Člověk v tísni pomáhá tisícům Afghánců včas rozpoznat plíživé katastrofy a účinně jim předcházet

Člověk v tísni pomáhá tisícům Afghánců včas rozpoznat plíživé katastrofy a účinně jim předcházet

Člověk v tísni učí tisíce Afghánců v provinciích Balch a Paktíja včas rozpoznat plíživé pohromy, jako je například sucho, a účinně jim předcházet nebo zmírňovat jejich dopady. Třináctičlenný tým Člověka v tísni kromě toho organizuje první pomoc po přírodních katastrofách. Kromě distribucí humanitární pomoci a organizování veřejných prací tým také dlouhodobě sbírá data v ohrožených oblastech a spolu s vesničany mapuje největší rizika.

Jarní povodně přitom postihují různá místa každý rok, ničivé sucho sužuje afghánský venkov každých tři až pět let a nejohroženější lidi pravidelně sráží do osidel chudoby. „Na rozdíl od zemětřesení nebo povodní je například sucho, které je v oblasti velmi častou pohromou, v první fázi těžko rozeznatelné. Dlouhodobě proto sledujeme určité ukazatele, které nás na blížící se krizi včas upozorní,“ vysvětluje systém prevence katastrof koordinátor afghánských programů Člověka v tísni Tomáš Kocian a dodává, že včasný zásah je vždy efektivnější a smysluplnější.

V praxi tedy dva komunitní pracovníci ve dvanácti vybraných vesnicích v obou provinciích sbírají data od deseti procent vybraných domácností. „Každý měsíc na úrovni celé komunity sbíráme údaje o stavu vody v řekách a studnách, vyškolení vesničané dodávají data ze srážkoměrů. S vůdci komunity řešíme narození, úmrtí nebo migrační trendy v oblasti, s lékaři zase nemoci. Zajímáme se také o ceny potravin na lokálních trzích,“ vyjmenovává ukazatele Emanuela Macková, která program prevence katastrof vede přímo v Afghánistánu.

Vesničané vidí možná rizika přímo v mapě

Každé tři měsíce zjišťují komunitní pracovníci přímo ve vybraných domácnostech spotřebu potravin a vody, narození a úmrtí, údaje o hospodaření domácnosti nebo jak krmí své děti. „Spolu se zástupci komunity také procházíme vesnice a snažíme se zjistit největší rizika a možnosti, jak se s nimi vypořádat. Zástupci vesnice potom spolu s našimi šesti terénními pracovníky potenciální nebezpečí zakreslují do mapy provincie,“ říká Emanuela Macková s tím, že lidé z vesnice tak lépe pochopí, co je může ohrozit a jak tomu případně zabránit.

Tým Člověka v tísni pak může navrhnout konkrétní řešení jako je vybudování ochranné zdi nebo teras, které pomohou ochránit vesnici před každoroční povodní. Podobně se nebezpečí podařilo odhalit ve vesnici Torda Khel, kde velká voda každý rok překonala zdi kanálů, jenž vede vesnicí, a zaplavila nejen pole, ale také několik domů. „Podél vesnice jsme vybudovali 122metrovou ochrannou zeď a upravili terén. Komunita dodala kameny, na stavbě si navíc v rámci veřejných prací přivydělalo 133 lidí z nejohroženějších rodin,“ říká Emanuela Macková s tím, že stavba nyní ochrání pět vesnic s 632 domácnostmi a úrodu mnoha rodin.

Myslel jsem, že půdu prodám. Teď uvažuji o nových plodinách

Zemědělec Zaheruláh pěstuje u vesnice Torda Khel pšenici. Ale vždy, než stačil sklidit, velkou část úrody zničila povodeň. Ke své půdě se navíc nemohl dostat traktorem a jen obtížně se obdělávala. „Už jsem si myslel, že svojí půdu prodám. Ale po postavení zdi můžeme pšenici konečně sklízet a navíc se na své pole dostanu traktorem,“ říká Zaheruláh. „Já i ostatní, co tu mají půdu, jsou šťastní a příští jaro chtějí zkusit k pšenici ještě vysadit fazole nebo brambory,“ dodává Zaheruláh s tím, že mu práce na stavbě pomohla i finančně, protože za výplatu mohl kupovat jídlo, které rodině scházelo.

Podobným způsobem už vznikly tři ochranné zdi a dva vrstevnicové kanály v provincii Balch a čtyři ochranné v provincii Paktíja. „Stavby v rámci prevence katastrof jsou navíc úzce propojené s další pomocí Člověka v tísni v oblasti jako je obživa nebo udržitelné využívání místních zdrojů, a tím se výsledný efekt násobí. Všechny programy spolu navíc sdílejí získané údaje z komunit,“ vysvětluje Tomáš Kocian.

V rámci navazujících rozvojových projektů Člověk v tísni ve spolupráci s místními farmáři například realizuje řadu protierozních opatření, sází stromy, buduje zádržné systémy na vodu, učí farmáře zemědělským technikám, které zajišťují nejen lepší úrodu, ale i efektivnější ochranu proti přírodním katastrofám.

Afghánský tým pomáhal vnitřním uprchlíkům

Afghánský tým pomáhá také po náhlých katastrofách, kdy ve spolupráci s vesničany provede průzkum a zvolí nejvhodnější pomoc. V první fázi je schopný spolu s partnery poskytnout materiální pomoc, přístřešky, pomoc při obnově vodních zdrojů nebo ohroženým komunitám nabídnout veřejné práce, aby měli možnost si přivydělat a za peníze si nakoupit to, co nejvíce potřebují. „Materiální pomoc jsme letos doručovali jednou v Paktíji a jednou v Balchu. Náš tým také v červenci zasahoval v oblasti Badachšánu, kde po bojích pomáhal utíkajícím vnitřním uprchlíkům,“ vyjmenovává Emanuela Macková.

Program Emergency Response Mechanism, který je možný jen díky poctivému a dlouhodobému sběru dat přímo mezi afghánskými vesničany, financuje ECHO (Úřad evropské komise pro Humanitární pomoc a civilní ochranu).

Více na www.clovekvtisni.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: