HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Deník humanitární mise v Malawi – část druhá

Deník humanitární mise v Malawi – část druhá

Další díl zápisků z deníku lékaře MUDr. Rastislava Maďara z jeho humanitární mise v Malawi. Už po třetí se vydal léčit místní nemocné a bojovat s dětskou podvýživou.

4. července 2014

Hodně lidí u nás doma zajímá, v jakých podmínkách tady žijeme po dobu mise. I když v porovnání s domovem jsou samozřejmě náročnější a omezenější, když se podíváme na existenci místních obyvatel, je to naprosto neporovnatelné. Bydlíme v penzionku v okresním městě Mchinji, kde většinou můžeme počítat s tekoucí vodou (alespoň studenou) a elektřinou. Z Mchinji denně dojíždíme do vesnic většinu trasy po neasfaltových silnicích (asfalt končí nedaleko za sirotčincem zpěvačky Madony za městem). Na venkově není kde přespat, chýše místních obyvatel jsou přeplněné členy rodiny, někteří musí spát i venku. Ráno a večer je chladné počasí. Na jižní polokouli je teď zimní období a my se pohybujeme ve výšce těsně nad 1000 m.n.mořem.

Pitnou vodu nám poskytují filtrační láhve Seychelles, do kterých si nabereme jinak nepitnou vodu z kohoutku a můžeme ji okamžitě pít. Přes den si do ní můžeme nabrat i nefiltrovanou vodu z vesnické studny. Vodu ze studny s filtrem jsme pili přímo bez filtrační láhve. Snídani a pozdní večeři máme v Mchinji, přes den nám zbude čas maximálně na proteinovou tyčinku nebo sušenku, kolem půl třetí máme v ordinaci cca 15 – 20 minutovou přestávku, jinak jedeme non-stop celý den a pořád je za dveřmi řada pacientů.

Není čas ztrácet čas

Osobně jsem za poslední čtyři ordinační dny mezi příjezdem do Fanuelu a večerním odjezdem opustil ordinaci každý den jen asi na minutu a i to jen na pár metrů za pacienty venku. Na větší druhy hmyzu a pavouky jsme si už zvykli, v nejhorším případě jsme vybaveni repelenty a insekticidními spreji. V posledních dnech nás v ordinaci navštěvují netopýři a nyní nám dokonce lítají nad hlavami. My si jich nevšímáme a oni nás zatím taky ne, takže to ničemu nevadí. Jen ze začátku jsme měli tendenci stát v předklonu, strop je ale naštěstí dost vysoký.

Jinak je tady suché období, díky čemuž se dostaneme i do nejodlehlejších vesnic. Daní za to je všudypřítomný prach, který mění barvu našich transportních vaků i oblečení do pískově červené. Oblečení, které máme na sobě, lze použít vždy jen na jeden den. Špína z venkova je na bledém podkladu večer vidět a od cizinců a navíc zdravotníků se očekává, že budou čistí a upravení. Naštěstí v penzionku nám ochotný pán vypere a vyžehlí celou igelitku prádla za pár desítek korun. Prach samozřejmě pokrývá i naší pokožku a vlasy, což je nejlépe vidět pod tekoucí vodou.

Na Africké poměry luxus

Komárů naštěstí v suchu moc není, i když cestou vždy míjíme několik líhnišť se stojatou vodou. I tak všichni užíváme doxycyklin, který nás chrání nejen před malárií, ale i některými vzduchem přenosnými infekcemi. Občasný kašel je tak maximálně z prachu. Do značné míry nás před ním naštěstí chrání velká stará záclona (asi jediná ve všech vesnicích kolem), kterou jsem přivezl z Evropy a kterou natáhneme přes dveře a tři okna (což jsou ve všech případech jen díry ve zdi). Doxycyklin nesmíme brát nalačno, je nutné vynechat mléko a mléčné výrobky (alespoň přibližně čtyři hodiny po užití tablety) a na slunci se namazat ochranným krémem s SPF faktorem.

Všichni užíváme i probiotikum na prevenci průjmů, i tak se však vyhýbáme syrové zelenině. Díky tomu jsme zatím bez zásadnějších zdravotních problémů. Při tom kvantu práce, kterou každý den máme, nám to tady tak velmi rychle utíká.

5. července 2014

Při ordinování myslíme na lidi u nás doma, kteří přispěli k tomu, aby se tato mise mohla uskutečnit. Přivezli jsme nebo předem zaslali velké množství léků, zdravotnického materiálů, brýlí, hraček, oblečení, botiček, propisek, svítidel a dalších užitečných věcí, které jsme dostali od kolegů, přátel, sousedů i od mnoha jiných lidí a společností, jímž není osud chudých a nemocných lhostejný.

Každá holčička od nás dostane v ordinaci prstýnek nebo náramek, pro děti máme i mnoho různých hraček, některé z nich vlastnoručně upletené seniorkami v České republice. Dětští pacienti od nás dostávají vitamíny, sušená mléka a kaše, sušenky nebo zbytky z naší snídaně, která je jednotvárná a proto jí zůstává čím dál víc. Ženská část skupiny změní díky darovanému oblečení některé děti v průběhu čekání na výsledek testu k nepoznání. Staré otrhané a špinavé věci si rodiče odnášejí v ruce. Všem vám za pomoc touto cestou děkujeme.

Dárky jsou pohlazením pro dětskou duši

Jak je ve všech ordinacích běžné, i v té naší se nezřídka ozývá dětský pláč. A to pláč ze strachu z cizinců, z jehel, z neznámého… Vaše dárečky nám pomáhají stres některých dětí mírnit. Jiné jsou však úplně v pohodě, usmívají se, žvatlají, tahají nás za stetoskop při poslouchání jejich dechu apod. Prostě děti, tak jak je známe i u nás, jen ty africké jsou často podvyživené, s parazity, zvětšenou slezinou nebo epilepsií kvůli opakované malárii, s dlouhodobě neléčenými ranami či nemocemi, protože s nimi rodiče nemají šanci jít k lékaři.

Léky nám ubývají tak rychlým tempem, že je musíme v Mchinji pravidelně dokupovat. Nejvíc antibiotické sirupy a suspenze proti horečce pro děti, léky na astma a epilepsii. V pátek už byla skupina ordinující ve Fanuelu dost unavená a pacientů neubývá. Víkend bude sice taky pracovní, ale budeme mimo ordinace, tak snad do příštího týdne nabereme síly.

Organizace International Humanity se snaží vytvořit lepší v Malawi lepší podmínky pro život. Staví ve vesnici Fanuel nemocnici, podporují místní rodiny v zemědělství i chovu zvířat. Snaží se také umožnit dětem snažší cestu ke vzdělání. Jak se můžete zapojit a pomoci i vy, se dozvíte na jejich webových stránkách.

6. července 2014

V sobotu jsme se rozhodli pro depistáž, jinými slovy aktivní vyhledávání nemocných pacientů a podvyživených dětí. Vedl nás k tomu pocit, že nehorší případy k nám do terénní ordinace nemusí vůbec dorazit. Projížděli jsme poměrně rozsáhlé území po prašných silnicích a nachodili kilometry, navštívili jsme několik vesnic a současně zkontrolovali stav několika podporovaných rodin a darovaných koz či slepic. Naše dnešní zjištění nám potvrdilo, že koncentrace naší pomoci do Fanuelu a okolních vesnic je správná.

Nakonec jsme navštívili vesnici Chinkali (Činkali), vzdálenou jen pár kilometrů od Fanuelu a od našeho budovaného zdravotního centra. Podle tvrzení náčelníka nebyl v této vesnici s 3000 obyvateli nikdy před námi jiný bílý člověk. Svým umístěním na úpatí skály poskytuje zajímavou scenérii, současně to však přináší problémy s vodou. Po průchodu velkou částí vesnice můžeme říct, že určitě patří k nejchudším místům na naší planetě.

Většina dětí byla podvyživená s velkými bříšky ve špinavém otrhaném oblečení. Dětem podle všeho chyběly projevy lásky. Neustále se členů naší skupiny drželi za obě ruce nebo se rády nechali nosit na rukou. Hračkou je pro ně bandaska nebo součástky starého kola. Protože ke studni mají daleko, jsou děti pokryté vrstvou prachu. Jedno z dětí si kreativně vyrobilo ozdobu – náramek, na předloktí si natáhlo krabičku od sirupu brufenu, který od nás dostalo před pár dny na horečku.

7. července 2014

V neděli za námi do Fanuelu dorazili pacienti z okresního města Mchinji a dokonce z více než 200 km vzdáleného hlavního města Lilongwe. Vloni mi přišlo zvláštní, že za námi do terénní ordinace jedou tak daleko z miliónové metropole, po návštěvě místní fakultní nemocnice se tomu však už nedivím.

Cestou do Fanuelu jezdíme každý den kolem fotogenické skály s názvem Mlha (v sezóně dešťů se v průběhu srážek vytváří kolem skály mlhový opar). Dnes jsme se rozhodli, že na ní vystoupáme a podíváme se na region, ve kterém se pohybujeme, z ptačí perspektivy. Když znáte stav místních nemocnic, rozhodně nechcete skončit jako pacient, proto jsme se snažili být co nejvíce opatrní. Poslední úsek byl poměrně náročný, vyžadoval i šplhání po stromě rostoucím pod vrcholovým skalním blokem, výsledek ale stál za to. Dohlédli jsme až daleko za hranice Zambie.

Vštěpování nových zásad

Následně nás čekalo vesnické shromáždění, kde nám bylo děkováno za pomoc a oceňováno naše nasazení bez nároku za odměnu a za vlastní náklady. My jsme znovu zdůrazňovali, co je důležité systematicky dělat v rámci prevence infekčních nemocí a podvýživy. Ve Fanuelu se dnes konal pohřeb, zemřela dvacetiletá žena na epilepsii, zřejmě k nám nestihla včas dorazit. Věříme, že díky našemu zdravotnímu centru, kterého stavbu jsme dnes opět kontrolovali, se na diagnózy podobného typu již v této části Malawi už brzy umírat nebude.

Po modlitbách jsme se domluvili, že pro děti před setměním uděláme sportovně naučný den. Za sladkou odměnu ve formě bonbónu nebo lízátka měly děti kromě různých soutěží např. přinést alespoň deset kusů odpadků z okolí. Všechny naše pytle a krabice se naplnily neuvěřitelně rychle, děti sprintovaly tam i zpět a tlačily se u odevzdávky, až jsme to z obav o ty nejmenší museli několikrát přerušit a přeorganizovat. Výsledkem bylo nejen čistější okolí, ale hlavně poučení pro děti i dospělé, že odpadky nepatří na zem a že jejich úklid by měl být samozřejmostí.

Stihli jsme toho tedy zase hodně a vrátili se „domů“ jako vždy až po setmění. A to ještě Jiřinka stihla živý telefonický rozhovor pro Český rozhlas Hradec Králové, kdy seděla pod banánovníkem a značkovala (štítkovala) darované kozy. Posledního pacienta jsme nakonec řešili ještě večer po návratu v Mchinji.

9. července 2014

První dny tohoto pracovního týdne trháme rekordy v počtech pacientů na obou místech. Do Fanuelu za námi chodí pacienti ze vzdálenosti až 60 km. Jedna pacientka dorazila i z Lilongwe, což je kolem 250 km, jak jsme již zmínili, a jeden pacient z okresního města a následně musel čekat pod stromem celý den, než skončíme a vezmeme ho našim autem zpět, protože neměl na cestu domů. Dostalo se mu však od nás nejen léčby na dlouhé období, ale i další podpory. Bude totiž zřejmě muset podstoupit transplantaci srdce v JAR.

Obdivujeme maminky s miminkem na zádech a dalšími malými dětmi, které ušly dvacet kilometr pěšky. Celý den čekají, než se na ně dostane řada a na večer vyráží zpět. Samozřejmě pokud mají horečku nebo jiný akutní problém, mají přednost a čekací doba není dlouhá, i tak je však čeká dlouhá náročná prašná cesta zpět, kdy maminka nese dvě malé děti a větší děti další menší. Měli jsme tento týden i dva malé dost popálené kluky, dokonce i na obličeji. Do otevřených ran jim sedaly mouchy. Dochází k tomu u neléčené epilepsie pádem do ohniště při záchvatu.

Další zážítky doktora Maďara z Afriky si můžete přečíst v První části deníku z humanitární mise v Malawi.

Lámeme rekordy

Život jsme zachraňovali i pár týdenním miminkům, kterých maminka ztratila mléko. V těchto podmínkách by ta krásná stvoření umřela, v tom nám pomáhají kojenecké láhve, které jsme přivezli z ČR a v okresním městě dost těžce sháníme sušená mléka pro kojence. Vzhledem k tomu, že nejsou levnou záležitostí, maminka si jejich nákup prostě nemůže dovolit. Dvě miminka na tom byla už dost špatné, ale mělo by se nám podařit je zachránit. Pokud ano, budeme šťastní, ale nejšťastnější budou jejich maminky.

Rekordy v počtu pacientů se lámou i v oční ordinaci Tomáše v Mchinji. Na operaci za ním přijel pacient až ze 400 km vzdáleného města na severu Malawi a protože rádiový signál má dosah i do nedaleké Zambie a jeho rozhovor slyšeli i tam, přijeli za ním pacienti i z této sousední země. Operace trvají delší dobu než obvykle, protože Tomáš systematicky zaučuje místního kolegu Steva, který operuje pod jeho dohledem a on je samozřejmé pomalejší, nemá ještě potřebnou rutinu. Pro Tomáše je to samozřejmě i mnohem více stresující, protože konečnou zodpovědnost má on, všichni však chceme, aby projekty pokračovaly i v mezidobí, kdy tu fyzicky není nikdo od nás z Evropy.

MUDr. Rastislav Maďarje předsedou n.o. International Humanity a odborným garantem center Očkování a cestovní medicíny Avenier. Jako lékař absolvoval několik zahraničních humanitárních misí v rozvojových krajinách, včetně oblastí zasaženými tsunami. Je aktivním cestovatelem, navštívil 90 zemí světa na všech kontinentech kromě Antarktidy.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí