Za doby vlády dynastie Pándjů, ve 12. stol. byla Maduraj jejich hlavním městem. Ve 14. stol. ztratila svou nezávislost při muslimské invazi ze severu, vedené Málikem Káfurem.
Později byla přičleněna k vidžajanagarskému království. Po pádu Vidžajanagaru r. 1556 vládla v Maduraji dynastie Nájaků, až do r. 1781. Za vlády Tirumalai Nájaka (1623–1655) byl postaven chrám bohyně Mínákší. Po ukončení Karnátackých válek připadla Maduraj Východoindické společnosti.
Chrám bohyně Mínákší
Chrám byl postaven mezi l. 1560 a 1655. Celkem zaujímá 6 ha. Má 12 gópur, měřících mezi 45 až 50 m, a čtyři devítiposchoďové gópury, měřící více než 50 m. Hala „tisíc a jednoho“ sloupu jich má ve skutečnosti jen 985. Gópury jsou zdobeny desetitisíci plastik s polychromovou výzdobou a jsou doslova ztraceny pod soškami bohů a bohyň. Rybooká bohyně Mínákší, která je v tomto chrámu uctívána, je dcerou boha bohatství Kubéry a manželkou bohy Šivy. Tato tamilská bohyně je ztotožňována s bohyní Párvatí. Šiva, její manžel, je zde uctíván v podobě Sundarášvary.
Tirumalai Nájak Palace
Palác v indo-saracénském slohu z r. 1636, postavený vládcem, jehož jméno nese. Větší část je dnes již v ruinách. Dochovala se pouze vstupní brána, hlavní sál a taneční sál.
Mariamman Tepakkulam Tank
Vodní nádrž, zaujímá plochu téměř jako chrám bohyně Mínákší. Uprostřed něj se nachází ostrůvek, na němž je postaven chrámek bohyně Mariammy, bohyně dětských nemocí. Jejím uctíváním indické ženy chrání své děti před nemocemi. Nádrž byla postavena za Tirumalai Nájaka r. 1646.
Zpracováno ve spolupráci s China Tours.
