelze se tedy divit, že se mnoho Mongolů snaží odejít. Prodají stáda a přijedou na neznámé místo do neznámého světa, který je velice často pohltí a nedá možnost návratu. Statisíce lidí pak žijí na předměstích, bez práce, v neuvěřitelně špatných životních podmínkách. Valná část roku je ještě snesitelná, ale zima s sebou přináší dramatické zhoršení, skoro polovina města živořící v jurtách nebo v malých domečcích si topí levným uhlím a město se tak na mnoho měsíců zahalí žlutým oblakem, smogem, který dusí všechny a všechno.

Mongolsko prochází v současné době významnou změnou z hlediska základního vzdělávání. Nástup do první třídy základní školy se změnil z 9 na 6 let věku. Malé děti z venkova jsou nuceny odcházet od rodiny a studovat v internátních školách, jejichž stav je velice často špatný. Mongolské ministerstvo školství si je vědomo špatného stavu těchto zařízení, ale není schopno je v současné době rychle opravit. Zástupci ministerstva jsou si také vědomi nízkého věku prvňáčků a rizik spojených s jejich pobytem v internátech, kterých je více než dost.

Navíc sociální služby a práce s komunitou jsou na mongolském venkově v počátcích. Většinou se profesionální sociální pracovníci z hlavních měst provincií soustředí na vyplácení různých sociálních dávek a příspěvků, práce s lidmi je pro ně vedlejší. Většina z těchto pracovníků nemá potřebné sociální vzdělání.

Obraz života v mongolských městech v očích obyvatel venkova je navíc velmi často nereálný a nese s sebou rozpor v kvalitě života.

Nedostupné kvalitní vzdělání a sociální služby jsou jedním z významných faktorů zapříčiňujících nárůst migrace z venkova do velkých měst. Mongolsko jako země s tradiční pasteveckou kulturou postupně ztrácí svou jedinečnost a národní identitu díky dramatické vnitřní migraci.

Tohle chce výrazně měnit nový projekt, který Charita Česká republika připravila ve spolupráci s českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.

V první fázi bude projekt probíhat ve vybraných komunitách kraje Bulgan a zpřístupní vzdělání dětem, které by měly nastoupit do první třídy. Vzdělávání bude probíhat v jejich přirozeném prostředí, a to prostřednictvím interaktivního radiovysílání. Nejmenší; školou povinné děti ve věku 6-8 let, které vzhledem ke svému věku mohou jen stěží bydlet v nevyhovujících internátních zařízeních vzdálených mnoho kilometrů od svých rodin, budou vyučovány doma a jejich domácí učitelé budou naváděni profesionálním pedagogem ze vzdálené internátní školy. Díky této možnosti bude zabezpečen kontinuální vývoj dětí a také se setře rozdíl mezi venkovem a městem, kde děti docházejí do škol jen během školních dnů.

Do přípravy a průběhu projektu Charita Česká republika zapojí studenty oboru sociální práce, kteří jsou zapojeni již do stávajícího projektu Charity v Ulánbátaru.

Součástí projektu je také práce s rodinnými příslušníky, a členy komunity, ze kterých budou vytrénováni domácí učitelé.

Projekt také počítá s následným vzděláváním lokálních autorit a předáků komunit, kteří budou významně pomáhat při komunikaci s jednotlivými rodinami a také podporovat členy komunity v udržování tradičních hodnot a způsobu života.

Kromě kvalitního a levného vzdělání pro děti (výrazná úspora finančních nákladů oproti internátní formě), jejich plynulého psychosociálního rozvoje a zabezpečení fungování tradiční rodiny je důvodné se domnívat, že projekt zapříčiní postupné snížení migračních tendencí venkovského obyvatelstva do měst a tím i snížení sociální tenze tamtéž. Fungující rodina na venkově zajistí kontinuitu tradiční rodinné péče o seniory, kteří jsou kvůli odchodu svých dětí a příbuzných do větších měst odkázáni na pomoc státu. V rámci rozšířené rodiny tak bude fungovat vzájemná sociální podpora.

Zlepšení životní situace v odlehlých regionech a zpřístupnění kvalitních základních služeb snad zamezí odlivu mladých lidí do měst, čímž se omezí fenomén stárnutí venkovské populace.

Věříme, že projekt tak podpoří rozvoj celého regionu a uvede do pohybu další pozitivní socio-ekonomické procesy.

Setrvání lidí na venkově umožní udržení tradičního způsobu života, pokračující předávání tradičních hodnot a tím zamezí ztrátě specifik, které činí mongolskou kulturu a společnost jedinečnými.

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí