HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Na návštěvě u slonů v ugandském Národním parku královny Alžběty

Na návštěvě u slonů v ugandském Národním parku královny Alžběty

Uganda v současné době zažívá turistický boom. Díky její rovníkové poloze a hornatému charakteru země je zde možnost pozorovat rozdílné ekosystémy, bohatou floru a stovky druhů zvěře. Není tomu jinak ani v případě Národního parku Queen Elizabeth.

Rozsáhlé savany, lesy, desítky kráterových jezer a úrodné mokřady. Celkovou atmosféru doplňují dominující jezera Edwardovo a Georgovo, která jsou propojena fascinujícím kanálem Kazinga. Na pozadí se vlní pohoří Rwenzori.

Největším podílem na ochraně přírodního bohatství Ugandy a růstu cestovního ruchu v této oblasti má bezpochyby polovládní agentura UWA. Tato iniciativa byla založena roku 1996 a v současné době sdružuje 10 národních parků a 12 přírodních rezervací. Její nelehký úkol tkví hlavně v ochraně zvěře a udržení přírodní rovnováhy.

Mezi denní chleba patří řešení případů pytláctví. Kromě této záslužné činnosti mají na bedrech i přilákání masového turismu do rezervací. V parcích vznikají turistická centra s možností ubytování, stravy a i několikadenních programů, a to pro cestovatele všech kategorií. Baťůžkáři určitě využijí kempy nebo hostely a ti bohatší si mohou užívat na terasách luxusních hotelů. Ovšem nenechejme se odlákat. Parky v Ugandě si stále zachovávají svůj ráz a divokou povahu.

Národní park královny Alžběty

Není tomu náhodou, že právě tento park patří mezi nejpopulárnější turistické destinace Ugandy. Byl založen v roce 1952 jako národní park Kazinga a o dva roky později byl přejmenován na počest královny Alžběty II.

Na ploše necelých 2000 kilometrů čtverečních žije stovka druhů savců, deset druhů primátů a úctyhodných 600 druhů ptactva. Právě proto většina milovníků přírody míří sem. Je jen málo míst na světě, kde můžete z bezprostřední blízkosti sledovat stovky koupajících se buvolů a slonů ve společnosti obrovských skupin hrochů. Na nekonečných pláních Ishasha se štěstím spatříte unikátní stromové lvy, kteří se ukrývají v korunách fíkovníků a číhají na nic netušící ugandské vodušky. Nemůžeme zapomenout ani na mnohačetné skupiny šimpanzů.

A jedeme…

Jelikož jsme absolvovali prohlídku parku Bwindi a jejich světoznámých goril horských, najíždíme do parku z jižní strany. Ihned míjíme ceduli Ishasha a tím pádem se dostáváme do oblasti jedinečných stromových lvů.

Marně koukáme do rozsáhlé savany a snažíme se najít alespoň hnědou tečku v korunách. Všichni kolem říkají, že lvi tu žijí, ale nejlepší variantou je objednat si průvodce, který ví, kde se v danou dobu lví skupiny nacházejí. Je nám jasné, že my sami žádného nespatříme a proto ujíždíme dál do nitra parku.

Čtěte také reportáž o treku k horským gorilám.

Gorilla treking nás finančně vysál, a proto nyní musíme trochu počítat. U vstupní závory několikrát troubíme, abychom vzbudili nesympatického vrátného a přiměli ho k vydání vstupního povolení. Ihned za první zatáčkou prudce brzdíme, protože nám v cestě stojí slon. Počáteční fotografická euforie s námi vibruje a karta se plní. Objíždíme ho v bezpečné vzdálenosti a pokračujeme dál po vyznačené cestě.

Po obou stranách pozorujeme velká stáda vodušek. Když se blížíme k Edwardovu jezeru, zastavujeme u velkého hejna Mangust žíhaných. Tato malinká šelmička dokáže být pěkně drzá. Je vidno, že jsou zvyklé na pohyb lidí v jejich blízkosti a ihned nám dorážejí na nohavice. Stačí párkrát zadupat a i ti nejodvážnější samci prchají. Pomalu dojíždíme do turistického centra poblíž luxusní Mweya Lodge, kde si zajišťujeme ubytování v nedalekém kempu a jdeme se ptát na možnosti.

Hned ten den si rezervujeme místo na lodi po kanálu Kazinga. Zbývají nám ještě 4 hodiny tak vyrážíme po okolí kochat se kráterovými jezírky. Působí impozantně. Všemi barvami hrající hladina je vložena do okolní zelené, hornaté přírody. Dostáváme plánek, který je docela srozumitelný a pohyb v parku tedy není příliš složitý. Nicméně po vydatných deštích z předchozího dne máme občas problém překonat obrovské bahenní lázně. Kde jinde si člověk může naplno vyzkoušet pohon 4 x 4 bájného LandCruiseru.

Kanál Kazinga

Vracíme se v podvečer, trošku nervózní, protože i s plánkem jsme se ztratili. Běžíme na břeh a naskakujeme jako poslední do lodi. Na protější straně jsou vidět mohutná tělo buvolů kaferských. Zvedáme kotvu a míříme tam. Už od začátku úchvatná podívaná. Z několikametrové vzdálenosti pozorujeme obrovská stáda, jak se rochní v bahně.

Popojíždíme dál, kde je zase nespočetné množství hrochů. Toto zvíře nás odjakživa fascinuje. Má pověst nejnebezpečnějšího tvora v Africe a statistiky to jenom potvrzují. Živě vzpomínám, jak nás hroch v Namibii pěkně prohnal. V přírodě nemá skoro žádného přirozeného nepřítele a je hodně teritoriální a dominantní.

Malé kluky na břehu to zřejmě vůbec netankuje. Bez jakékoliv známky strachu se ve vodě koupou. Obdivujeme jejich odvahu. A konečně, konečně se nám podařilo získat fotografii hrocha s otevřenou tlamou, kvůli které jsme v Namibii riskovali život. Fotografický cíl byl naplněn a postupně projíždíme dál po pobřeží.

Pozorujeme desítky druhů ptáků. Kormoráni, Volavky, Kladivouši, Rybaříci. Nejvíce nás zaujal Nesyt africký. Tento velký brodivý pták z čeledi čápovitých může být až metr vysoký. Červená hlava a obrovský žlutý zobák zaujmou už z obrovské vzdálenosti. Po dvou hodinách plavby točíme loď a jedeme po druhé straně řeky, která už není tak zajímavá a začíná se stmívat.

Slon na cestě

Ráno vstáváme ještě za tmy, abychom byli co nejdříve mezi zvířaty. Po zkušenosti z minulého dne, kdy jsme se ztratili, se snažíme soustředit na mapku. Opět zbytečně a po chvilce hledáme. Kličkujeme v bujné vegetaci, až se najednou ocitáme na velké křovinaté planině. Marně hledíme do plánku, když se najednou před námi rozevřela křoviska a celé prostranství se zaplnilo stádem slonů.

Jsme nervózní, protože nejbližší jedinci stojí několik metrů od našeho auta. Bez dechu nasáváme atmosféru a pomalu fotíme. Snažíme se je spočítat, ale neustále přibývají. Odhadujeme je na padesátku. Rozestupují se kolem nás a v klidu, bez vyrušení, přežvýkávají okolní vegetaci.

Vypínáme motor a přes dvě hodiny pozorujeme poklidný život těchto obrovských chobotnatců. Mohou dosahovat výšky až čtyřech metrů a dosahují úctyhodné váhy až 7 tun. Začíná se kazit počasí a cítíme, že bychom měli vyrazit, než se cesty opět rozbahní. Všudypřítomné slony to zřejmě ale vůbec nezajímá, tak se strachem startujeme auto a pomalu se snažíme vyjet z velkého stáda. Docela adrenalin, pochybujeme, že by naše auto odolalo útoku slonů.

Vyjíždíme z parku

Jelikož vstupné do parku se sčítá vždy po dosažení 24 hodin od prvního vjezdu, pospícháme rychle na výjezdovou silnici, která protíná celý park. Do poslední chvíle máme možnost pozorovat stovky a stovky druhů vodušek a jiných antilop.

Trochu nás mrzí, že nás tlačí čas. V tomto parku by se dal strávit týden a každý den by byl bohatý. Cestou ještě protínáme rovník. Kdyby tam nebyl známý monolit s nápisem EQUATOR, tak si toho člověk ani nevšimne. Kdo všimne, určitě se tam vyfotí.  Zástupy turistů se střídají a pózují, podávají si ruku z jedné polokoule na druhou. My pokračujeme dál do městečka Fort Portal a národního parku Semuliki.

O AUTOROVI:

David Švejnoha současnosti žije v Brně. Od mládí horlivě cestuje a pracuje v projektu Sítě Multikulturních Otevřených Klubů. Po celé republice pořádá cestovatelské a multikulturní besedy, projekce pro školy a veřejnost. V poslední době dále rozvíjí kurzy světových kuchyní zahrnující i stále oblíbenější hmyzí speciality. S brněnskými tanečnicemi se podílí na kurzech orientálních a indických tanců pro děti a mládež. Jeho koníčkem je cestování a fotografování. Navštívil řadu zemí v Africe, Jižní Americe a Asii. Jeho zájem se soustředí na mapování přírodních národů napříč celým světem. Od roku 2007 organizuje prodejní putovní výstavy na podporu projektů v Keni. Spolupracuje s Laktační ligou a putovní výstavou společně se svým otcem podporuje kojení v České republice.

Brussels airlines

Brussels Airlines, člen skupiny Lufthansa a Star Alliance, je belgická letecká společnost provozující nejširší nabídku letů z/do hlavního města Evropy – bruselského letiště. Brussels airlines má celkem 19 vlastních destinací v Africe, a to Abidjan, Agadir, Banjul, Bujumbura, Conakry, Cotonou, Dakar, Douala, Entebbe, Freetown, Kigali, Kinshasa, Lomé, Luanda, Marrakech, Monrovia, Nairobi, Ouagadougou a Yaoundé. Více na www.brusselsairlines.com.

Zkušenosti čtenářů

darth maul

2000 m2?

tibor

v Ugandě jsem byl i v parku Queen Elisabeth, ale na stovky a stovky druhů vodušek jak píše autor tu nenarazíte 🙂 . K večeru jsme pozorovali velké stádo slonů, něco antilop,ale ve chvíli kdy se savana zabarvila do oranžovožlutých tónů při západu slunce a konečně přišel ten správný čas na fotografování,tak nebylo co fotit 🙂 co ale je opravda krása,tak kanál kazinga, kde si na malém (a drahém) člunu lze prozkoumat břehy plné vodních ptáků, hrochú a krokodýlů.

Radu1

Souhlasím s výše uvedeným příspěvkem, v parku Queen Elisabeth toho moc k vidění není, ale zase jsme nepotkali žádné další turisty. Kanál Kazinga je asi jedním z nejkrásnějších míst v Africe, obrovské množství zvířat na každém kroku.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí