Negramotnost je celosvětovým problémem. Je třeba s ní něco dělat. A právě to má za cíl i projekt zábavných knihoven Aleny Machálkové. Pomoci můžete i vy. Přečtěte si s jakými problémy se potýkala při budování knihovny na Madagaskaru.
Jsem cestovatelka tělem i duší a kromě toho se vždy snažím vyplnit všechny sliby. No a tak když mě kamarádka navštívila v Hong Kongu, kde jsem rok studovala ani na chvíli jsem nezapochybovala a s radostí přislíbila, že navštívím i příští rok já ji. Rok s rokem se sešel a já už začala plánovat co a jak. Ona sice studovala na Reunionu, ale sraz jsme měly na Madagaskaru. Já studuji ve Skotsku a už mi to táhlo na poslední rok a tak mě napadlo, že si můžu začít budovat svou budoucí práci snů, totiž organizování projektů a hlavně jejich uskutečňování v zemích třetího světa.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Nic není jako ve filmu
Když se řeklo Madagaskar, v hlavě sem si představila Krále Jelimána, skákající lemury, pralesy a veselé lidičky. Prostě podobné pocity, jaké ve vás vyvolá stejnojmenný animovaný film. Opak je ale smutnou pravdou. Madagaskar se téměř dělí o první pozice v nejchudších státech, lemuři už moc neskáčou, neboť jim těch pralesů již moc nezbývá a lidé moc veselí nejsou, neboť místo aby se podmínky zlepšovaly tak se jen zhoršují. (např. gramotnost výrazně klesla za poslední desetiletí, téměř třetina lidí je kompletně negramotných, a 90% lidí žijících v rurálních oblastech nemá elektřinu – a to tam žije 70% celé Madagaskarské populace.)
No a tak se stalo, že jsem přes Couchsurfing našla paní, která mi s radostí poskytla spodní patro domu na vesnici, kde není ani škola, ale ani elektřina. Mě teda nenapadlo nic jiného, než z toho udělat zábavnou knihovnu. Gramotnost na Madagaskaru je příšerná, škola by vyžadovala veliké finance, mnoho kontaktu a času a sama bych tomu moc pomoci nemohla, zato staré zaprášené knihy má doma každý.
Jelikož studuji ve Skotsku, knihy jsou v angličtině a tak nebylo problém poptat se kamarádů (kteří se poptali kamarádek, které se poptaly známých…) a sehnat asi 500knih v angličtině a francouzštině (150kg) a 12 000Kč. Knihy se ke mně dokutálely ze Skotska, Anglie, Francie, Česka ale i Reunionu.
Knihou si zuby nevyčistíte
Po pár týdnech handrkování se s aerolinkami, mi byly přislíbené zavazadla na palubu zdarma a tak jsem brzy i já spolu s knihami vycestovala na Madagaskar. Bohužel, se mi cestou ztratily úplně všechny zavazadla a já tak přiletěla jen s příručním kufříkem plným knih, těmi jsem si ale zuby vyčistit nemohla. No jako téměř každé mé dobrodružství i tohle muselo být něčím jedinečné.
| Alena Machálková je cestovatelka tělem i duší. Podívejte se, jak například stopovala domů ze studií v Hong Kongu přes Asii a nelegálně překročila dvoje hranice. |
Naštěstí pár set knih kamarádka nasbírala i na Reunionu, mnoho knih i se slovníky jsme dokoupily v Anntanarive za darované peníze a s kartáčkem a oblečením se prostě muselo improvizovat. Pár dní jsem si zahrála na (bohatšího) Madagaskarce (ti totiž často nemají ani pár bot a já měla dokonce i dvě ponožky) a s radostí se pustila do obstarávání všeho potřebného.
Vždy a všude jsem byla Vaza (=bílý člověk) ale v naší vesnici byli lidé strašně milí a hodní a tak netrvalo dlouho sehnat někoho, kdo nám do knihovny vyrobí nábytek, kdo pomůže s převozem knih a kdo uvaří. Průměrný výdělek člověka pracujícího na poli je 30euro na měsíc a přesto, že nám bylo strašně líto pobíhajících polonahých dětí, nechtěly jsme potvrzovat onen stereotyp bílý=peníze.
Někdy stačí málo
Lidé nám často pomáhali z dobré vůle, my zase byli rádi za pomoc a tak jsme i díky peněžním darům z Evropy byly schopny je odměnit za pomoc. Nepodporovaly jsme žebrající děti ani dospělé, ale rády zaplatily za dobře odvedenou práci. Po pár dnech malování, zdobení a organizování se nám podařilo vyzdobit dvě místnosti, místním se podařilo vyrobit 4 poličky na knihy, 12 židliček a 5 stolečků a 2 týdny po příjezdu jsme již měli Oficiální Otevření Knihovny (BookFeeding Project) kde nám děti zazpívaly a zatančily, vesničané zatleskali a starosta svým proslovem poděkoval.
I teď, 2 měsíce po mém příjezdu je knihovna otevřena od 7-18hod. a děti jsou pravidelnými návštěvníky. Všechno mě to chytlo natolik, že letos na podzim mám již v plánu sehnat prostředky a pomoc k zařízení elektřiny pro tuto vesničku. No a před Vánoci bych ráda rozjela ještě další Bookfeeding projekt, tentokrát bych se třeba vrhla na Asii.
Ve svých projektech se snažím minimalizovat náklady a maximalizovat lidskou ochotu a dobrotu a kontakt mezi dárci a obdarovanými. Vše záleží často na lidech, kteří jsou ochotni nějak přispět ať už svým časem, nadáním nebo peněžně. Přeci jen je to jiný pocit, když vidíte knížku, která ležela zaprášená u vás na půdě, jak si z ní čte malá holčička tisíce kilometrů daleko nebo když vám klučina pošle fotky lemurů z vašeho starého fotoaparátu.
Pro ty, co by rádi přispěli – bereme měnu časovou, intelektuální, peněžní, darovou i radovou – můžete nás kontaktovat přes náš web: http://bookfeeding.wix.com/madagaskar, email: kwitko (at) email.cz , bo*******************@gm***.com. Nebo nás najdete na Facebooku (všechny statusy jsou v češtině i angličtině).
| Alena Machálková je Stopařka a cestovatelka tělem i duší, milovnice cizích kultur, jazyků a exotického jídla! Ve svých 22 stihla už něco kolem 40 států na třech kontinentech, a to hlavně díky studiu v zahraničí. Loni se nacházela v Hong Kongu a teď už je zpátky na své základně ve Skotsku. Už dvakrát se jí podařilo zorganizovat projekt v Africe a zkrátka se snaží využít všech příležitostí, které se v naší době nacházejí. |
