Po očku sleduji internet, jak se zde rozmáhá enkláva současných „moderních nomádů“, kteří se honosí různorodými tituly a zvučnými názvy firem a postují provokativní fotografie, aby nalákali na své programy nové klienty. Je to ale realita? Pojďme se na život těchto lidí podívat trochu jiným pohledem.
Také občas propadáte beznaději, že je pondělí a vy po víkendovém lebedění musíte znovu do pracovního procesu, rutinního kolotoče povinností a strachu, že nic nestíháte? Jen sedíte ve vydýchané kanceláři, zatímco oni se rochní na pláži! Vyvedu vás rychle z omylu! Mnohdy neníco závidět a neměli bychom se nechat ošálit iluzíromantickéscenérie. I ta po nějaké době totiž zevšední a vybledne.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Mořská pobřeží mají nesporně pro nás Čechy vůni exotiky a přirozeně, čeho se nám nedostává, po tom nejvícprahneme. Plaveme rádi a nejraději se koupeme ve vlastním potu úspěchů či neúspěchů podle toho, jak se naše záměry a plány vydaří.
Znám pár lidí, co měli “ty koule”, aby se přemístili a založili vlastní byznysy na území omývaná světovými oceány. Věřte nebo ne, i když vše zní nadmíru vznešeně a vzdušně, všude je chleba o dvou kůrkách. Nikdy není nic jednoduché, jak na první pohled vypadá.
Pracovní kočovníci
Ovšemže novodobí „pracovní kočovnící“ mají životní styl odlišný. Nic je neváže k jednomu místu, mohou si volit destinace podle situace, rozmaru, počasí nebo podle toho, jak se vyspí. Zažívaj ale jiné lapálie. Například vyčerpávající vedra, na která naše tělo není zvyklé, dotěrný hmyz nebo nefunkční internet.
Je sice nasnadě, že se všem nástrahám a dehydratacím organismu můžete spolehlivě vyhnout dodržováním pitného režimu, prostředí je úžasné, čerstvě voňavý vzduch proudí organismem a okysličuje smysly, na něž jste už dávno zapomněli, a pestrá strava ve vetšině případů organická a denní přísun tropického ovoce je bonusem. Navíc vám k životu stačí 4 trička a dvoje kraťasy, nemusíte kupovat oblečení na čtyři roční období ani platit nehorázné účty za topení. 🙂
Prokletí jménem písek
Novodobý trend „podnikání z pláže“ zní sice krásně – vždyť můžete celý den chodit v plavkách, zavinutí v pareu, sarongu či rozevlátých šatičkách a bosí. Velká nevýhoda písku je ovšem to, že máte písek úplněvšude, a to ÚPLNĚ VŠUDE!!! Je až úsměvné, jak všechna PRO mají svá PROTI, jako že ryba má kosti, psi blechy a moře vlny.
Zákeřné nemoci
Svědomití světoběžníci neponechají nic náhodě a nechávají si aplikovat všechna možná očkování, jež jsou nezbytná pro zvolená území. Hepatitida A, B, žlutázimnice, břišnítyfus, cholera, tetanovka jsou základními předpoklady pro odhodlání se k pobytu v různých zákoutích naší planety. Ovšem ne na všechno existují léky a prevence. Místo chřipky můžete chytnout horečku dengue (virus, který napadá organismus po komářím štípnutí, doposavad je to neléčitelná choroba, na niž neexistují medikamenty a může být až fatální). Oproti tomu malárii mužete předcházet užíváním léků, ale ta chemie, co je v nich obsažená, vaše tělo ochromí na několik měsíců a má devastující následky na lidské orgány.
Rozpálené slunce
Uvědomte si, že nemůžete vyrazit ven bez pokrývky hlavy a slunečních brýlí, musíte na sebe neustále patlat krém na opalování, nejlépe s vysokým ochranným faktorem, protože rakovina kůže je reálná hrozba.
Nepřátelská fauna
Kromě toho, že vás zaživa vysávajíkomáři o velikosti mouchy, si musíte hlídat, kam šlapete, zda se po zemi neplíží nějaký aligátor či vám jedovatý had netrůní v záchodové míse. Líbezné cvrkotání cikád už po několika měsících nemůžete ani vystát a jste alergičtí na všechnu zvířecí havěť a pavouky, kteří mají rozměry vaší ruky.
Boj proti systému
Jste-li stateční a proti všem přírodním elementům imunní, jsou vaše předpoklady pro žití na pláži dokonalé. Ale přesto se ze systému úplně nevymaníte, musíte si stále platit zdravotnípojištění a k tomu navíc cestovnípojištění, podávat daňovápřiznání, vyřizovat mezinárodnířidičsképrůkazy a řešit vízovépovinnosti, což je kapitola sama pro sebe. A pokud pracujete na dálku a jste odkázáni na internetové připojení, tak pak výpadky elektřiny (které jsou na ostrovech velice časté) jsou každodenně vašimi nočními můrami.
To je jen ve zkratce vše, co mě napadlo dodat k novodobému trendu. Bezesporu tento záviděníhodný životní styl může být lákadlem pro mnohé, má svá pozitiva a dotyčný si ho může náležitě vychutnat, protože je svým pánem, nemusí dodržovat pravidla docházky a kódu oblékání. Vyskytuje se tam, kde je mu příjemně, kde se cítí dokonale pohodlně a kde mu to vyhovuje. Pro mnohé je tato volnomyšlenkářská vize snem a sny se mají plnit a realizovat. Otestuje si sám sebe a své schopnosti, zda je dostatečně statečný ustát všechny nástrahy a strávit všechny kulturnírozdíly, adaptovat se na místní podmínky a zpracovat mentálně odlišnou životní úroveň. Nejeden z nomádů se musí mnohdy vyrovnat s pocity osamělosti či nepatřičnosti, pokud se nezabydlí v cizině s rodinou či partnerem a nezapadne do místní komunity.
Pokud si i vy pohráváte s myšlenkou, že dáte výpověď a odletíte na přepychové pobřeží a tam si budete v houpací síti chytat lelky a užívat si nicnedělání, dobře si to promyslete. Tipuji, že by vás to bavilo pouhých několik dnů. A pokud neděláte to, co vás baví, nemůžete dosáhnout úplného štěstí ani vnitřního naplnění… A takové vzácné poklady na žádné z pláží nenajdete. Najít smysluplnýprojekt, který má naději na úspěch, a udržet ho při životě, stojí veliké úsilí a jen někteří mají to štěstí, že mají tolerantní zaměstnavatele či štědré sponzory zajišťující pravidelné příjmy na dostačující živobytí.
Snažila jsem se zhmotnit povědomí o novodobých trendech, pojmenovat jejich klady i zápory a bez přikrášlování odkrýt závoj neznalosti podmínek v cizích krajích. Všechno na světě má samozřejmě různé úhly pohledu, jako i mince má dvě různé strany, a člověk, pokud je strůjcem osobního příběhu, nemusí zrovna ležet na pláži, aby odhalil svá poslání a obohacoval druhé svou přítomností a moudrostí.
AutorkaAlexandra Kropp alias Sama na Cestách je světoběžnice, inspirátorka, spisovatelka – průvodkyně do neznáma, která se vydala do světa uchopit své životní poslání a převést ho v každodenní realitu sdílení i altruistické pomoci. Pohodlí domova vyměnila s radostí za nejistotu dobrodružství a cestování, už více než tři roky se věnuje dobrovolnické činnosti ve světě a pomáhá těm, kteří to potřebují. Více najdete na www.facebook.com/samanacestach nebo na www.chicsoultravel.com. |
Přesně tak,každá mince má dvě strany. Je srandovní ta dnešní záplava článku o digitálních nomádech co leží na pláži s notebookem na klíně. Pochybuju že na tom monitoru vůbec něco vidí 🙂 Je důležitý si uvědomit, že spoustu těchto lidí živí firmy z Evropy nebo USA, tudíž jejich příjem musí pramenit z korporací nebo projektů co běží mimo zemi kde se právě nachází. Komunikovat s korporací nebo řídit projekt na dálku je mnohem těžší než ze stejný republiky, takže tito lidé musí obvykle pracovat mnohem víc než běžný český občan (někdy i 10 a víc hodin denně, často po nocích). Na delší dobu pak vyhledávají coworkingová centra, tudíž se opět uklízí do kanceláří a idylka pláže je tu tam. Samozřejmě benefit jít si ráno zasurfovat je nepřehlédnutelný, ale chce to velkou vnitřní morálku se pak dokopat k práci při teplotě okolí 30 a víc stupňů. Znám i extrémní případy, kdy lidi na cestách nevydělávají téměř nic, tudíž si doma neplatí sociální pojištění. Až se z putování vrátí domů do ČR, protože doma je přece nejlíp, budou se divit, že jim stát na důchod skoro nic nedá, i když je otázka jestli dá vůbec někomu. Taky se někteří nijak kariérně neposunují, rodinu nezakládají, v ničem se nezdokonalují, apod. Jako alternativu k digitálnímu nomádství vidím rozjetí vlastního businessu v ČR a podnikání měsíčních cest vždy s návratem do ČR. Finančně to výjde sice hůř, ale člověk může budovat kariéru, bydlení i rodinu zároveň, přitom z toho světa něco poznat a vždy má možnost se vrátit domů „do svého“.