HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Perník a Koperník. Mají překvapivou spojitost.

Perník a Koperník. Mají překvapivou spojitost.

Rýmující se titulek vlastně vůbec neříká, o čem článek bude a jen opravdovému znalci Polska dojde společný jmenovatel. Město Toruň je rodištěm slavného astronoma a zároveň výrobcem vynikajícího perníku.

Perník

Zdálo by se, že na perníku nic není. Ostatně Toruň není zdaleka jediné město, které se jim chlubí, stačí vzpomenout na české Pardubice. Toruňští vzali „svůj“ perník vážně a nejen že jej vyrábějí a vyvážejí, ale rozhodli se mu zasvětit i jedno ze svých muzeí. Tvrdí sice, že to je „jediné perníkové muzeum v Evropě“, ale tady toruňským přiznejme právo na omyl. I u nás jedno najdete – a to v Perníkové chaloupce č. p. 38 v Rábech.

Toruňský perník je jednou z nejznámějších potravinářských značek v Polsku, a pokud se za ním vydáte, vezměte si sebou pro porovnání ten pardubický. Je dobré mít sebou kontrolní vzorek umožňující si udělat jasnou představu o tom, co vyhlášená značka obnáší. Doporučuje deset z deseti nevěřících Tomášů. Porovnání totiž vůbec není od věci. Toruňský perník má podobně jako ten pardubický stejně dlouhou, od středověku táhnoucí se historii. Medové těsto se peklo „odjakživa“ mimo jiné proto, že „vynález“ řepného cukru je mnohem mladšího data, než znalost včelích produktů. Ovšem jakmile se k výrobě a historii přidaly produkty z objevitelských cest, jmenovitě vanilka, kardamom či pepř, získalo těsto výrazně originálnější a exotičtější příchuti. Přestože to může znít divně až ostře, tak trocha pepře dodává toruňskému perníku silnější šmak.

Koperník, nejslavnější toruňský rodák

Mikuláš Koperník se svou heliocentrickou teorií dost protivil církvi, která prosazovala Zemi jako středobod vesmíru. K něčemu takovému musel mít hodně velký kus odvahy. Měl ji po kom zdědit, protože otec a děd z matčiny strany se účastnili vedení povstání, jež osvobodilo Toruň od nadvlády řádu německých rytířů. Když se 19. února 1473 narodil Mikuláš, nikoho nenapadlo, že se díky svému vzdělání dostane do silného střetu s církví. Ta tehdy ovládala myšlení evropského kontinentu a lidově řečeno, uzurpovala si patent na rozum a pravdu. Zprvu to u mladého Koperníka vypadalo na příjemnou koexistenci s církví – koneckonců absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římě. Historie a Koperníkovo vzdělání tomu ale chtěly jinak, a tak je dnes Toruň místem, kde se narodil zvídavý, přemýšlivý a dnes obecně známý astronom. Bylo by s podivem, kdyby se některá z toruňských firem nechytila příležitosti a nedala si Koperníkovo jméno do svého názvu. Namátkou jen dvě: jedna vyrábí perník a cukrovinky, druhá se stará o vzdělání.

Továrna na cukrovinky Copernikus patří k historicky nejstarším továrnám v regionu, založena byla roku 1751. Místní Univerzita Mikoláše Koperníka je sice mnohem mladšího data (založena roku 1945), což ale neznamená, že by poskytovala horší služby. Historie ne vždy zaručuje kvalitu. Na druhou stranu čísla a tvrdá data hovoří za vše: Univerzita má 16 fakult,  přes 4300 zaměstnanců, okolo 30 000 studentů a 242 vyučujících je držiteli profesorského titulu. A když už se budete toulat městem, tak po návštěvě Koperníkova rodného domu nezapomeňte navštívit planetárium. Přece jen je to na místě víc, než kdekoliv jinde. Jedna aktualita pro čtenáře Hedvábné stezky: pokud by vás lákalo k návštěvě toruňské Muzeum poutníků, tak je do listopadu 2012 z důvodů instalace nové stálé expozice zavřeno.

Festivalová Bydhošť je nedaleko

Až vám Toruň přijde malá a zatoužíte po něčem větším, nabízí se nedaleká Bydhošť. S více než 356 000 obyvateli je osmým největším městem Polska. Fantastické na něm je, že se tu ročně odehraje několik desítek festivalů, takže je velmi pravděpodobné, že během své návštěvy nějaký zažijete. Každá z historických etap, ať už  pruská, německá či polská, otiskla svou stopu do tváře města. Záleží jen na vás, kterou se vydáte hledat. Co třeba tu sakrální ukrytou v podobě mnoha kostelů, muzikální vyzývavě se pyšnící moderní operou, technickou, jež reprezentuje třeba zajímavý vodní kanál? Stačí si jen vybrat.

export_hs_gallery

Něco pro milovníky výbuchů

Jak dokazuje archív Gazety Wyborczé, sehrálo město svou úlohu i v německé propagandě. Album z roku 1944 se snažilo navodit dojem, že město německy zvané Bromberg náleží Němcům. Evokovat to měl nejen architektura či památníky, ale i spokojení vesničané, jako by vystřižení z německého venkova. Jejich zájem  na zdejším území není náhodný. Ostatně firma DAG Fabrik Bromberg vyrábějící výbušniny po sobě v lesích kolem Bydhoště zanechala památníky v podobě betonových staveb, výrobními halami počínaje a protiletadlovými kryty konče. Milovníci 2. světové války  a militarií tady mají hodně podnětů k výletům. Začít můžou v Eksploseu (to není chyba ale polský název) – zpřístupněné části areálu.

Bydhošťský prales

Nebaví vás militaria, unavuje nakupování a barokních či renesančních kostelů a secesních budov už máte „plné kecky“? Není nic jednoduššího, než popojet kousek za město, kde začíná Bydhošťský prales. Zatímco my si pod tímto názvem představíme neprostupné houštiny deroucí se za světlem ve stínu velikánů, místní vědí, že jde o relaxační zónu v těsné blízkosti města. Z toho pramení naprosto pohodová dostupnost. Borové monokultury, v tomto období výborné na houby, moc pralesovitě nevypadají, byť bloudit se v nich dá. Délka 65 kilometrů a šířka od 12 do 20 kilometrů přece jen nějaké prostory nabízejí. Včetně jezera, takže návštěvník není ochuzený ani o koupání, protože jezero disponuje pískovými plážemi.

Tip na kešku

GC3HET7 Toruński Grzyb – Toruňský hřib je vlastně dřevěným slunečníkem evokující odpočinkové výletní místo.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí