Expedice Revoluce neuspěla

Expedice Revoluce neuspěla

  Pik revoluce, dnes Štít nezávislosti, je nejvyšší horou Jazgulenského hřbetu v Pamíru. Leží hluboko v zapomenutých horách a pro svou špatnou dostupnost je jen zřídka navštěvován. Naše expedice však vrcholu nedosáhla. Proč?

Podařilo se nám překonat všechny přítoky řeky Tanymas, ze kterých jsme měli obavy. Obavy nikoli neoprávněné, od lidí z kišlaku Kudara (asi 30km od doliny Tanymas) jsme se dozvěděli, že některé roky není možné řeky přebrodit ani s pomocí zdejší silných oslů.

Trhliny na ledovci Grumm-Gržimajlo, nadmořská výška 4850 metrů, TádžikistánTrhliny na ledovci Grumm-Gržimajlo, nadmořská výška 4850 metrů, Tádžikistán

Díky tomu, že jsme se odchýlili od Ruské trasy z roku 2009, jsme ušetřili traverzování strmých svahů nad řekou. Bylo to ovšem za cenu brodění řeky Tanymas relativně nízko po proudu a pod několika jejími přítoky – tedy řeky hluboké, prudké a nebezpečné.

Na ledovec Grumm-Gržimajlo jsme nastoupili podél jeho pravého boku. První část ledovce (až k dolní prudké zatáčce) je rozlámaná a postup po ní by byl nesmírně dlouhavý, volili jsme proto cestu po suti a blátě v zářezu mezi masou ledovce a hlinitými srázy, které ledovec lemují. V zatáčce se nám podařilo na led nastoupit a pokračovat zbylých 20 kilometrů až do výšky 5650 metrů. Tady ledovec končí v kotli mezi Pikem Grina (6502 m) a úbočími Piku revoluce.

Vyčerpávající pochod dolinou Tanymas a po ledovci Grumm-Gržimajlo (celkem asi 60km z výšky 3500 metrů do výšky 5650 metrů) nám zabral deset dnů.

Ledovec Grummn-Gržimajlo a Pik Polosatyj (6384 m), TádžikistánLedovec Grummn-Gržimajlo a Pik Polosatyj (6384 m), Tádžikistán

Sedlo vertikál

Dalším krokem byl výstup do Sedla vertikál (6050 m). Čtyřem členům expedice se tam podařilo vystoupit. Výšková nemoc jednoho z nás však zase poslala zpět do kotle ve výšce 5650 metrů. Tím bylo de facto o expedici rozhodnuto. Hlavní problém vznikl totiž ještě před odjezdem. Kvůli masakrům v Kyrgyzském městě Oš jsme museli změnit plány a místo do Oše letět do hlavního města Tádžikistánu Dušanbe. Tím nám sice odpadla jedna státní hranice a nutnost obstarání Kyrgyzských víz, zato se nám pozemní doprava prodloužila z jednoho dne na tři dny. Museli jsme projet prakticky celým Tádžikistánem (cca 1200 kilometrů) a mimo jiné přejet i nejvyšší silniční sedlo někdejšího Sovětského svazu Akbajtal, vysoké zhruba 4600 metrů. Oproti původnímu plánu nám tak na samotný pobyt v horách zůstalo nejméně o čtyři až pět dnů méně času.

Příprava oběda, TádžikistánPříprava oběda, Tádžikistán

Morény ledovce Grumm-Gržimajlo, TádžikistánMorény ledovce Grumm-Gržimajlo, Tádžikistán

Naše sestupová trasa ze Sedla vertikál, TádžikistánNaše sestupová trasa ze Sedla vertikál, Tádžikistán

Po sestupu ze Sedla vertikál máme tedy jedinou možnost – bez odpočinku, po jediné noci v kotli zase vystoupat nahoru, ale nezastavit se v Sedle vertikál a vylézt až do Sedla revoluce (cca 6300 metrů) a odsud další den vyrazit k vrcholu. Jenže na to nemáme dost sil. Chybí nám jeden nebo dva dny odpočinku, pak bychom se do toho mohli pustit. A ty dny nemáme. Nezbývá tedy, než se otočit a vyrazit na zpáteční šedesátikilometrovou cestu, kterou si tentokrát ale prodloužíme o dalších třicet kilometrů (tentokrát ale už po cestě) do kišlaku Kudara. Odsud už zase pojedeme a zde naše cesta vlastně skončí.

Brodění Tanymasu na zpáteční cestě bylo těžší, voda stoupla. Nebývalé záplavy udělaly dobrodružství i z cesty automobilem do Dušanbe, protože některé části silnice byly zaplavené více než metrem vody. Ne každé auto něco takového zvládne a podvakrát se nám přihodilo, že jsme projeli dolinou a několik hodin poté byla dolina pro dopravu uzavřena. Nechybělo málo, a jsme v Tádžikistánu ještě dnes.

Závěrem mohu konstatovat, že jsme se dostali dost daleko a nebýt nedostatku času, rozhodně bychom se pokusili o vrchol. Byli jsme dobře aklimatizovaní a technické obtíže výstupu byly pro nás k překonání, jisté naděje bychom si tedy dělat mohli. Tak snad někdy příště.

Expedice byla podpořena Expedičním Fondem.

Tomáš Hruš nejraději cestuje do Ruska a post-sovětských států, navštívil také Čínu, Madagaskar a Vietnam. Dává přednost odlehlým koutům země, jako jsou nekonečné rozsáhlé tundry nebo horské štíty. Určitě se může pochlubit prvním českým výstupem na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu.

Sedlo vertikál, 6050 metrů. V pozadí Pik Grina 6502 metry, TádžikistánSedlo vertikál, 6050 metrů. V pozadí Pik Grina 6502 metry, Tádžikistán

HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.

Partneři EF 6

Zkušenosti čtenářů

jeff

Takže ani podpora expedičním fondem nepomohla…ale jinak pěkná dovolená.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí