Zastíněná svými sousedy, se smutnou historií za zády a s nejistou budoucností před sebou, Arménie i přesto otevírá svojí velkorysou náruč cestovatelům.
Málokdo ví, že malá Arménie vklíněná mezi islámské obry, je první zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství. Stalo se tak v roce 301 n.l., z rozhodnutí krále Tiridata III. po jeho zázračném vyléčení z duševní choroby světcem Grigorem Lusavorichem. Z této epochy zůstaly Arménii nejen stovky zachovalých církevních památek, ale i křesťanské hodnoty, které jsou i dnes neodmyslitelně spjaté s každodenním životem.
Proč do Arménie?
Arménie, neboli Hayastan – jak Arméni s hrdostí říkají, je země s dlouhou a bohatou, avšak pohnutou minulostí. Je zmítaná dlouholetými konflikty a ochromená nepřátelskými vztahy se sousedním Tureckem a Ázerbajdžánem, ale navzdory tomu je přátelská povaha zdejších obyvatel a jejich proslulá pohostinnost jedním z hlavních důvodů, proč zde strávit několik nezapomenutelných týdnů. K pochopení toho, jací Arméni jsou, je však potřeba se s nimi setkat, cestovat s nimi, jíst u jednoho stolu anebo alespoň čekat na stejnou maršrutku.
Dalším důvodem k návštěvě Arménie je krása a jedinečnost její přírody. Arménská krajina je velice pestrá – přejíždíte-li z jednoho konce země na druhý, její ráz se změní hned několikrát. V okolí Jerevanu jsou k vidění vyprahlé kopce a polopoušť, na severu poblíž Dilijanu zase rozsáhlé listnaté lesy a na hranici s Gruzií i Azerbajdžánem dravé řeky tekoucí na dně hlubokých kaňonů. Na více místech překvapí vysokohorská jezera, rozkvetlé louky a skalnaté vrcholy vyhaslých sopek, a jako by to nestačilo, pyšní se Arménie i svojí vlastní „riviérou“ – u jezera Sevan. V horách po celé zemi se ukrývá obrovské množství kostelíků a monastýrů (klášterních komplexů), které jsou překvapivě zachovalé a dodnes si žijí svým vlastním životem.
Pro cestovatele je zajímavá určitě i skutečnost, že Arménie zůstává do velké míry neodhalena turisty ze „západního“ světa, a že mimo Jerevan v zemi turistický průmysl de facto neexistuje. U monastýrů a jiných památek se setkáte většinou jen s výletujícími arménskými rodinami a krámky se suvenýry nabízejí kromě vybledlých pohledů pouze obrázky světců, med a bylinky. Jen zřídkakdy je vám nabídnuta průvodcovská služba, ale mnohem častěji se stanete svědky toho, jak návštěvníci zkoumají akustiku starobylého kostelíku zpěvem anebo zvukem hudebního nástroje.
Nejširší nabídku průvodců a map Arménie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Kudy kam?
Administrativním i politickým centrem Arménie je Jerevan, tepající, příjemné moderní město, v němž dnes žije zhruba 40% celkového počtu obyvatel. Jerevan sice nenabízí závratné množství historických památek, ale udržuje si svoje kouzlo a atmosféru díky čilému životu v centrálních čtvrtích – na trzích, v pouličních kavárnách a hospůdkách.
Dále je země rozdělena na deset provincií (marzů), z nichž každá si zachovává svůj specifický ráz. Kromě Jerevanu je zde jen málo větších měst, většinu země pokrývá divoká příroda a venkov: hory, pole a vesnice. Dopravní spojení mezi jednotlivými regiony a městy je relativně dobré. Vlakové spoje jsou téměř zanedbatelné, ale síť autobusů a maršrutek je hustá a zasahuje do většiny koutů země. Systém maršrutek a autobusů je velmi propracovaný, a i když asi nebudete rozumět cedulím, které uvádějí cílovou stanici, lidé na stanici rádi poradí, který spoj je nejvhodnější. Pokud se náhodou ocitnete bez možnosti využít veřejnou dopravu, nezoufejte, protože tím se otevírají nové možnosti k seznámení se s místními. Stopování sice není úplně běžné, ale zato velice snadné. Řidiči vás bez mrknutí oka nechají vylézt na korbu anebo vás nasází na zadní sedadlo své opečovávané Lady, a vaše batohy „připevní“ roztřepaným provázkem na střechu. Stopujete-li na delší vzdálenost mimo hlavní silniční tahy, anebo pokud chcete uskutečnit výlet po okolí, je obvyklé sjednat za přepravu nějaký poplatek. Lidí, kteří ochotně nabídnou svůj vůz i čas, je vždy dostatek.
A kam se maršrutkou nebo UVAZem vydat? Je-li vaším výchozím bodem Jerevan, vyplatí se si zemi rozdělit na jižní a severní část, uspořádat okružní jízdu zpestřenou návštěvami monastýrů a případnými výstupy do hor, a v půlce cesty si odpočinout u jezera Sevan. Velké množství zajímavostí je soustředěno v okruhu do 30 km od Jerevanu (poutní místo a bývalé hlavní město Echmiadzin, helenistický chrám Garni, monastýr Geghard, monastýr Khor Virap s jedinečným výhledem na bájnou horu Ararat,a další). Milovníky horských štítů potěší důstojná výška nejvyšší arménské hory Aragats – 4090 m.n.m. a mnoho dalších míst, kam se vydat na trek (např. v marzech Gegharkunik, Vayots Dzor a Syunik).
Nechte čas plynout
Ať už se vydáte na sever anebo na jih, připravte se na to, že váš plán může být jednoduše narušen náhodným pozváním na piknik, na meloun nebo na skleničku pálenky. Čas v Arménii plyne pozvolna a vřelá pozvání se odmítnout nedají. Buďte připraveni na to, že budete obdarováni, a buďte připraveni darovat něco nazpátek, i když to bude jen drobnost z útrob batohu. Se svým hostitelem se sluší probrat tolik témat, na kolik jeho nebo vaše jazyková kapacita stačí, a snad vždy platí, že takové setkání bude patřit k nejcennějším zážitkům, které si z Arménie odnesete.
Moc pekny clanek – Armenie je opravdu uzasna!
Armenie byla drive vetsi nez nynejsi Turecko nebo (Nemecko,Cesko i Polsko dohromady).Tehdejsi velke Armenie (drive tak zvane Hayq) mel svyho krale,ktery ovladal zemi a tudiz rozhodoval i vladl zemi sam!Existuji dukazy,ze Armenie je prvni krestanska zeme na svete (je i pisemne uvedeno i dokazano historyky)